Kryštofovy kameny

Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Trutnov
Obec: Rtyně v Podkrkonoší
Katastrální území: Rtyně v Podkrkonoší
Mapové listy: 04-33 Náchod, 04-331 Český Kostelec
Lokalizace: 1 km vých. od středu obce Odolov (hostinec). Nejbližšší kota 634 m. Skály tvoří tři skupiny: nejmenší je odlesněné nejvyšší části hřbítku, druhá hlavní (vlastní Kryštofovy kameny) uprostřed a třetí v místě kde již hřbítek příkře spadá k cestě na opuštěný Tmavý důl (dnes domov důchodců).
Přístup k lokalitě: schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika: Skály až 10 m vysoké (tory) ve vrcholové části hřbetu Jestřebích hor budují arkózy s polohami slepenců (žaltmanské arkózy).
ID: 297


Geologie

Geologická charakteristika: Skály budují arkózy s polohami slepenců v nich jsou uloženy silicifikované kmeny araukaritů. Horniny těchto geol.lokalit patří ke spodní části jíveckých vrstev (odolovské souvrství) stáří barruel - stephan B. Petrografie je obdobná arkózám na lokalitě Meandy v údolí Jíveckého potoka. Tvoří výraznou litofacii ve sp. části jíveckých vrstev (stáří barruel - stephan B). Označení žaltmanské arkózy bylo přijato podle názvu nejvyššího vrcholu Jestřebích hor Žaltmanu. Typické žaltmanské arkózy jsou v čerstvém stavu světle šedé s nádechem do růžova nebo do fialova. V přirozených a tudíž navětralých odkryvech jsou většinou šedohnědé, řidčeji načervenale hnědé. Vesměs převládají hrubozrnné typy. Mají 25-35% živců, 45-60% křemene. Zbytek připadá na úlomky hornin (většinou kvarcity, rohovce a efuzivní horniny) a na základní hmotu (směs jemného klastického materiálu a jílových minerálů) s tmelem. Tmel tvoří karbonáty (většinou kalcit), křemen a vzácněji baryt. V přirozených odkryvech bývá karbonát většinou vyloučen. Arkózy tvoří masivní lavice nebo šikmo zvrstvené sety. Šikmé zvrstvení je zdůrazněno římsovitým vyvětráním vrstviček. Slepence, tvořící v arkózách decimetrové až jednometrové polohy, mají často spodní plochu výrazně erozní. Směrem do nadloží přecházejí často slepence v arkózy s příměsí valounů. Průměrné složení valounů: křemen 52%, kvarcit 29%, lydit 7%, krystalické břidlice 3% (fylity, svory, zelené břidlice), ryolity 2%, granitoidy a ortoruly 10%. charakteristická je přítomnost allochtoních silicifikovaných kmenů araukaritů. Zpravidla bývají uloženy na bázi slepencových poloh. Arkózy v jíveckých vrstvách vystupují v samostatných několika metrových až desetimetrových polohach. V meziloží bývají málo mocné hnědé aleuropelity, v trénu většinou odkryté. Arkózy a slepence představují uloženiny koryt fosilních , svrchnokarbonských říčních toků. Aleuropelity jsou povodňové sedimenty údolních niv.
Regionální členění: Český masiv > Výplně mladopaleozoických pánví > sudetské (dříve lugické) mladší paleozoikum (včetně výskytů triasu) > vnitrosudetská pánev (čs. část)
Stratigrafie: karbon
Témata: paleontologie, sedimentologie, petrologie
Jevy: skalní hřbet, araukarity (prokřemenělá dřeva), mrazový srub, skalní ohlaz, skalní mísa, zvrstvení, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: arkóza, slepenec (konglomerát)


Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území): Broumovsko
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Skalní výchozy arkóz s polohami slepenců s výskyty allochtonních silicifikovaných kmenů araukaritů dokumentují uloženiny fosilních říčních toků barruelu - stephanu B. Na výchozech jsou patrné různé formy větrání. Důležitý je i kvartérní kamenitý suťový plášť jako sekundární naleziště araukaritů.
Součást národního geoparku: Broumovsko
Střety zájmů: sběratelství
Popis střetů zájmů: Nejzranitelnější na lokalitě jsou araukarity. Značná část kmenů byla již sběrateli odlámána. Střední část lokality potřebuje častější kontrolu. Kdyby docházelo k dalším pokusům o vylamování araukaritů, bylo by nutné chránit část skály s araukarity silným drátěným pletivem nebo mříží. Na celém popsaném hřbetu je dále nutné chránit kvartérní kamenitý suťový plášť jako sekundární naleziště araukaritů.


Literatura a další zdroje
  • Tásler R. et al.(1963): Závěrečná zpráva o základním geol. výzkumu jz. křídla vnitrosudetské pánve. - MS Archív ČGÚ. Praha.
  • Tásler R. et al.(1979): Geologie české části vnitrosudetské pánve. - Ústř. úst. geol. Praha.
  • Valín F.(1962a): K petrografii odolovského souvrství žacléřsko-svatoňovické pánve (stefan). - Věst. Ústř. úst. geol., 37,6. Praha.
  • Valín F.(1962b): Litologie souvrství žaltmanských arkóz. - Věst. Ústř. úst. geol., 27. Praha.
  • Průvodce k exkurzím Mezinárodního geol. kongresu v r.1968. - MS Archív ČGÚ. Praha.
  • Průvodce k exkurzím Sympozia o stratigrafii karbonu v r.1977. - MS Archív ČGÚ. Praha

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Radko Tásler, 31.12.1994
Aktualizoval(a): Prouza Vladimír, 29.11.2007, Prouza Vladimír, 24.09.2009, Prouza Vladimír, 07.10.2009, Gürtlerová Pavla, 15.05.2018


Citace

Databáze významných geologických lokalit: 297 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-26]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/297.


Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: velký
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: dobrý

Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .


© ČGS 2024, verze: 1.01 - 5.5.14 [21.02.2024]