Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Hodonín
Katastrální území: Ježov
Mapové listy: 2444, 24444
Geologická správní oblast: Pouzdřanská, ždánická a zdounecká jednotka, račanská jednotka Chřibů
Lokalizace: Při sz. straně silnice Ježov - Osvětimany, půl km sv. od Ježova. V. část opuštěného hliniště na pravém údolním svahu potoka Hruškovice v Žádovické pahorkatině, 400 m za Ježovem, po levé straně silnice II/422 ve směru na Osvětimany.
Přístup k lokalitě: - autobusem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m) - geol.exkurze
Charakteristika objektu: Odkryv v opuštěném hliništi
Technický objekt: hliniště
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3074

Geologie

Geologická charakteristika: Kvartérně - geologická a paleopedologicky významná lokalita na území magurské skupiny příkrovů (račanská jednotka). V podloží kvartérního souvrství vystupují pod šedým jílovitým eluviem, s blíže neurčitelnými redeponovanými schránkami planktonních foraminifer a jehlic hub, jílovce, prachovce a pískovce zlínského souvrství (vsetínské vrstvy, terciér, paleogén - eocén). (Havlíček 2002) Sprašové pokryvy obsahují nejstarší polohy fosilních půdních sedimentů, odpovídající cromerskému interglaciálu (pedokomplex PK X), a nejmladší půdy, odpovídající staršímu wurmskému interglaciálu (pedokomplex PK II). Odkryv je dokladem dynamického vývoje, který odhaluje střídání období klidných s nerušenou tvorbou půd s dobami neklidnými, kdy probíhala jak sedimentace, tak odnos spraší. (Mackovčin P. et al 2007); Na třetihorních paleogenních flyšových horninách magurské skupiny příkrovů je vyvinut 5 m mocný profil s několika fosilními půdami a jejich deriváty, sprašemi a přemístěnými zvětralinami podložních tercierních hornin. Vývoj na lokalitě neprobíhal nepřetržitě. Počátek ukládání můžeme klást přinejmenším do interglaciálu na rozhraní spodní – střední pleistocén (paleomagnetická hranice Brunhes/Matuyama= stáří cca 0,8 mil. let) a závěr sedimentace do pozdního glaciálu (stáří cca 30-10 tis. let). Nejstarší horizonty fosilních půdních sedimentů odpovídají cromerskému interglaciálu (PKX) a nejmladší půdy do předposledního interstadiálu (PK II). Celý kvartérní profil začíná třemi spodními členy odpovídajícími fosilním smíšeným půdním sedimentům. Vznikaly splavením humózních a braunlehmových půd, promísených s hrubozrnnými písky a valouny flyšových pískovců. Tento promísený materiál může pocházet z fosilních půd a sedimentů z cromerského interglaciálu (rozhraní středního a spodního pleistocénu, 0,788 milionů let). Následoval vývoj bazálního braunlehmu (PK VIII, IX), který probíhal pod bujnou vegetací (lesem). Po blíže nespecifikovaném hiátu se opět ukládaly spraše se zachovalou malakofaunou (collumelová fauna). Charakteristické pro tuto polohu jsou krotoviny, vyplněné nadložní přemístěnou půdou a poměrně hojné jsou i karbonátové cicváry jak na jejím povrchu, tak i uvnitř. Při jejím ukládání na poměrně příkrém svahu docházelo i k sesuvným pohybům, jak ukazují drobné skluzové plochy v pravé části odkryvu. Po změně v teplé a vlhké období se pod bujnou vegetací, zřejmě lesem, vyvinuly braunlehmy PK VII (střední pleistocén). Po následném hiátu na ně ostře nasedá slabě vyvinutá parahnědozem (= illimerizovaná půda PK IV). Z pedologického hlediska jde o zcela výjimečnou fosilní půdu. Následovalo uložení fosilních smíšených sedimentů, na nichž se vyvinuly dvě interstadiální černozemě PK II. Ty vznikly za relativně suchého a poměrně chladného klimatu uvnitř posledního glaciálu. Celé toto složité souvrství bylo v pozdním glaciálu zaváto spraší. Celý profil je výjimečný svým neobyčejně dynamickým vývojem, který svědčí o střídání období klidných s nerušenou tvorbou půd, s obdobími neklidnými, v nichž probíhala jak sedimentace spraší, tak odnos. Lokalita skýtá řadu paleoklimatických a paleogeografických údajů pro celou přilehlou oblast a je důležité ji zachovat v současné podobě. (Havlíček et al 2002, 1997)
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - magurská skupina příkrovů, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér
Témata: kvartérní geologie
Jevy: výchoz, cicváry, fosilní půdy
Původ geologických jevů (geneze): eolická (činnost větru), zvětrávání
Hornina: spraš, hlína
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 2202     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Kvartérně - geologická a paleopedologická lokalita. Část opuštěného hliniště; ve stěně odkryté sprašové sedimenty kvartétního stáří s fosilními půdami a jejich deriváty. Nejstarší polohy fosilních půdních sedimentů odpovídají cromerskému interglaciálu. Lokalita skrývá řadu paleoklimatických údajů. (Havlíček et al
Střety zájmů: turistika
Popis střetů zájmů: Lokalitu poškozují zásahy do sprašového odkryvu.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Havlíček P., Smolíková L., Vachek M., 2002: Navržená chráněná lokalita Ježov. - Zprávy o geologických výzkumech v r. 2001, str. 131 - 134, Česká geologická služba Praha.; Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P.(ed): Chráněná území ČR, Svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno,str.482 Praha.; HAVLÍČEK P. - SMOLÍKOVÁ L. -VACHEK M., 2002: Navržená chráněná lokalita Ježov. – Zpr. geol. Výzk. v R. 2001, 131 - 134, Česká geologická služba Praha.; HUBÁČKOVÁ A. - VACHEK M. - AMBROZEK L. - KUČERA Z. - PALIČKOVÁ M. - JONGEPIEROVÁ I. - ČMELÍK P. (1997): Příroda okresu Hodonín. OkÚ Hodonín, referát životního prostředí.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Havlíček Pavel, 31.12.02
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 17.04.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3074 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3074.

Lokalizace v mapě: