Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Vlčí jámy

Vyhledávání

Vlčí jámy

Všeobecná charakteristika

Kraj: Karlovarský kraj
Okres(y): Karlovy Vary
Katastrální území: Potůčky
Mapové listy: 0143, 01433
Geologická správní oblast: Krušnohorské krystalinikum; karlovarský masiv (sz. část)
Lokalizace: Asi 250 m JZ. od kóty 1043 Blatenský vrch a 1.15 km SV. od kostela v Horní Blatné.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Pinka vzniklá prolomením stropů bývalého dolu Wolfgang.
Technický objekt: staré dobývky, propadliny (pinky)
Exkurzní lokalita: ano
ID : 314

Geologie

Geologická charakteristika: Opuštěné dobývky bývalého dolu Wolfgang. Důl měl řadu chodeb a dosahoval hloubky až 70 m. Prolomením stropů vyrubaných prostor v pozdější době vznikla dnešní velká propadlina zvaná Wolfspinge, dlouhá asi 200 m, široká místy až 40 m a asi 25 m hluboká (Foto1). Ve stěnách jámy lze místy vidět zbytky starých zřícených chodeb a okna, která jsou reliktem štol. Ve stěně pinky lze na několika místech pozorovat relikty "greisenových žil", ve skutečnosti jde o okolopuklinovou metasomatickou greisenizaci (Foto 2). Opuštěné dobývky poskytují ukázku, jakým způsobem se ve středověku těžila rozsáhlejší greisenová ložiska - žilníky, pně a mocná pásma. Tato ložiska se dobývala metodou zvanou patrové šíření. Jeho podstatou bylo dobývání z chodeb systémem jednotlivých komor. Komory se těžbou postupně rozšiřovaly do stran i do výšky, často do obrovitých prostor. Dobývací práce se vykonávali ručně, s mládky, kladivy, želízky, sochory a s pomocí ohně. Žár hořícího dřeva způsobil rozpukání horniny a její snadnější odlamování. Tento způsob dobývání se v Krušných horách udržel až do 18 století, kdy se zde začalo pozvolna používat střelného prachu.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - sasko-durynská oblast (saxothuringikum) - krušnohorský pluton
Stratigrafie: variské (hercynské) stáří vyvřelin
Témata: těžební činnost a její následky, ložisková geologie, petrologie, mineralogie
Jevy: propast, skalní strž (rokle)
Původ geologických jevů (geneze): magmatická, antropogenní (činnost lidská), hydrotermální mineralizace
Hornina: granit (žula)
Geologický význam: geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 673     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Na lokalitě jsou na četných místech zachované relikty po středověké těžbě cínu, dobře sledovatelná greisenisace a Sn zrudnění granitů blatenského granitu. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Karlovy Vary, 5. 9. 1975.
Součást Geoparku: Egeria
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Lokalita patří mezi maloplošně chráněná území.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Astor, E. (1992): Erzgebirge. Meyers Naturführer. - Meyers Lexikonverlag. - Mannheim - Leipzig - Wien - Zürich. 166 str. Mašek, M. (1984): Naučná stezka Horní Blatná - Vlčí jámy. - ONV Karlovy Vary. Breiter K. (1998): The Horní Blatná granite body in western Krušné hory Mts. and related tin mineralisation. - In: Breiter K. (1998, ed.): Genetic significance of phosphorus in fractionated granites. Excursion guide, 51-58. CGS Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Schovánek Pavel, 11.11.94
Aktualizoval(a): Breiter Karel 27.01.04, Mlčoch Bedřich 16.09.09

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 314 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/314.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Bedřich Mlčoch
Opuštěné dobývky bývalého dolu Wolfgang vzniklé propadem stropů., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2005
Opuštěné dobývky bývalého dolu Wolfgang., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2005
Opuštěné dobývky bývalého dolu Wolfgang vzniklé propadem stropů., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2005
Vlčí pinka - selektivní vydobyté části greisenizovaného granitu zrudnělého kassiteritem, Karel Breiter, 2003


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]