Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Jeseník
Katastrální území: Dolní Červená Voda, Vidnava
Mapové listy: 1422, 14222
Geologická správní oblast: Silesikum a žulovský masiv
Lokalizace: Asi 1,5 km jižně od Vidnavy. Nejlépe dostupné po asfaltované cestě, která odbočuje z okresní silnice mezi Stachlovicemi a Vidnavou.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Dva opuštěné kaolínové odklizy.
Technický objekt: odval (halda)
Exkurzní lokalita: ano
ID : 2579

Geologie

Geologická charakteristika: Severní těžebna (Nová kaolínová jáma) izometrického tvaru (cca 200x200 m) je silně zarostlá a z velké části zavezená odpadem po plavení kaolínu a odkrytost stěn je špatná. Jižní těžebna (Stará kaolínová jáma) představuje se svou šířkou přes 100 a délkou asi 340 m největší umělý odkryv na listu Vidnava. Střední část bývalého lomu je v délce kolem 150 m zaplavená, asi 10-15 m od horního řezu lomu se ustálila vodní hladina, v ostatních částech je několikaletá náletová vegetace. V nadloží kaolínu je v severní stěně jižní těžebny (Staré kaolínové jámy) odkryt vrstevní sled glacifluviálních, výše pak glacilakustrinních a glacigenních nebo eolických sedimentů o celkové mocnosti 11,5 m. Glacifluviální sedimenty nasedají na kaolín s ostrou erozní bází a dosahují mocnosti ~8 m. Ve spodní a střední části jsou tvořeny korytovitě zvrstvenými štěrkovitými písky, s podřízenými polohami šikmo zvrstvených štěrků a písků. Ve svrchní části se jedná o korytovitě zvrstvené písky. Glacilakustrinní sedimenty tvoří horizotnálně a zvlněně laminované aleurity, proložené polohou šikmo zvrstveného písku a štěrku. Posledním členem je 140 cm mocný jílovitý prach, považovaný buď za till (Gába 1992) nebo viselskou sprašovou hlínu (Žáček et al. 2004). Glacifluviální a glacilakustrinní sedimenty vznikly ve středním pleistocénu na proglaciální výplavové plošině s menšími jezerními pánvemi. Ve štěrkovém materiálu převažují horniny primárně pocházející z hlavního hřebene Rychlebských hor (ortoruly, amfibolity, metagabra, svory, fylity a další metamorfika), doprovázené klasty granitoidů žulovského masivu. Nejhojnější místní horninou je gierałtowská rula (~20 %). Mezi kvarcity je nápadný grafitický kvarcit (~1,5 %). Místní horniny nebyly do ledovcového transportu většinou zakomponovány z výchozů, nýbrž z preglaciálních sedimentů v předpolí Rychlebských hor. Křemen představuje ~21 % materiálu. Zajímavý je vysoký podíl nordických a polských hornin (~27 %). Zhruba 50 % nordik představují skandinávsko-baltské ordovické a silurské vápence s bohatou faunou brachiopodů, ostrakodů, tentakulitů, trilobitů, korálnatců, mechovek a krinoidů. Kromě vápenců jsou nordika tvořena vyvřelinami a metamorfity pocházejícími hlavně ze středního Švédska (Dalarna), Ålandského souostroví a jižního Švédska, proterozoickými a kambrickými pískovci a baltskými mezozoickými a paleocenními pazourky. V pazourcích se vyskytují fosílie mechovek, ježovek a belemnitů. Velmi vzácně lze objevit klasty paleogenního baltského jantaru. Pro vysokou fosilifernost nordické složky je lokalita známa jako bohaté paleontologické naleziště severské fauny v sedimentech pleistocenního kontinentálního zalednění. Fotografie z května roku 1989 ukazuje stav střední části lomu, kdy tu ještě probíhala těžba. Ostatní části lomu byly už tenkrát opuštěné a zarostlé. Zaplavená těžebna je dnes využívána ke koupání.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - silezikum, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu - kvartér oblastí kontinentálního zalednění Českého masivu
Stratigrafie: paleozoikum - karbon, kenozoikum - kvartér - pleistocén - střední pleistocén
Témata: geologie, těžební činnost a její následky, paleontologie, kvartérní geologie, sedimentologie, stratigrafie
Jevy: zvrstvení, bludný balvan (eratika), souvek, litologické rozhraní, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): zvětrávání, glacigenní (činnost ledovcová)
Hornina: kaolin, štěrkopísek, písek, prach (silt)
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Kalolinové ložisko, ukázka těžby kaolinu povrchovými dobývkami, transportní štola s vlečkou do blízké šamotárny. Profil glacifluviálními kvarterními sedimenty, významné naleziště zkamenělin v nordických souvcích.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Bez střetů.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Spodní etáže zatopeny, kaolín vystupuje jen těsně nad dnešním jezerem. Stěny etáží s glacifluviálními sedimenty zesvahované, ale přístupné a skoro nezarostlé. Nejsvrchnější část s glacilakustrinními a glacigenními nebo eolickými sedimenty zasutěná a hustě zarostlá. 03.05.2015; Kaolín vystupuje přímo u jezera. Stěny s glacifluviálními sedimenty jsou zesvahované, glacilakustrinní sedimenty jsou zasuceny. Glacigenní nebo eolické sedimenty zůstaly odkryty pouze na krátkém úseku. 06.05.2015;

Literatura

Gába, Z. (1992): Profil ledovcovými uloženinami u Vidnavy ve Slezsku. - Časopis Slezského muzea v Opavě (série A), 41: 167-172. Opava. Gába, Z., Pek, I. (1998): Zkameněliny z vápencových souvků od Vidnavy ve Slezsku. - Časopis Slezského muzea v Opavě (série A) 47: 19-23. Opava. Hanáček M. (2008): Valounové analýzy glacifluviálních sedimentů na lokalitě Stará kaolínová jáma u Vidnavy na Jesenicku. – Časopis Slezského zemského muzea (A), 57: 222–236. Hanáček M. (2014): Význam valounových analýz ledovcových sedimentů pro paleogeografické rekonstrukce pleistocenního kontinentálního zalednění Jesenicka. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 21 (1–2): 17–24. Prantl F. (1957): Silurské korále ze slezského glacifluviálu (Vidnava). - Čas. Nár. Muz. 26 (1): 23-28. Praha. Přibyl A. (1958): O silurských ostrakodech z glacifluviálních uloženin od Vidnavy, okres Jeseník. – Sbor. Kraj. Vlastivěd. Mus. Olomouc, A 3/1955: 49-55. Strnad V. (1958): Trilobiti z glacifluviálních štěrkopísků od Vidnavy. - Čas. Mineral. Geol., 3: 318-327. Praha. Žáček, V. et al.(2004): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 14-222 Vidnava. Česká geologická služba. Praha.; Večeřa J. (2002): Vysvětlivky k ložiskové mapě nerostných surovin České republiky 1 : 25000 list Vidnava 14-222.- MS. ČGÚ, 33 str.; Zachař, Z.; Večeřa, J. (2004): Ložisko kaolinu, šamotka a podzemní tunel u Vidnavy. – TERRA. Sborník Montanisticko-geologického nadačního fondu. sv. 7, s.16-25. Jeseník

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Aichler Jaroslav, Dekanová Pavlína, 07.12.06
Aktualizoval(a): Večeřa Josef 23.05.11, Hanáček Martin 03.05.15, Hanáček Martin 06.05.15

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 2579 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-27]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/2579.

Lokalizace v mapě: