Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Dívčí kameny

Vyhledávání

Dívčí kameny

Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Trutnov
Katastrální území: Špindlerův mlýn
Mapové listy: 0323, 03234
Oblast: Lužický a krkonošsko-jizerský masiv; krkonošsko-jizerské krystalinikum
Lokalizace: Dívčí kameny, vystupují na hřebeni při státní hranici 800 m sz. od Petrovky.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Skalní útvary zvané tory v aplititickém granitu
ID : 3135

Geologie

Geologická charakteristika: Ve vrcholových partiích Krkonoš se často setkáváme s tory, nápadnými skalními útvary, které vystupují z jinak zarovnaného povrchu horských hřbetů a svahů . Za zmínku také stojí tory skalního útvaru Pevnost (západně od Jeleních bud) s mimořádně hustou sítí subhorizontálních L-puklin (foto 10.5). Jejich vznik je spjat s intenzivním mechanickým zvětráváním a periglaciálními procesy během čtvrtohor. Jeden z těchto známých útvarů - Dívčí kameny, vystupuje na hřebeni při státní hranici 800 m sz. od Petrovky. Dívčí kameny tvoří dvě skupiny torů o výšce 2-7 m, vzdálených od sebe asi 100 m. Horninou je světle šedý až narůžovělý drobně zrnitý granit s biotitem, nápadné jsou idiomorfní křemeny. Základní hmota má zrnitost 0,25-1 mm, v ní vynikají ojedinělé vyrostlice křemene do 3 mm a plagioklasu do 1,5 mm. Plagioklas je hypidiomorfní, částečně s řídce rozptýleným sericitem. K-živec (ca. 30%) je dosti silně zakalený a částečně mikroklinizovaný. Biotit <2% 0,2-1 mm, zpravidla silně chloritizovaný. Akcesorie tvoří pravděpodobný (titano)magnetit, muskovit, apatit, klinozoisit, allanit?, zirkon, lokálně limonit. Podobná hornina vystupuje v masivu Vysokého Kola, tato je jen poněkud hrubozrnnější. Modelace torů byla predisponována třemi hlavními puklinovými systémy: P1 = 50/90, P2 = 125/90, P3(L-plochy) = 0/15. Hornina má díky obsahu magnetitu či titanomagnetitu zvýšenou magnetickou susceptibilitu 0,50 – 1,20 (10-3 SI). Obsahy přirozených radioaktivních prvků, hlavně uranu jsou vysoké: K = 3,8-4,6 hm. %, U = 14,3-15,9 ppm, Th = 28,3-30,1 ppm. Dále k západu prochází státní hranice přes vrchol podobně vzniklých Mužských kamenů (1417 m n. m.), které tvoří 10 - 11 metrů vysoké a přes 50 metrů dlouhé skalní bloky.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - krkonošsko-jizerské krystalinikum, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér erozních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kvartér
Témata: geomorfologie, petrologie
Jevy: tor (izolovaná skála)
Původ geologických jevů (geneze): zvětrávání, zvětrávání mrazové
Hornina: granit (žula)
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS v NP
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Tory - nápadné skalními útvary, které vystupují z jinak zarovnaného povrchu.
Součást VCHÚ: NP Krkonošský národní park
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: nejsou známy
Stav lokality: dobrý

Literatura

Žáček, V., red. (v tisku): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 1 : 25 000 03-234 Dolní Mísečky. Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Jirková Pavlína, 13.03.09
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 25.09.13, Vajskebrová Markéta 19.07.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3135 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-10-15]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3135.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Věžovité skály, zvané tory (1 413 m n. m.) tvořené jemnozrnnou biotitickou žulou krkonošsko-jizerského masivu vymodelované mrazovým a chemickým zvětráváním do bochníkovitých tvarů. , Markéta Vajskebrová, 2017
Pohled na skalní bloky Mužských kamenů vzniklé mrazovým zvětráváním. V pozadí Vysoké kolo a Sněžné jámy., Markéta Vajskebrová, 2017
Menší skupina skal patřící do Dívčích skal., Markéta Vajskebrová, 2017
Pohled na skalní bloky Mužských kamenů vzniklé mrazovým zvětráváním., Markéta Vajskebrová, 2017
Menší skupina skal patřící do Dívčích skal., Markéta Vajskebrová, 2017
Věžovité skály, zvané tory (1 413 m n. m.) tvořené jemnozrnnou biotitickou žulou krkonošsko-jizerského masivu vymodelované mrazovým a chemickým zvětráváním do bochníkovitých tvarů. , Markéta Vajskebrová, 2017
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]