Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Jezero Laka

Vyhledávání

Jezero Laka

Všeobecná charakteristika

Kraj: Plzeňský kraj
Okres(y): Klatovy
Katastrální území: Hůrka u Železné Rudy
Mapové listy: 2144, 21442
Oblast: Šumavské moldanubikum - okres KT; mold. Českého lesa; domažlické kryst.; zp.č. pluton; zp.č. bazické magmatity
Lokalizace: Jezero Laka a jeho severní břeh asi 1 km sv od Debrníku (1336 m).
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Jezero ledovcového původu, geomorfologicky odlišné od ostatních šumavských jezer
ID : 2612

Geologie

Geologická charakteristika: Jezero Laka není typickým hrazeným karovým jezerem. Přesto se jedná o lokalitu geomorfologicky velice zajímavou. Leží v nadmořské výšce 1096 m,jde tedy o nejvýše položené jezero v ČR a zároveň o nejmenší jezero na Šumavě s rozlohou pouhých 2,5 ha a maximální hloubkou 4 m. Její hráz byla několikrát navýšena, důvodem byl pravděpodobně chov ryb. Na konci 19. století byla jezerní pánev téměř zbavena vody - pravděpodobně z důvodu lovu pstruhů. Voda se nacházela pouze v nejhlubší části jezera a byla asi 0,9 m hluboká. WAGNER (1897) popisuje, že jezerní pánev byla vyplněna bahnem, a že obvykle plovoucí ostrůvky seděly na bahnitém dně. Jezero se poměrně rychle zaplňovalo (podle výpovědí místního rybáře rychlostí 1 m bahna asi za 10 let). Bahno bylo v minulosti proto často odstraňováno. Odstraňování bahna má velký význam, protože pro antropogenní porušení sedimentů bude komplikované jejich využití pro výzkumné účely. Klasická čelní moréna není v podobě valu zachována, ale nezpevněné sedimenty se nad dnem údolí zdvihají výrazným stupněm, se sklonem 16-21°. Oproti Prášilskému jezeru karová stěna nad jezerem Laka nepřechází přímo v deflační plošinu, ale je od ní oddělena asi 170 m dlouhým svahem, jež přechází v rozsáhlou plošinu na vrcholu Debrníku Plesné 1 338 m n. m. Deflační plošina se nachází v nadmořské výšce asi 1 300 m n. m. Jedná se o rozsáhlou (300 784 m2) vrcholovou plošinu. Jižně od karu je méně rozlehlá (93 622 m2) sedlová plošina. Spojitost těchto plošin s genezí glaciálních forem je nutné v rámci dalších výzkumů doložit zejména vypracováním anemoorografického systému pro zájmové území ? na Šumavě např. (JENÍK et al. 1998). U karové formy nad jezerem Laka nacházíme i výrazné ploché dno postupně přecházející ve svah, který se zvolna snižuje k samotnému jezeru. Na dně karu byla zjištěna rašelinná akumulace o mocnosti 1,05 m. Karová stěna je vzhledem k velikosti karu poměrně vysoká (relativní převýšení 135 m). Naopak svah, který ohraničuje kar na severu je relativně nízký a převýšení mezi dnem karu a hřbetem je pouze 40 m. Morénové valy v severním okolí jezera Laka představují zřejmě nejzazší výběžek čelní morény původního ledovce. Bloky ve valu mají velikost přes 1 metr, místy i větší. Jezerní potok morénové akumulace obtéká a pod nimi se zařezává do podloží. 300 metrů s. od hráze jezera je asi 5 metrů vysoký val, pravděpodobně střední ledovcová moréna. Zachovány jsou dva srpy, bloky dosahují 2 metrů. Vlastní hráz jezera Laka je částečně dostavěná, jedná se o čelní morénu s bloky o velikosti až 2 m. Bloky jsou tvořeny většinou porfyrickým granitem až granodioritem s minimálním množsvím výplně, tvořené červenohnědou písčitou hlínou.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér
Témata: hydrogeologie, geomorfologie
Jevy: eroze, kar
Původ geologických jevů (geneze): glacigenní (činnost ledovcová)
Hornina: granit (žula), granodiorit, rašelina
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS v NP
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jezero Laka je nejvýše položeným a nejmělčím šumavským jezerem glaciálního původu.
Součást VCHÚ: NP Šumavský národní park
Součást Geoparku: Královská Šumava (kandidát)
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: nejsou známy
Stav lokality: dobrý

Literatura

Babůrek J. et al. (2005): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1:25 000, list 21-441 Železná Ruda, - MS, ČGS

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Babůrek Jiří, 16.01.07
Aktualizoval(a): Vajskebrová Markéta 24.11.17, Kukal Zdeněk 26.02.18

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 2612 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-12-10]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/2612.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Nejvýše položené a nejmělčí šumavské jezero glaciálního původu s plovoucími ostrůvky., Markéta Vajskebrová, 2004
Nejvýše položené a nejmělčí šumavské jezero glaciálního původu s plovoucími ostrůvky., Markéta Vajskebrová, 2004
Nejvýše položené a nejmělčí šumavské jezero glaciálního původu s plovoucími ostrůvky., Markéta Vajskebrová, 2004
Nejvýše položené a nejmělčí šumavské jezero glaciálního původu s plovoucími ostrůvky - pohled na plošinu na uměle vyvýšené hrázi., Markéta Vajskebrová, 2004
Nejvýše položené a nejmělčí šumavské jezero glaciálního původu s plovoucími ostrůvky., Markéta Vajskebrová, 2004
Nejvýše položené a nejmělčí šumavské jezero glaciálního původu s plovoucími ostrůvky., Markéta Vajskebrová, 2003


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]