Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Bučací potok

Vyhledávání

Bučací potok

Všeobecná charakteristika

Kraj: Moravskoslezský kraj
Okres(y): Frýdek-Místek
Katastrální území: Ostravice 1
Mapové listy: 2524, 25241
Geologická správní oblast: Podslezská a slezská jednotka
Lokalizace: Příkré severní svahy Smrku (1276 m n. m). Bučací potok pramení v sedle mezi Smrkem a Malým Smrkem (1173 m n. m.) v nadmořské výšce 1100 m. Část levostranného přítoku řeky Ostravice o celkové délce asi 1260 m s peřejemi a vodopády.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: zajímavá geomorfologie Bučacího potoka s peřejemi, kaskádami a vodopády ovlivněné litologickými a strukturními podmínkami hornin godulského vývoje
ID : 3085

Geologie

Geologická charakteristika: Území je součástí vnějšího flyšového pásma Západních Karpat. Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky, převážně godulského souvrství. Významná je morfologie koryta Bučacího potoka a jeho přítoků. Litologické a strukturní podmínky ovlivnily vývoj peřejí, kaskád a vodopádů, které patří k nejvyšším v Moravskoslezských Beskydech. Spodní část toku (600 až 750 m n. m.) je tvořena především náplavy z balvanů a hrubého štěrku, které svědčí o značné erozivní síle toku. Samotné vodopády se vyskytují nad lesní cestou v rozmezí nadmořských výšek 780 až 825 m. Jsou tvořeny dvěma velkými stupni (3,6 m a 6,4 m) a kaskádou z malých stupňů, které se střídají s peřejemi a vývařišti. Stupňovitost je podmíněna střídáním vrstev odolného godulského pískovce s vrstvami snadněji zvětrávajících a erodujících jílovců. Průměrný spád toku je 35,9%, avšak nad vodopády, kde se stékají dvě zdrojnice Bučacího potoka, dosahuje až 64,6%. Za klasický vodopád lze považovat jen dva nejvyšší stupně čítající dohromady 10 m, celá kaskáda dosahuje převýšení 44,5 m. Dno potoka a přilehlé části pokrývají svahové sedimenty vzniklé jako produkt intenzivního mrazového zvětrávání a transportních svahových mechanismů. Příkré údolní svahy Bučacího potoka jsou členěny výchozy godulských pískovců.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů - slezská jednotka - godulský vývoj
Stratigrafie: mezozoikum - křída - svrchní křída
Témata: geomorfologie, geologie
Jevy: selektivní eroze, vodopád
Původ geologických jevů (geneze): zvětrávání
Hornina: pískovec, jílovec (lupek)
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 2269     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Geomorfologická lokalita a komplex starých bukových porostů s javorem klenem, vzácně i s jedlí a jilmem
Součást VCHÚ: CHKO Beskydy
Střety zájmů: jiné lidské aktivity, lesnictví
Popis střetů zájmů: V minulosti působila na území řada negativních vlivů vyplývajících z lidské činnosti. Významným zásahem byla výstavba lesních cest s mostky a propustky. Tyto stavby ovlivnily sklonové poměry v místě křížení toku s cestami, což narušilo splaveninový režim a geomorfologickou rovnováhu systému.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Rezervace je přístupná pouze po značených turistických cestách. 23.09.2009; nutná terénní revize 22.10.2012; Lokalita je součástí PR. Stav lokality je dobrý. 8.12.2019;

Literatura

Rezervační kniha PR Bučací potok. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm; Adamčík, P. (1990): Svážné terény severního čela Moravskoslezských Beskyd v oblasti Smrku, Sbor. Čs. geogr. Společ., svazek 95, sešit 4, s. 260-270; Holuša, O. (2005): Nová maloplošná zvláště chráněná území v Beskydském bioregionu (Česká Republika). - In: Práce a studie Muzea Beskyd (Přírodní Vědy). Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, s. 207-216. ISBN 80-86166-18-X; Hradecký, J., Pánek, T. (2000): Příspěvek k pleistocenní modelaci horské skupiny Smrku (Moravskoslezské Beskydy). Současný stav geomorfologických výzkumů, Ostravská univerzita Ostrava, s. 7-10; Hradecký J., Pánek T. (2000): Vodopád na Bučacím potoce. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 49: 17-20; Chmelař J. (1999): Revizní výzkum malakofauny Moravskoslezských Beskyd - oblast Lysé hory, Smrku a Čertova mlýna. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.; Pánek T., Hradecký J. (2000): Současný geomorfolofický výzkum v Západních Beskydech a Podbeskydské pahorkatině. - Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1999, Brno; Šilhán, K., Pánek, T. (2007): Geomorfologie údolí Bučacího potoka (Moravskoslezské Beskydy). Sborník abstraktů. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 52-52, ISBN 978-80-7368-296-5. Vlčková P. (2006): Přírodní rezervace Bučací potok. - BESKYDY - Zpravodaj chráněné krajinné oblasti 1: 8-9.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Stanzelová Zuzana, 23.09.09
Aktualizoval(a): Bubík Miroslav 22.10.12, Maceček Lukáš 18.03.19, Maceček Lukáš 08.12.19

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3085 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3085.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]