Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Hradiště u Semil - melafyry ve vrchlabském souvrství

Vyhledávání

Hradiště u Semil - melafyry ve vrchlabském souvrství

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Semily
Katastrální území: Hradiště
Mapové listy: 0341, 03413
Geologická správní oblast: Permokarbon podkrkonošské a vnitrosudetské (dolnoslezské) pánve
Lokalizace: Hradiště, skalní stěna nad silnicí ze Semil do Hájů nad Jizerou, v délce 400 m mezi kótami 358 a 355.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Zářezem silnice odkryté skalní defilé melafyrů (andezitoidů) v délce asi 500 m, s výškou až 7 m. V severní části výchozu kontakt melafyrů (andrzitoidů) a sedimentů vrchlabského souvrství.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 259

Geologie

Geologická charakteristika: V j. části odkryvu, zejména v ostré zatáčce silnice, vystupují převážně mandlovcovité, místy masivní andezitoidy, bazaltandezity, (melafyry), náležející spodnímu andezitoidovému příkrovu vrchlabského souvrství (perm, autun - rybnická skupina Schovánkové 1989). Mandle (průměr až 5, mimořádně 10 cm) andezitoidů jsou tvořeny nejčastěji chalcedonem, acháty, zřídka krystalky křemene, ametystu, aragonitu, kalcitu, dolomitu. V některých prasklinách jsou žilky kalcitu a vzácně také černé asfaltové hmoty. Stejné horniny tvoří také skály pod silnicí, vysoké až 25 m, vystupující z koryta Jizery ( zákrut u kóty 358 u osady Babí). - V s. části skalního defilé leží v podloží andezitoidového příkrovu červenohnědé prachovité jílovce a jílovité prachovce s vložkami prachovců, náležející vrchlabskému souvrství. Jsou tence vrstevnaté, s řídkými karbonátovými konkrecemi. Obsahují fukoidy a různé mechanoglyfy na vrstevních plochách. Asi 12 m nad silnicí na ně nasedají v dobrém výchoze nad betonovými tvárnicemi opěrné zdi andezitoidy (táž poloha jako v zákrutu silnice j. odtud). Báze je ostrá, rovná, přibližně paralelní s vrstevnatostí (efuzivní příkrov). V těsném podloží bazaltandezitu jsou ve vrstvě asi 5 cm mocné sedimenty zelenošedé, druhotně odbarvené. K výraznějšímu kaustickému postižení sedimentů v podloží vyvřeliny nedošlo.(Prouza 2001); Většinou jde o bazaltandezity spodního lávového příkrovu, uloženého v sedimentech permského vrchlabského souvrství. Vyvřeliny jsou místy masivní, místy mandlovcovité. Lávové těleso je zřejmě složeno s dílčích lávových proudů, které ale většinou nelze odlišit. V ostrém zákrutu silnice jsou na prasklinách bazaltandezitů povlaky černé bitumenní hmoty asfaltového typu. V severní části defilé nad kamennou opěrnou zdí nad silnicí je v eruptivech poloha červenohnědých prachovců a prachovitých jílovců místy s karbonátovými hlízami a bioturbace. Bazaltandezit nasedá na sedimenty ostrou hranicí. Kaustické postižení uloženin je nevýrazné, minimální a projevuje se jen odbarvením původních červenohnědých sedimentů. Nad zákrutem řeky jsou ve dvou úrovních (přibližně 15 a 25 m nad údolní nivou) zbytky pleistocenních teras.(Prouza - Vysvětlivky k mapě 1:25 000, 2010)
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - sudetské (lugické) mladší paleozoikum (včetně výskytů triasu), Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - vulkanity permokarbonu
Stratigrafie: paleozoikum - perm
Témata: mineralogie, vulkanologie, litologie
Jevy: lávový proud, skalní stěna, zvrstvení, litologické rozhraní, říční terasa, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , vulkanická
Hornina: melafyr, jílovec (lupek), prachovec (siltovec)
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jeden z nejlépe odkrytých kontaktů melafyrů (andezitoidů) se sedimenty v podkrkonošské pánvi.
Součást Geoparku: Český ráj
Střety zájmů: vegetace
Popis střetů zájmů: Zarůstání vegetací.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Prouza V., Tásler R. (2001): Podkrkonošská pánev. In Pešek J. et.al: Geologie e ložiska svrchnopaleozoických limnických pánví České republiky.;Prouza, V., red. (v tisku): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03-413 Semily. - Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Prouza Vladimír, 12.05.06
Aktualizoval(a): Prouza Vladimír 24.09.09, Prouza Vladimír 22.04.10, Kukal Zdeněk 20.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 259 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/259.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Andezitoidy j. část odkryvu (skalní stěna nad silnicí), Pavla Gürtlerová, 2004
Kontakt andezitoidů a červených sedimentů vrchlabského souvrství v s. části odkryvu, Pavla Gürtlerová, 2004
Kontakt andezitoidů a červených sedimentů vrchlabského souvrství v s. části odkryvu , Pavla Gürtlerová, 2004
Andezitoidy j. část odkryvu (skalní stěna nad silnicí), Markéta Vajskebrová, 2003
Andezitoidy j. část odkryvu (skalní stěna nad silnicí), Markéta Vajskebrová, 2003


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]