Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Trutnov
Katastrální území: Odolov
Mapové listy: 0433, 04331
Geologická správní oblast: Permokarbon podkrkonošské a vnitrosudetské (dolnoslezské) pánve
Lokalizace: 1 km vých. od středu obce Odolov (hostinec). Nejbližšší kota 634 m. Skály tvoří tři skupiny: nejmenší je odlesněné nejvyšší části hřbítku, druhá hlavní (vlastní Kryštofovy kameny) uprostřed a třetí v místě kde již hřbítek příkře spadá k cestě na opuštěný Tmavý důl (dnes domov důchodců).
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Skály až 10 m vysoké (tory) ve vrcholové části hřbetu Jestřebích hor budují arkózy s polohami slepenců (žaltmanské arkózy).
Exkurzní lokalita: ano
ID : 297

Geologie

Geologická charakteristika: Skály budují arkózy s polohami slepenců v nich jsou uloženy silicifikované kmeny araukaritů. Horniny těchto geol.lokalit patří ke spodní části jíveckých vrstev (odolovské souvrství) stáří barruel - stephan B. Petrografie je obdobná arkózám na lokalitě Meandy v údolí Jíveckého potoka. Tvoří výraznou litofacii ve sp. části jíveckých vrstev (stáří barruel - stephan B). Označení žaltmanské arkózy bylo přijato podle názvu nejvyššího vrcholu Jestřebích hor Žaltmanu. Typické žaltmanské arkózy jsou v čerstvém stavu světle šedé s nádechem do růžova nebo do fialova. V přirozených a tudíž navětralých odkryvech jsou většinou šedohnědé, řidčeji načervenale hnědé. Vesměs převládají hrubozrnné typy. Mají 25-35% živců, 45-60% křemene. Zbytek připadá na úlomky hornin (většinou kvarcity, rohovce a efuzivní horniny) a na základní hmotu (směs jemného klastického materiálu a jílových minerálů) s tmelem. Tmel tvoří karbonáty (většinou kalcit), křemen a vzácněji baryt. V přirozených odkryvech bývá karbonát většinou vyloučen. Arkózy tvoří masivní lavice nebo šikmo zvrstvené sety. Šikmé zvrstvení je zdůrazněno římsovitým vyvětráním vrstviček. Slepence, tvořící v arkózách decimetrové až jednometrové polohy, mají často spodní plochu výrazně erozní. Směrem do nadloží přecházejí často slepence v arkózy s příměsí valounů. Průměrné složení valounů: křemen 52%, kvarcit 29%, lydit 7%, krystalické břidlice 3% (fylity, svory, zelené břidlice), ryolity 2%, granitoidy a ortoruly 10%. charakteristická je přítomnost allochtoních silicifikovaných kmenů araukaritů. Zpravidla bývají uloženy na bázi slepencových poloh. Arkózy v jíveckých vrstvách vystupují v samostatných několika metrových až desetimetrových polohach. V meziloží bývají málo mocné hnědé aleuropelity, v trénu většinou odkryté. Arkózy a slepence představují uloženiny koryt fosilních , svrchnokarbonských říčních toků. Aleuropelity jsou povodňové sedimenty údolních niv.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - sudetské (lugické) mladší paleozoikum (včetně výskytů triasu) - vnitrosudetská pánev (čs. část)
Stratigrafie: paleozoikum - karbon
Témata: paleontologie, sedimentologie, petrologie
Jevy: skalní hřbet, araukarity (prokřemenělá dřeva), mrazový srub, skalní ohlaz, skalní mísa, zvrstvení, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: arkóza, slepenec (konglomerát)
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Skalní výchozy arkóz s polohami slepenců s výskyty allochtonních silicifikovaných kmenů araukaritů dokumentují uloženiny fosilních říčních toků barruelu - stephanu B. Na výchozech jsou patrné různé formy větrání. Důležitý je i kvartérní kamenitý suťový plášť jako sekundární naleziště araukaritů.
Součást VCHÚ: CHKO Broumovsko
Součást Geoparku: Broumovsko
Střety zájmů: sběratelství
Popis střetů zájmů: Nejzranitelnější na lokalitě jsou araukarity. Značná část kmenů byla již sběrateli odlámána. Střední část lokality potřebuje častější kontrolu. Kdyby docházelo k dalším pokusům o vylamování araukaritů, bylo by nutné chránit část skály s araukarity silným drátěným pletivem nebo mříží. Na celém popsaném hřbetu je dále nutné chránit kvartérní kamenitý suťový plášť jako sekundární naleziště araukaritů.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Doporučujeme zvýšit ochranu geologického fenoménu. Unikátní výskyty araukaritů. 7.10.2009;

Literatura

Tásler R. et al.(1963): Závěrečná zpráva o základním geol. výzkumu jz. křídla vnitrosudetské pánve. - MS Archív ČGÚ. Praha.; Tásler R. et al.(1979): Geologie české části vnitrosudetské pánve. - Ústř. úst. geol. Praha.; Valín F.(1962a): K petrografii odolovského souvrství žacléřsko-svatoňovické pánve (stefan). - Věst. Ústř. úst. geol., 37,6. Praha.; Valín F.(1962b): Litologie souvrství žaltmanských arkóz. - Věst. Ústř. úst. geol., 27. Praha.; Průvodce k exkurzím Mezinárodního geol. kongresu v r.1968. - MS Archív ČGÚ. Praha.; Průvodce k exkurzím Sympozia o stratigrafii karbonu v r.1977. - MS Archív ČGÚ. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Tásler Radko, 31.12.94
Aktualizoval(a): Prouza Vladimír 29.11.07, Prouza Vladimír 24.09.09, Prouza Vladimír 07.10.09, Gürtlerová Pavla 15.05.18

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 297 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/297.

Lokalizace v mapě: