Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Býčí skála, křižovatka Josefov

Vyhledávání

Býčí skála, křižovatka Josefov

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Brno-venkov
Katastrální území: Babice nad Svitavou, Olomoučany, Adamov, Habrůvka
Mapové listy: 2441, 24411
Oblast: Moravskoslezský devon; drahanský, mírovský a jesenický kulm včetně kry Maleníku
Lokalizace: Hluboko zaříznuté údolí Křtinského potoka se zaklesnutými meandry a přilehlými okrajovými svahy Rudické a Babické plošiny, mezi obcemi Habrůvka, Josefov a Adamov.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Údolí Křtinského potoka a přilehlé svahy
Exkurzní lokalita: ano
ID : 2895

Geologie

Geologická charakteristika: Území představuje klasický profil s nejstaršími horninami Moravského krasu. Na západě je tvořeno proterozoickými granitoidy brněnského masivu, na které směrem k východu nasedají devonské bazální klastické sedimenty, josefovské (stratotyp) a lažánecké vápence.V lavicovitých josefovských vápencích jsou navětrány větevnaté a masivní stromatopory, rugosa a brachiopodi. V horních partiích na Babické a Rudické plošině, se vyskytují spodnokřídové rudické vrstvy, zaklesnuté v paleokrasových depresích. Z povrchových krasových jevů najdeme škrapové pole a z podzemních plno vyvěraček. K nejvýznamnějším patří trojice vývěrů Jedovnického potoka v opuštěném kamenolomu. Olomoučanský vývěr a a tzv. Josefské vyvěračky. pozornost zasluhují jeskyně Sobolova a Býčí skála, jež je vývěrovou jeskyní systému podzemního Javornického potoka, která je propojena s jeskyněmi Rudického propadání NPP (id 738). Celková délka tohoto systému je asi 13 km. Významnou je suchá Jáchymka s četnými nálezy kvartérní fauny, pravděpodobně nejvzácnější představuje psovitá šelma (Cuon europaeus).
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum
Stratigrafie: givet
Témata: geologie, archeologie, botanika, geomorfologie, historie, hydrogeologie, kvartérní geologie, mineralogie, paleontologie, sedimentologie, stratigrafie, strukturní geologie (tektonika), zoologie
Jevy: kras, bahenní praskliny, čeřiny, dejekční kužel, diskordance, inkrustace, konkrece, jeskyně krasová, krasová kapsa, meandry, evorzní hrnec, pramen, propast, skalní brána (most), skalní komín, skalní okno, skalní ostroh, skalní stěna, sluňák, škrapy, tektonické zrcadlo, tor (izolovaná skála), vodopád, vrása, vrstva, závrt, zkameněliny - fauna, zkameněliny - flora, stratotyp, kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost)
Původ geologických jevů (geneze): antropogenní (činnost lidská), organogenní (činnost organizmů), sedimentární , akvatická (činnost vody), gravitační, zvětrávání
Hornina: vápenec
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 151     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Přírodě blízké lesní typy bučin a doubrav rostoucích na vápenci a jeho styku s granitoidy brněnského masivu s četnými zvláště chráněnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů. V devonských vápencích je vyvinuta pestrá škála krasových jevů. Území je významné archeologickými a paleontologickými nálezy. Výchozy nad křižovatkou v Josefově jsou stratotypovou lokalitou josefovských vápenců (dříve bornhardtinových). Profil nad vývěry Jedovnického potoka byl zkoumán jako jeden z opěrných světových profilů (gamaspektrometrie, magnetická susceptibilita). Významné jsou nové objevy fosilní kvartérní fauny v Barové jeskyni.
Součást VCHÚ: CHKO Moravský kras
Střety zájmů: turistika, rekreace
Popis střetů zájmů: Turisticky a rekreačně exponované území je vedle pěších a cykloturistů vyhledáváno i speleology a horolezci. Nejzajmavější místa spojuje naučná stezka.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P.(ed): Chráněná území ČR, Svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, str. 691-693, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Gürtlerová Pavla, 29.10.08
Aktualizoval(a): Otava Jiří 03.11.08, Otava Jiří 23.09.13

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 2895 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-07-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/2895.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Jiří Otava, 2013
Jiří Otava, 2013
Lavicovité tmavěšedé vápence s lumachelami brachiopodů, macošské souvrství, Moravský kras., Jiří Otava, 2011
Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2008
Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2008
Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2008
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]