Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Kaolinový odkliz u Vidnavy.

Vyhledávání

Kaolinový odkliz u Vidnavy.

Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Jeseník
Katastrální území: Dolní Červená Voda, Vidnava
Mapové listy: 1422, 14222
Oblast: Silesikum a žulovský masiv
Lokalizace: Asi 1.5 km jižně od Vidnavy. Nejlépe dostupné po asfaltované cestě, která odbočuje z okresní silnice mezi Stachlovicemi a Vidnavou.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Dva opuštěné kaolínové odklizy.
Technický objekt: odval (halda)
Exkurzní lokalita: ano
ID : 2579

Geologie

Geologická charakteristika: Severní těžebna (Nová kaolínová jáma) izometrického tvaru (cca 200x200 m) je silně zarostlá a z velké části zavezená odpadem po plavení kaolínu a odkrytost stěn je špatná. Jižní těžebna (Stará kaolínová jáma) představuje se svou šířkou přes 100 a délkou asi 340 m největší umělý odkryv na listu Vidnava. Střední část bývalého lomu je v délce kolem 150 m zaplavená, asi 10-15 m od horního řezu lomu se ustálila vodní hladina, v ostatních částech je několikaletá náletová vegetace. V nadloží kaolínu je v severní stěně jižní těžebny (Staré kaolínové jámy) odkryt vrstevní sled glacifluviálních, výše pak glacilakustrinních a glacigenních nebo eolických sedimentů o celkové mocnosti 11,5 m. Glacifluviální sedimenty nasedají na kaolín s ostrou erozní bází a dosahují mocnosti ~8 m. Ve spodní a střední části jsou tvořeny korytovitě zvrstvenými štěrkovitými písky, s podřízenými polohami šikmo zvrstvených štěrků a písků. Ve svrchní části se jedná o korytovitě zvrstvené písky. Glacilakustrinní sedimenty tvoří horizotnálně a zvlněně laminované aleurity, proložené polohou šikmo zvrstveného písku a štěrku. Posledním členem je 140 cm mocný jílovitý prach, považovaný buď za till (Gába 1992) nebo viselskou sprašovou hlínu (Žáček et al. 2004). Glacifluviální a glacilakustrinní sedimenty vznikly ve středním pleistocénu na proglaciální výplavové plošině s menšími jezerními pánvemi. Ve štěrkovém materiálu převažují horniny primárně pocházející z hlavního hřebene Rychlebských hor (ortoruly, amfibolity, metagabra, svory, fylity a další metamorfika), doprovázené klasty granitoidů žulovského masivu. Nejhojnější místní horninou je gierałtowská rula (~20 %). Mezi kvarcity je nápadný grafitický kvarcit (~1,5 %). Místní horniny nebyly do ledovcového transportu většinou zakomponovány z výchozů, nýbrž z preglaciálních sedimentů v předpolí Rychlebských hor. Křemen představuje ~21 % materiálu. Zajímavý je vysoký podíl nordických a polských hornin (~27 %). Zhruba 50 % nordik představují skandinávsko-baltské ordovické a silurské vápence s bohatou faunou brachiopodů, ostrakodů, tentakulitů, trilobitů, korálnatců, mechovek a krinoidů. Kromě vápenců jsou nordika tvořena vyvřelinami a metamorfity pocházejícími hlavně ze středního Švédska (Dalarna), Ålandského souostroví a jižního Švédska, proterozoickými a kambrickými pískovci a baltskými mezozoickými a paleocenními pazourky. V pazourcích se vyskytují fosílie mechovek, ježovek a belemnitů. Velmi vzácně lze objevit klasty paleogenního baltského jantaru. Pro vysokou fosilifernost nordické složky je lokalita známa jako bohaté paleontologické naleziště severské fauny v sedimentech pleistocenního kontinentálního zalednění. Fotografie z května roku 1989 ukazuje stav střední části lomu, kdy tu ještě probíhala těžba. Ostatní části lomu byly už tenkrát opuštěné a zarostlé. Zaplavená těžebna je dnes využívána ke koupání.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - silezikum, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu - kvartér oblastí kontinentálního zalednění Českého masivu
Stratigrafie: karbon, střední pleistocén
Témata: geologie, těžební činnost a její následky, paleontologie, kvartérní geologie, sedimentologie, stratigrafie
Jevy: zvrstvení, bludný balvan (eratika), souvek, litologické rozhraní, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): zvětrávání, glacigenní (činnost ledovcová)
Hornina: kaolin, štěrkopísek, písek, prach (silt)
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Kalolinové ložisko, ukázka těžby kaolinu povrchovými dobývkami, transportní štola s vlečkou do blízké šamotárny. Profil glacifluviálními kvarterními sedimenty, významné naleziště zkamenělin v nordických souvcích.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Bez střetů.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Spodní etáže zatopeny, kaolín vystupuje jen těsně nad dnešním jezerem. Stěny etáží s glacifluviálními sedimenty zesvahované, ale přístupné a skoro nezarostlé. Nejsvrchnější část s glacilakustrinními a glacigenními nebo eolickými sedimenty zasutěná a hustě zarostlá. 03.05.2015; Kaolín vystupuje přímo u jezera. Stěny s glacifluviálními sedimenty jsou zesvahované, glacilakustrinní sedimenty jsou zasuceny. Glacigenní nebo eolické sedimenty zůstaly odkryty pouze na krátkém úseku. 06.05.2015;

