Bučací potok

Všeobecná charakteristika

Kraj: Moravskoslezský kraj
Okres(y): Frýdek-Místek
Obec: Ostravice
Katastrální území: Ostravice 1
Mapové listy: 25-24 Turzovka, 25-241 Staré Hamry
Lokalizace: Příkré severní svahy Smrku (1276 m n. m). Bučací potok pramení v sedle mezi Smrkem a Malým Smrkem (1173 m n. m.) v nadmořské výšce 1100 m. Část levostranného přítoku řeky Ostravice o celkové délce asi 1260 m s peřejemi a vodopády.
Přístup k lokalitě: schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika: zajímavá geomorfologie Bučacího potoka s peřejemi, kaskádami a vodopády ovlivněné litologickými a strukturními podmínkami hornin godulského vývoje
ID: 3085


Geologie

Geologická charakteristika: Území je součástí vnějšího flyšového pásma Západních Karpat. Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky, převážně godulského souvrství. Významná je morfologie koryta Bučacího potoka a jeho přítoků. Litologické a strukturní podmínky ovlivnily vývoj peřejí, kaskád a vodopádů, které patří k nejvyšším v Moravskoslezských Beskydech. Spodní část toku (600 až 750 m n. m.) je tvořena především náplavy z balvanů a hrubého štěrku, které svědčí o značné erozivní síle toku. Samotné vodopády se vyskytují nad lesní cestou v rozmezí nadmořských výšek 780 až 825 m. Jsou tvořeny dvěma velkými stupni (3,6 m a 6,4 m) a kaskádou z malých stupňů, které se střídají s peřejemi a vývařišti. Stupňovitost je podmíněna střídáním vrstev odolného godulského pískovce s vrstvami snadněji zvětrávajících a erodujících jílovců. Průměrný spád toku je 35,9%, avšak nad vodopády, kde se stékají dvě zdrojnice Bučacího potoka, dosahuje až 64,6%. Za klasický vodopád lze považovat jen dva nejvyšší stupně čítající dohromady 10 m, celá kaskáda dosahuje převýšení 44,5 m. Dno potoka a přilehlé části pokrývají svahové sedimenty vzniklé jako produkt intenzivního mrazového zvětrávání a transportních svahových mechanismů. Příkré údolní svahy Bučacího potoka jsou členěny výchozy godulských pískovců.
Regionální členění: Karpaty > flyšové pásmo > vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů > slezská jednotka > godulský faciální vývoj
Stratigrafie: svrchní křída
Témata: geomorfologie, geologie
Jevy: selektivní eroze, vodopád
Původ geologických jevů (geneze): zvětrávání
Hornina: pískovec, jílovec (lupek)


Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území): Beskydy
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území): Bučací potok. Kód AOPK ČR: 2269. Odkaz na informace v  Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Geomorfologická lokalita a komplex starých bukových porostů s javorem klenem, vzácně i s jedlí a jilmem
Střety zájmů: jiné lidské aktivity, lesnictví
Popis střetů zájmů: V minulosti působila na území řada negativních vlivů vyplývajících z lidské činnosti. Významným zásahem byla výstavba lesních cest s mostky a propustky. Tyto stavby ovlivnily sklonové poměry v místě křížení toku s cestami, což narušilo splaveninový režim a geomorfologickou rovnováhu systému.


Literatura a další zdroje
  • Rezervační kniha PR Bučací potok. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm
  • Adamčík, P. (1990): Svážné terény severního čela Moravskoslezských Beskyd v oblasti Smrku, Sbor. Čs. geogr. Společ., svazek 95, sešit 4, s. 260-270
  • Holuša, O. (2005): Nová maloplošná zvláště chráněná území v Beskydském bioregionu (Česká Republika). - In: Práce a studie Muzea Beskyd (Přírodní Vědy). Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, s. 207-216. ISBN 80-86166-18-X
  • Hradecký, J., Pánek, T. (2000): Příspěvek k pleistocenní modelaci horské skupiny Smrku (Moravskoslezské Beskydy). Současný stav geomorfologických výzkumů, Ostravská univerzita Ostrava, s. 7-10
  • Hradecký J., Pánek T. (2000): Vodopád na Bučacím potoce. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 49: 17-20
  • Chmelař J. (1999): Revizní výzkum malakofauny Moravskoslezských Beskyd - oblast Lysé hory, Smrku a Čertova mlýna. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.
  • Pánek T., Hradecký J. (2000): Současný geomorfolofický výzkum v Západních Beskydech a Podbeskydské pahorkatině. - Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1999, Brno
  • Šilhán, K., Pánek, T. (2007): Geomorfologie údolí Bučacího potoka (Moravskoslezské Beskydy). Sborník abstraktů. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. 52-52, ISBN 978-80-7368-296-5. Vlčková P. (2006): Přírodní rezervace Bučací potok. - BESKYDY - Zpravodaj chráněné krajinné oblasti 1: 8-9

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Zuzana Stanzelová, 23.09.2009
Aktualizoval(a): Bubík Miroslav, 22.10.2012, Maceček Lukáš, 18.03.2019, Maceček Lukáš, 08.12.2019


Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3085 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-01-02]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3085.


Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: malý
Vzdělávací význam: střední
Významnost jevu: nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)
Stav lokality: dobrý

Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .

Fotoarchiv
K této lokalitě nemáme fotografie ve fotoarchivu.

© ČGS 2024, verze: 1.01 - 5.5.14 [21.02.2024]