Významné geologické lokality

Lom Hvězda

Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Jičín
Obec: Stará Paka
Katastrální území: Stará Paka
Mapové listy: 03-43 Jičín, 03-432 Nová Paka
Lokalizace: Stěnový lom známý pod jménem Hvězda (Hvězdův lom), jjv. od Karlova, 130 m ssz.sz. od vrcholu Staropacké hory (kóta 578).
Přístup k lokalitě: vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Stručná charakteristika: Velký opuštěný stěnový dvouetážový lom v andezitoidech (melafyrech), dnes již mimo těžbu, s výškou stěny více než 20 m a délkou 270 m. Celková výměra cca 4 ha.
Technický objekt: lom
ID: 269

Geologie

Geologická charakteristika: Původní záznam o lokalitě přepracoval podle V.Zieglera V. Prouza v roce 2009: V lomě se střídají mandlovcovité andesitoidy s masivními varietami a několika nepravidelnými čočkovitými polohami červenohnědých tufových aglomerátů a tufitů. Mandle jsou někdy hojné, jinde řídké, velikost se pohybuje od dutin milimetrových rozměrů po 15 cm v průměru. Podle střídání mandlovců a masivních vyvřelin soudí Ziegler, že v lomě jsou čtyři tzv. melafyrové proudy. V dutinách byly zjištěny: chalcedon, acháty různých barev (šedé, hnědavé, bělavé, ve svrchní části namodralé), různé modifikace křemene včetně záhněd, ametyst, delessit, kalcit, baryt, jaspis aj. Také charakter tufů a tufitů se mění. Jsou tu jemné sedimenty s kolísavým podílem vulkanického materiálu, přecházející až do hrubých aglomerátů. Nejmocnější poloha (až několik metrů) tufů a tufových aglomerátů je v nejvyšší části lomové stěny výše v nadloží následují sedimenty : pískovce, červenohnědé slídnaté prachovce a prachovité jílovce, místy zřetelně vrstevnaté, lokálně i šikmo zvrstvené, s lokálními redukčními skvrnami (izometrické, s tmavými středy). Počet i velikost úlomků vulkanitů v sedimentech se mění (až dm velikost). Některé jsou semiangulární až angulární (vulkanické brekcie). Jsou tu typy afanatické i mandlovce, horniny pevné i silně rozpadavé. Někde jde nepochybně o erodované úlomky z povrchu lávových proudů. V některých případech by mohlo jít o záteky sedimentů do rozpukaných povrchů výlevů. Střídání lávových proudů (převládají), subvulkanitů, tufů, tufitů a podřízeně i sedimentů bez pyroklastického metriálu vedlo Schovánkovou (1989) k názoru, že tělesa Levínské vrchoviny a Čistecké hůry jsou stratovulkánem. Popis podle nového mapování 1:25000 (Stárková M. et.al. 2016): Lom Hvězda (Hvězdův lom) byl založen v olivinickém bazaltu až bazaltickém andezitu (melafyru) střídajícím se s polohami pyroklastických uloženin. Tělesa láv a pyroklastik odkrytých v lomu patří k levínskému vulkanickému poli (Rapprich 2008; Stárková et al. 2011), jež je produktem bazické eruptivní a efuzivní činnosti permského období při ukládání vrchlabského a prosečenského souvrství.Ve stěně lomu vychází dvě polohy lávy s polohami pyroklastik. Lávy mají masivní nebo mandlovcové textury. Při bázi lomové stěny se nachází sled pyroklastických uloženin mocných až 3 m s náznaky subhorizontálního planárního, normálního i inverzního zvrstvení. Ve svrchní části přechází v polohy s masivními texturami. Zvrstvení je zvýrazněno především v polohách obsahujících fragmenty alterované strusky. Kromě bazických rozložených skel velikosti 1–50 mm, je v těchto červenohnědých relativně jemnozrnějších pyroklastikách – tufech až lapillovcích – makroskopicky patrná hojná příměs slídy. Svrchní pyroklastická poloha lomu Hvězda spočívá na hluboce rozpukaném povrchu silně vezikulovaného melafyru, který má mocnost až 10 m. Trhliny v melafyru místy hluboké až 1m vyplňuje jemně zrnitý tuf s akrečními lapillami (Rapprich 2008). V nadloží této polohy melafyru se nachází 5 hrubě zvrstvených poloh tufových brekcií (60–110 cm mocných) s převahou hrubozrnné červenohnědé základní hmoty a množstvím ostrohranných úlomků prachovců (velikosti až 15 cm), vulkanických bomb (velikosti až 30 cm) a centimetrových fragmentů vezikulovaného bazického skla. Tyto polohy pyroklastik jsou překryty další lávovou polohou masivní lávy. Masivní lávy jsou afanitické, ve struktuře těchto hornin jsou dominantní lišty plagioklasů, vyrostlice olivínů a řídce se vyskytují klinopyroxeny. Vulkanity této lokality patří k produktům monogenetického bazického vulkanizmu: lávovým výlevům, struskovým pyroklastickým proudům freatomagmatických a strombolských erupcí i napadávkám.
Regionální členění: Český masiv > Výplně mladopaleozoických pánví > vulkanity permokarbonu
Stratigrafie: perm
Témata: mineralogie, vulkanologie, geologie, petrologie
Jevy: láva, lávový proud, skála, vulkanoklastika, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická
Hornina: melafyr, vulkanoklastika

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Vulkanity této lokality patří k produktům monogenetického bazického vulkanizmu: lávovým výlevům, struskovým pyroklastickým proudům freatomagmatických a strombolských erupcí i napadávkámVynikající naleziště nerostů podkrkonošských andezitoidů.
Součást národního geoparku: Český ráj
Střety zájmů: sběratelství, vegetace
Popis střetů zájmů: Případná obnovená těžba by nalezišti prospěla. Zatím lom postupně zarůstá a je místem nájezdů soukromých sběratelů. Vyplatilo by se buď těžbu obnovit nebo vyhlásit území za zvláště chráněné.

Literatura a další zdroje

Gotthardt J./1933/: Petrografická povaha podkrkonošských melafyrů.-APPVČ,18,2,65 p.Praha.
Ziegler V./1977/: Geologické poměry chráněné krajinné oblasti Český ráj.-Bohemia centralis,6,p.7-42.Praha.
Ziegler V./MS/: Geologické zajímavosti Českého ráje.-Pečky.
Schovánková D. (1989): Petrologie mladopaleozoických vulkanitů podkrkonošské pánve. - Část 5. Permské basaltandesity. - MS Archiv Čes. geol. úst. Praha.
Prouza V, - Tásler R.: Podkrkonošská pánev in: Pešek J. et al.: Geologie a ložiska svrchnopaleozoických limnických pánví České republiky. - Čes. geol. ústav, 243. Praha.
Stárková M., Rapprich V. (2009): Styly erupcí monogenetického vulkanismu v levínském vulkanickém poli v centrální části podkrkonošské pánve (spodní rotliegend, autun). - Zprávy o geol. Výzkumech, str 33-36. ČGS, Praha.
RAPPRICH, V (2008): Accretionary lapilli in melaphyres of the Krkonoše Piedmont Basin. – Zpr. Geol. Výzk. v Roce 2007, 39–41. ČGS. Praha.
STÁRKOVÁ, M. – RAPPRICH, V. – BREUTKREUZ, CH. (2011): Variable eruptive styles in an ancient monogenetic volcanic field: examples from the Permian Levín Volcanic Field (Krkonoše Piedmont Basin, Bohemian Massif). – J. Geosci. 56, 2, 163–180.
Stárková M. et.al. (2016): Vysvětlivky k základni geologické mapě ČR 1 : 25 000 list 03-432 Nová Paka. MS archiv ČGS

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Václav Ziegler, 26.11.1993
Aktualizoval(a): Prouza Vladimír, 15.05.2003, Prouza Vladimír, 29.09.2009, Gürtlerová Pavla, 29.07.2016, Gürtlerová Pavla, 25.04.2017, Stárková Marcela, 15.12.2017

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 269 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-19]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/269.

Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: velký
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: dobrý