Jezero Laka
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Plzeňský kraj
Okres(y):
Klatovy
Obec:
Prášily
Katastrální území:
Hůrka u Železné Rudy
Mapové listy:
21-44 Železná Ruda,22-33 Kašperské Hory, 21-442 Železná Ruda,22-331 Hartmanice
Lokalizace:
Jezero Laka a jeho severní břeh asi 1 km sv od Debrníku (1336 m).
Přístup k lokalitě:
schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Jezero ledovcového původu, geomorfologicky odlišné od ostatních šumavských jezer
ID:
2612
Geologie
Geologická charakteristika:
Jezero Laka není typickým hrazeným karovým jezerem. Přesto se jedná o lokalitu geomorfologicky velice zajímavou. Leží v nadmořské výšce 1096 m,jde tedy o nejvýše položené jezero v ČR a zároveň o nejmenší jezero na Šumavě s rozlohou pouhých 2,5 ha a maximální hloubkou 4 m. Její hráz byla několikrát navýšena, důvodem byl pravděpodobně chov ryb. Na konci 19. století byla jezerní pánev téměř zbavena vody - pravděpodobně z důvodu lovu pstruhů. Voda se nacházela pouze v nejhlubší části jezera a byla asi 0,9 m hluboká. WAGNER (1897) popisuje, že jezerní pánev byla vyplněna bahnem, a že obvykle plovoucí ostrůvky seděly na bahnitém dně. Jezero se poměrně rychle zaplňovalo (podle výpovědí místního rybáře rychlostí 1 m bahna asi za 10 let). Bahno bylo v minulosti proto často odstraňováno. Odstraňování bahna má velký význam, protože pro antropogenní porušení sedimentů bude komplikované jejich využití pro výzkumné účely. Klasická čelní moréna není v podobě valu zachována, ale nezpevněné sedimenty se nad dnem údolí zdvihají výrazným stupněm, se sklonem 16-21°. Oproti Prášilskému jezeru karová stěna nad jezerem Laka nepřechází přímo v deflační plošinu, ale je od ní oddělena asi 170 m dlouhým svahem, jež přechází v rozsáhlou plošinu na vrcholu Debrníku Plesné 1 338 m n. m. Deflační plošina se nachází v nadmořské výšce asi 1 300 m n. m. Jedná se o rozsáhlou (300 784 m2) vrcholovou plošinu. Jižně od karu je méně rozlehlá (93 622 m2) sedlová plošina. Spojitost těchto plošin s genezí glaciálních forem je nutné v rámci dalších výzkumů doložit zejména vypracováním anemoorografického systému pro zájmové území ? na Šumavě např. (JENÍK et al. 1998). U karové formy nad jezerem Laka nacházíme i výrazné ploché dno postupně přecházející ve svah, který se zvolna snižuje k samotnému jezeru. Na dně karu byla zjištěna rašelinná akumulace o mocnosti 1,05 m. Karová stěna je vzhledem k velikosti karu poměrně vysoká (relativní převýšení 135 m). Naopak svah, který ohraničuje kar na severu je relativně nízký a převýšení mezi dnem karu a hřbetem je pouze 40 m. Morénové valy v severním okolí jezera Laka představují zřejmě nejzazší výběžek čelní morény původního ledovce. Bloky ve valu mají velikost přes 1 metr, místy i větší. Jezerní potok morénové akumulace obtéká a pod nimi se zařezává do podloží. 300 metrů s. od hráze jezera je asi 5 metrů vysoký val, pravděpodobně střední ledovcová moréna. Zachovány jsou dva srpy, bloky dosahují 2 metrů. Vlastní hráz jezera Laka je částečně dostavěná, jedná se o čelní morénu s bloky o velikosti až 2 m. Bloky jsou tvořeny většinou porfyrickým granitem až granodioritem s minimálním množsvím výplně, tvořené červenohnědou písčitou hlínou.
Regionální členění:
Český masiv > kvartér
Stratigrafie:
kvartér
Témata:
hydrogeologie, geomorfologie
Jevy:
eroze, kar
Původ geologických jevů (geneze):
glacigenní (činnost ledovcová)
Hornina:
granit (žula), granodiorit, rašelina
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS v NP
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Šumava
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Jezero Laka je nejvýše položeným a nejmělčím šumavským jezerem glaciálního původu.
Součást národního geoparku:
Královská Šumava
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
nejsou známy
Literatura a další zdroje
- Babůrek J. et al. (2005): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1:25 000, list 21-441 Železná Ruda, - MS, ČG
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jiří Babůrek, 16.01.2007
Aktualizoval(a):
Vajskebrová Markéta, 24.11.2017, Kukal Zdeněk, 26.02.2018
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 2612 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-19]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/2612.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