Literatura

Gába, Z. (1992): Profil ledovcovými uloženinami u Vidnavy ve Slezsku. - Časopis Slezského muzea v Opavě (série A), 41: 167-172. Opava. Gába, Z., Pek, I. (1998): Zkameněliny z vápencových souvků od Vidnavy ve Slezsku. - Časopis Slezského muzea v Opavě (série A) 47: 19-23. Opava. Hanáček M. (2008): Valounové analýzy glacifluviálních sedimentů na lokalitě Stará kaolínová jáma u Vidnavy na Jesenicku. – Časopis Slezského zemského muzea (A), 57: 222–236. Hanáček M. (2014): Význam valounových analýz ledovcových sedimentů pro paleogeografické rekonstrukce pleistocenního kontinentálního zalednění Jesenicka. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 21 (1–2): 17–24. Prantl F. (1957): Silurské korále ze slezského glacifluviálu (Vidnava). - Čas. Nár. Muz. 26 (1): 23-28. Praha. Přibyl A. (1958): O silurských ostrakodech z glacifluviálních uloženin od Vidnavy, okres Jeseník. – Sbor. Kraj. Vlastivěd. Mus. Olomouc, A 3/1955: 49-55. Strnad V. (1958): Trilobiti z glacifluviálních štěrkopísků od Vidnavy. - Čas. Mineral. Geol., 3: 318-327. Praha. Žáček, V. et al.(2004): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 14-222 Vidnava. Česká geologická služba. Praha.; Večeřa J. (2002): Vysvětlivky k ložiskové mapě nerostných surovin České republiky 1 : 25000 list Vidnava 14-222.- MS. ČGÚ, 33 str.; Zachař, Z.; Večeřa, J. (2004): Ložisko kaolinu, šamotka a podzemní tunel u Vidnavy. – TERRA. Sborník Montanisticko-geologického nadačního fondu. sv. 7, s.16-25. Jeseník

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Aichler Jaroslav, Dekanová Pavlína, 07.12.06
Aktualizoval(a): Večeřa Josef 23.05.11, Hanáček Martin 03.05.15, Hanáček Martin 06.05.15

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 2579 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/2579.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Opuštěný kaolínový odkliz., Pavla Gürtlerová, 2011
Opuštěný kaolínový odkliz., Josef Večeřa, 2011
Opuštěný kaolínový odkliz., Josef Večeřa, 2010
Opuštěný kaolínový odkliz., Josef Večeřa, 2010
Opuštěný kaolínový odkliz., Josef Večeřa, 2010
Severní stěna jižní těžebny (Stará kaolínová jáma). Těsně nad hladinou jezera kaolín, výše glacifluviální sedimenty. Nejsvrchnější část vrstevního sledu (glacilakustrinní a glacigenní nebo eolické sedimenty) je zcela zarostlá vegetací. , Martin Hanáček, 2008
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]