Vepřová
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Kraj Vysočina
Okres(y):
Havlíčkův Brod
Obec:
Havlíčkova Borová
Katastrální území:
Havlíčkova Borová
Mapové listy:
23-22 Žďár nad Sázavou, 23-222 Krucemburk
Lokalizace:
2,5 km jz. od obce Radostín, 6km západně od obce Šrdlovice
Stručná charakteristika:
Rozsáhlé pinkoviště až dobývky po těžbě skarnů na ploše asi 40x200m
Technický objekt:
propadliny (pinky), staré dobývky
ID:
2814
Geologie
Geologická charakteristika:
Na lokalitě Vepřová byly vzorky skarnů a erlanů odebrány ve starých pinkách a dobývkách asi 2km severně od obce Vepřová. Pinkový tah má směr ssz.-jjv., délka je asi 120m, šířka 10 až 20m. Hloubka je značně variabilní, pohybuje se mezi 3m až 12m, nejhlubší jsou dobývky na severním okraji pinkoviště. Na ložisku Vepřová se těžila železná ruda (magnetit a hnědel) pro lokální zpracování v hamrech v okolí Žďáru nad Sázavou. První zmínky o výskytu a těžbě železné rudy pocházejí z poloviny 19. století např. Hauer-Foetterle (1855), Schauenstein (1873) (obě citace jsou převzaty z Topografické mineralogie Čech VII Kratochvíla 1964). O ložisku Vepřová se též zmiňuje Polák (1950), který sestavil přehled opuštěných skarnových ložisek na Českomoravské vysočině. Vepřovou neřadí ke skupině ložisek s větším významem. Novodobý průzkum na daném území probíhal v devadesátých letech minulého století, byl však zaměřen na uranovou rudu (Ondřík et al. 1996).Skarny z oblasti moldanubika u Vepřové prošly polyfázovou metamorfní historií. Během těchto procesů mohlo docházet ke změnám v chemickém a mineralogickém složení jejich původních prekurzorů. Hlavní metamorfní fáze probíhala za vrcholných teplotně-tlakových podmínek amfibolitové facie a je reprezentována rovnovážnou asociací granát, klinopyroxen a plagioklas. Chemické složení minerálních fází je závislé na chemismu původních prekurzorů. Druhý metamorfní cyklus byl z hlediska teplot a tlaků mírně retrográdní (rozhraní amfibolitové a epidot-amfibolitové facie) za vzniku amfibolu a epidotu. O obohacení metamorfních fluid fluorem svědčí jeho přítomnost v granátech a titanitu. Závěrečná retrográdní metamorfní fáze dala vznik sericitu a karbonátům.
Regionální členění:
Český masiv > moldanubikum > metamorfní jednotky v moldanubiku
Stratigrafie:
proterozoikum
Témata:
ložisková geologie, mineralogie, petrologie
Jevy:
charakteristická hornina, minerál
Původ geologických jevů (geneze):
antropogenní (činnost lidská), metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina:
skarn
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geol. lokality registrované v ČGS v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Žďárské vrchy
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Staré dobývky po těžbě skarnů, unikátní petrologické a mineralogické vzorky
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
bez střetů
Literatura a další zdroje
- Polák A. (1950): Ložiska železných rud Českomoravské vrchoviny.- MS Geofond Praha. P3277.Kratochvíl J. (1964): Topografická mineralogie Čech VII.- Nakladatelství Československé akademie věd. Praha. Ondřík J., Holub M., Mísař Z., Moupic Z., Scharmová M., Stemberk J., Špaček J., Záliš Z. (1996): Závěrečná zpráva o vyhledávacím průzkumu na uranové rudy, strážecký oblouk-sever.- MS Geofond Praha. FZ 00653
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jaroslava Pertoldová, 27.06.2007
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 2814 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-20]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/2814.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
