Všeobecná charakteristika

Kraj: Vysočina
Okres(y): Žďár nad Sázavou
Katastrální území: Havlíčkova Borová
Mapové listy: 2322, 23222
Geologická správní oblast: Strážecké a moravské moldanubikum; třebíčský a jihlavský masiv
Lokalizace: 2,5 km jz. od obce Radostín, 6km západně od obce Šrdlovice
Charakteristika objektu: Rozsáhlé pinkoviště až dobývky po těžbě skarnů na ploše asi 40x200m
Technický objekt: propadliny (pinky), staré dobývky
ID : 2814

Geologie

Geologická charakteristika: Na lokalitě Vepřová byly vzorky skarnů a erlanů odebrány ve starých pinkách a dobývkách asi 2km severně od obce Vepřová. Pinkový tah má směr ssz.-jjv., délka je asi 120m, šířka 10 až 20m. Hloubka je značně variabilní, pohybuje se mezi 3m až 12m, nejhlubší jsou dobývky na severním okraji pinkoviště. Na ložisku Vepřová se těžila železná ruda (magnetit a hnědel) pro lokální zpracování v hamrech v okolí Žďáru nad Sázavou. První zmínky o výskytu a těžbě železné rudy pocházejí z poloviny 19. století např. Hauer-Foetterle (1855), Schauenstein (1873) (obě citace jsou převzaty z Topografické mineralogie Čech VII Kratochvíla 1964). O ložisku Vepřová se též zmiňuje Polák (1950), který sestavil přehled opuštěných skarnových ložisek na Českomoravské vysočině. Vepřovou neřadí ke skupině ložisek s větším významem. Novodobý průzkum na daném území probíhal v devadesátých letech minulého století, byl však zaměřen na uranovou rudu (Ondřík et al. 1996).Skarny z oblasti moldanubika u Vepřové prošly polyfázovou metamorfní historií. Během těchto procesů mohlo docházet ke změnám v chemickém a mineralogickém složení jejich původních prekurzorů. Hlavní metamorfní fáze probíhala za vrcholných teplotně-tlakových podmínek amfibolitové facie a je reprezentována rovnovážnou asociací granát, klinopyroxen a plagioklas. Chemické složení minerálních fází je závislé na chemismu původních prekurzorů. Druhý metamorfní cyklus byl z hlediska teplot a tlaků mírně retrográdní (rozhraní amfibolitové a epidot-amfibolitové facie) za vzniku amfibolu a epidotu. O obohacení metamorfních fluid fluorem svědčí jeho přítomnost v granátech a titanitu. Závěrečná retrográdní metamorfní fáze dala vznik sericitu a karbonátům.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - metamorfní jednotky v moldanubiku
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: ložisková geologie, mineralogie, petrologie
Jevy: charakteristická hornina, minerál
Původ geologických jevů (geneze): antropogenní (činnost lidská), metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: skarn
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geol. lokality registrované v ČGS v CHKO
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Staré dobývky po těžbě skarnů, unikátní petrologické a mineralogické vzorky
Součást VCHÚ: CHKO Žďárské vrchy
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: bez střetů
Stav lokality: ucházející

Literatura

Polák A. (1950): Ložiska železných rud Českomoravské vrchoviny.- MS Geofond Praha. P3277.Kratochvíl J. (1964): Topografická mineralogie Čech VII.- Nakladatelství Československé akademie věd. Praha. Ondřík J., Holub M., Mísař Z., Moupic Z., Scharmová M., Stemberk J., Špaček J., Záliš Z. (1996): Závěrečná zpráva o vyhledávacím průzkumu na uranové rudy, strážecký oblouk-sever.- MS Geofond Praha. FZ 006536

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Pertoldová Jaroslava, 27.06.07

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 2814 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/2814.

Lokalizace v mapě: