Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Vápenka

Vyhledávání

Vápenka

Všeobecná charakteristika

Kraj: Ústecký kraj
Okres(y): Děčín
Katastrální území: Kyjov u Krásné Lípy
Mapové listy: 0224, 02242,02241
Oblast: Česká křídová pánev - jizerská křída a křída dolního Labe, Ploučnice, Kamenice a Děčínského Sněžníku
Lokalizace: Sv. od Doubice při silnici na Krásnou Lípu, S. od Chřibské
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Opuštěné lomy v lese a jejich blízké okolí.
Technický objekt: štola, lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 30

Geologie

Geologická charakteristika: Území rezervace se nachází u lužické poruchy, významné saxonské, nespojité tektonické struktury. Lužická porucha ve zdejší oblasti od sebe především odděluje sedimenty svrchní křídy od granitoidů lužického masivu, které místy nesou malé zbytky pláště. V místě rezervace je geologická situace mimořádně komplikovaná, neboť mezi křídu a granitoidy se vkládají sedimenty jury spolu s permem, zastoupeným vulkanity popř. i sedimenty. Jura i perm se nacházejí v několika menších tektonických krách, vytažených do vyšších poloh podél lužické poruchy, která zde má charakter přesmyku (Fediuk et al. 1958, Dvořák in Svoboda et al. 1964, Klein et al. 1971). Kry jsou ohraničeny systémem podélných i příčných zlomů (Klein et al. 1971). Nejrozsáhlejší a geologicky nejvýznamnější jsou odkryvy jurských, platformních sedimentů v několika opuštěných, stěnových, zčásti i jámových lomech. Tyto odkryvy patří k nejvýznamnějším odkryvům platformního vývoje jury na území Českého masivu. V lomech o rozměrech cca 135-150-35 m (místy s opuštěnými štolami) jsou odkryty dvě litostratigrafické jednotky označené Eliášem (in Klein et al. 1971) jako vrstvy brtnické a dubnické dolomity. Starší brtnické vrstvy jsou zastoupeny pestře šmouhovanými, zelenavě světle šedými, středně zrnitými pískovci, odkrytými jen v malé mocnosti (kolem 1,5 m). V předpokládané mocnosti 80-120 m je nesouvisle odkryt převážně karbonátový sled tvořený namodrale šedými, hnědošedými až černošedými (bitumenózními) dolomitickými vápenci až dolomity. Karbonáty jsou masivní či lavicovité, obvykle kusovitě odlučné. Místy se objevují vložky jílovitých vápenců až vápnitých jílovců. V karbonátovém sledu jsou časté drcené zóny. V dobnických dolomitech byla zjištěna jen stratigraficky nevýznamná fauna (Chrt 1957, Fediuk et al. 1958). Eliáš in Klein et al. (1971) klade do brtnických vrstev nález amonita Hecticoceras hecticum (Rein.), uváděný z jury u lužické poruchy Brderem (1886, 1887) a řadí tyto vrstvy do kellowaye až oxfordu (toto řazení uvádí Eliáš i nově in Klomínský 1994). V jurských sedimentech bylo zjištěno Pb-Zn zrudnění bez praktického významu (Chrt 1957). V blízkém sz., v. a jv. okolí lomů jsou v úlomcích případně drobných výchozech odkryty granitoidy lužického masivu a permské křemenné porfyry, popřípadě i arkózové pískovce s vložkami aleuropelitů, které dle V. Prouzy náleží vrchlabskému a prosečenskému souvrství. V sz., z. až jv. okolí lomů se již vyskytují jemnozrnné slabě prachovité pískovce březenského souvrství (svrchní křída, coniak). V těsném okolí lomů se vyskytují v úlomcích a balvanitých výchozech i dva drobné žilné průniky neovulkanitů, zastoupených nefelinickým bazanitem, respektive nefelinickým tefritem s příměsí olivínu (Shrbený in Klein et al. 1971).
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - lužický vývoj, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - jura Českého masivu - jura v severních Čechách
Stratigrafie: jura, turon
Témata: těžební činnost a její následky, sedimentologie, strukturní geologie (tektonika), mineralogie, stratigrafie
Jevy: litologické rozhraní, intruze, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , vulkanická, tektonická, antropogenní (činnost lidská)
Hornina: vápenec, dolomit, pískovec, granit (žula), porfyr, bazanit
Geologický význam: významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 488     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Geologické objekty v území tvořeném několika geologickými jednotkami podél lužické poruchy. Nejvýznamnější jsou rozsáhlé odkryvy převážně karbonátových jurských sedimentů, které dokládají typový vývoj jurské platformní sedimentace na území Českého masivu. Na geologicky pestrém podkladu se vyskytuje smíšený porost s bohatým bylinným patrem. Vyhlášení ZCHÚ: MK ČSR, 20. 1. 1969, č. předpisu: 13.365/68.
Součást VCHÚ: CHKO Lužické hory
Střety zájmů: skládky odpadků
Popis střetů zájmů: Riziko zakládání černých skládek v lomech.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Lokalita se nachází na naučné stezce Kögledova geologická stezka. 25.08.2009; Lokalita je zarostlá a špatně přístupná. 19.07.2018;

Literatura

Bruder, G. (1882): Neue Beitrage zur Kenntnie der Jura-Ablagerungen im nordlichen Bohmen. - S.B. Akad. Wiss., 85. Wien. - (1886): Neue Beitrage zur Kenntnie der Jura-Ablagerungen im nordlichen Bohmen. - S.B. Akad. Wiss., 93. Wien. Chrt, J. (1957): Závěrečná zpráva o vyhledávacím průzkumu Lužická porucha. - Geofond Praha. Svoboda et al. (1964):Regionální geologie ČSSR. - Díl 1, ÚÚG. Praha. Feeeediuk et al. (1958): Geologické poměry území podél lužické poruchy ve šluknovském výběžku. - Rozpr. čes. akad. věd, mat.-přír., 68, 9. Praha. Klein, V et al. (1971): Vysvětlující text k základní geologické mapě 1 : 25 000 list M-33-41-B-d (Chřibská). - MS Archiv ČGÚ. Praha. Klomínský et al. (1994): Geologický atlas České republiky. Stratigrafie. - Čes. geol. úst., Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Valečka Jaroslav, 15.11.94
Aktualizoval(a): Valečka Jaroslav 25.08.09, Tomanová Petrová Pavla 19.07.18

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 30 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-10-18]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/30.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pavla Tomanová Petrová, 2018
Ojedinělý výskyt jurských vápenců v Čechách byl předmětem těžby již od r. 1641., Markéta Vajskebrová, 2018
Ojedinělý výskyt jurských vápenců v Čechách byl předmětem těžby již od r. 1641., Markéta Vajskebrová, 2018
Ojedinělý výskyt jurských vápenců v Čechách byl předmětem těžby již od r. 1641., Markéta Vajskebrová, 2018
Ojedinělý výskyt jurských vápenců v Čechách byl předmětem těžby již od r. 1641. Krátké štoly sloužily zejména k dopravním účelům., Markéta Vajskebrová, 2018
Vápenka u Doubice - opuštěný jámový lom po těžbě jurských dolomitických vápenců, Jaroslav Valečka, 2002
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]