Všeobecná charakteristika

Kraj: Plzeňský kraj
Okres(y): Plzeň-sever
Katastrální území: Kaznějov, Lomnička u Plas
Mapové listy: 1231, 12313
Geologická správní oblast: Permokarbon a terciér středočeské a západočeské limnické oblasti
Lokalizace: rozsáhlý víceetážový povrchový lom 2 km západně od obce Kaznějov
Přístup k lokalitě: - vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Charakteristika objektu: Činný lom na kaolin a štěrkopísek v kaolinitovém ložisku vzniklým z karbonských arkóz kladenského souvrství, zřejmě největší odkryv karbonu západočeských pánví (1 x 2 km)
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 2891

Geologie

Geologická charakteristika: V rozsáhlém lomu je odkrytá vyšší část nýřanských vrstev kladenského souvrství, kterou zde tvoří hrubozrné arkózovité pískovce a slepence s kaolinizovanými živci a matrix o mocnosti až 60 m. Obsah kaolinu dosahuje až 20 %. Hrubozrnné sedimenty fluviálního původu obsahují několik poloh jílovitých sedimentů tvořící jednak menší neprůběžné čočky výplní opuštěných říčních koryt a také laterálně stálé a mocné polohy s paleopůdními horizonty. Kaolinový lom Kaznějov poskytuje unikátní příležitost ke studiu dynamiky mohutného tropického říčního systému, který v období westphal D – stephan A ukládal 200 až 350 m mocný komplex převážně hrubozrnných arkóz, arkózových pískovců a slepenců, náležející dnes nýřanským vrstvám kladenského souvrství. V kaolince je odkryta – v celkové mocnosti asi 50 – 60 m – nejvyšší část nýřanských vrstev a pravděpodobně i bazální část týneckého souvrství. Báze kaolinky se nachází asi 100 – 150 m nad bází karbonské výplně plzeňské pánve. Celý profil velmi pravděpodobně náleží nýřanským vrstvám. Na rozsáhlých odkryvech – i přes 20 m vysoké a 200 m dlouhé stěny – vystupují převážně bílé až světle šedé, převážně hrubozrnné, silně kaolinizované arkózové pískovce a hrubé až balvanité slepence. Ojediněle se vyskytují světle žluté až bílé, laterálně nestálé, většinou tence vyvinuté čočkovité polohy jílovitých prachovců a pískovců. V nejvyšší části, zhruba 15 m pod úrovní dnešního nejvyššího bodu terénu (býv. kóta U Václava – jižní okraj lomu) vystupuje až 5 m mocná, laterálně stálá poloha pestrých, horizontálně laminovaných i masivních jílovců a prachovců s železitými konkrecemi, která obsahuje mimo jiné také poměrně dobře vyvinutý paleopůdní profil. Jde převážně o dobře vytříděné, většinou hrubě zrnité arkózové pískovce, často s příměsí valounů a většinou s erozními bázemi. Arkózové pískovce tvoří i několik desítek metrů stálá , obvykle do 1 m mocná plochá čočkovitá tělesa s šikmým korytovitým zvrstvením, které odpovídají písečným dunám migrujícím po dně říčních koryt. Tato tělesa mohou tvořit jak výplně říčních koryt tak jednoduché případně složené říční bary. Arkózové pískovce velmi často obsahují příměs dobře opracovaných valounů, které mohou – uvnitř výplní říčních koryt – laterálně přecházet do menších čočkovitých těles slepenců. Mohutná tělesa velmi hrubozrnných až balvanitých slepenců tvoří rozsáhlá, přes 200 m dlouhá a 2 m mocná tělesa mohutných štěrkových barů tvořících ostrovy v širokém říčním pásu s divočícími proudy. Generelní trend říčního proudění od severu k jihu, místy s výraznými odchylkami k JV či JZ indikují úklony šikmého zvrstvení v pískovcích i slepencích, případně imbrikace valounů při bázích písčitých těles. Uvnitř výplní koryt, na rozhraní písčitých těles se občas nacházejí decimetrové úlomky silicifikovaných kmenů – araukaritů. Ve vyšší části vystupuje až 5 m mocná, laterálně stálá poloha pestře a červeně zbarvených jílovitých prachovců a jílovců. Při bázi a zejména ve stropu vystupují horizontálně laminované sytě červené jílovité prachovce se šedými skvrnami. Přibližně uprostřed je tvořena laterálně nepříliš stálou (mění mocnost) polohou pestře skvrnitých, masivních jílovců s drobnými hematitovými konkrecemi a stopami po kořenech rostlin, která představuje polohu fosilní půdy. Pozoruhodné jsou erozní jevy spojené s nivní polohou, jako například velmi strmé erozní báze indikující boční erozi. Nadloží jílovité polohy tvoří sled převážně světle žlutě zbarvených slepenců a pískovců výplní říčních koryt s převládající jihovýchodní laterální migrací. Při západním okraji je ve stěně lomu odkrytá zlomová plocha přibližně S-J směru, která upadá pod strmým úhlem k západu a odděluje sedimenty nýřanských vrstev na východě od zakleslého pravděpodobně týneckého souvrství na západě.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - středočeské a západočeské mladší paleozoikum
Stratigrafie: paleozoikum - karbon
Témata: geologie, sedimentologie, ložisková geologie, stratigrafie, těžební činnost a její následky
Jevy: araukarity (prokřemenělá dřeva), litologické rozhraní, stratotyp, charakteristická hornina, eroze
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , zvětrávání
Hornina: kaolin, štěrkopísek, pískovec, slepenec (konglomerát) , jílovec (lupek), prachovec (siltovec), arkóza
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Rozsáhlé stěny poskytují jedinečnou možnost ke studiu architektury fluviálních sedimentů, která je klíčová pro interpretaci fosilních říčních systémů. Jedno z největších a nejvýznamnějších kaolinových ložisek nacházejících se v sv. části plzeňské pánve.
Součást Geoparku: Barrandien
Střety zájmů: těžba povrchová, rekultivace
Popis střetů zájmů: Na lokalitě probíhá poměrně intenzivní těžba, která sice poskytuje stále nové odkryvy,zároveň ale zanikají starší navětralé a tudíž pro studium vhodnější stěny. Jako typový profil by bylo vhodné zachovat alespoň nejvyšší stěnu S-J směru na západním okraji lomu, kde již aktivní těžba neprobíhá ale zvolna zaniká díky postupující haldě. Vytěžený prostor je postupně rekultivován bez zachování odhalených profilů, v minulosti bohužel i nevhodným odpadem.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Lojka, R., red. (v tisku): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 1 : 25 000 12-313 Kaznějov. Česká geologická služba. Praha.; Kužvart M. a kol.(1975): Vznik a stáří ložisek kaolínů v plzeňské pánvi.- Sbor. geol. Věd, ložisk. Geol., 17, 125-185, Praha.; Novák J. K. a kol.(2005): Kaolíny Kaznějov-jih.- MS, závěrečná zpráva, Geol. úst. AV ČR, 1-73, Praha.; Pešek J. a kol.(2001): Geologie a ložiska svrchnopaleozoických limnických pánví České republiky.- ČGÚ Praha, 243 s.; Prouza V. (2005): Contribution to the geology of the northern part of the Plzeň Basin and the southern part of the Carboniferous Žihle Basin.- Bulletin of Geosciences, 80, 1, 79–84, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Lojka Richard, 15.10.08
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 02.03.09, Vajskebrová Markéta 20.08.19

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 2891 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-26]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/2891.

Lokalizace v mapě: