Zahrádka bludných balvanů ve Velké Kraši
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Olomoucký kraj
Okres(y):
Jeseník
Obec:
Velká Kraš
Katastrální území:
Velká Kraš
Mapové listy:
14-22 Jeseník, 14-222 Vidnava
Lokalizace:
Je umístěna v malém parčíku u křižovatky obecních cest, asi 150 m severně od soutoku Vidnávky a Černého potoka.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Celoročně volně přístupná geologická sbírka specializovaná na bludné balvany nordické fenoskandské provenience.
ID:
2559
Geologie
Geologická charakteristika:
Zahrádka obsahuje 72 bludných balvanů. Jedná se proterozoické plutonity, subvulkanity, vulkanity, metamorfity a ojediněle sedimenty prekambria baltského štítu (porfyrické a stejnozrnné granity, porfyrické mikrogranity a paleoryolity – porfyry, ojediněle paleoandezity – porfyrity, pegmatity, ortoruly, migmatity, metakvarcity a pískovce) a dále o pískovce a slepence kambrického pokryvu baltského štítu. Tři balvany nesou na povrchu zbytky ledovcových ohlazů a exarační rýhy. Dva balvany mají tvar hranců. Balvany byly sbírány především na agrárních haldách, méně často byly vyzdviženy přímo z glacifluviálních nebo postglaciálních říčních sedimentů. Největší balvan v expozici má rozměry 125 x 120 x 110 cm a zjištěnou hmotnost 2,02 t. Vidnavsko představuje oblast s nejhromadnějším výskytem bludných balvanů v ČR. Hlavními lokalitami jsou Farský les jv. od Vidnavy (okolí kaolínových jam) a ploché návrší Hrouda západně od Vidnavy. Mimo to se bludné balvany objevují ve výchozech ledovcových sedimentů na žulovském masivu jižně od Velké Kraše. Exponáty byly svezeny z uvedených lokalit. Podle regionálního a stratigrafického členění baltského štítu a jeho platformy jsou v expozici zastoupeny následující typy hornin. Nejstarší je skvrnitý västervický kvarcit, budující v jv. Švédsku velké těleso metamorfovaných, původně deltových sedimentů. Je paleoproterozoického stáří (1,85–1,82 Ga). Následují horniny jižní části transskandinávského magmatického pásma (TIB), konkrétně dílčího pásma Småland-Värmland v jv. Švédsku (smålandský granit, påskallavický porfyr, syenitový porfyr typu Kristalsäulen, filipstadský granit). Jedná se o paleoproterozoické horniny (1,85–1,65 Ga). Další skupinou jsou subvulkanity, vulkanity a granity z Dalarna ve středním Švédsku (střední část TIB) – živcový porfyr typu Oxåsen, křemen-živcové porfyry, porfyrit typu Grönklitt, šlírovitý porfyr, siljanský a garbergský granit. Mají paleoproterozoické stáří (1,8–1,7 Ga). Nejmladšími krystalinickými horninami jsou žuly, porfyrické mikrogranity a paleoryolity rapakivických masivů Ålandského souostroví v jižní části Botnického zálivu a sousedních masivů Laitila a Vehmaa v jz. Finsku. K nim ještě náleží červený křemenný porfyr (paleoryolit) ze dna Baltského moře jv. od Ålandů. Tyto horniny jsou mezoproterozoické (1,65–1,47 Ga). Kromě provenienčně blíže určitelných hornin ukazuje zahrádka také různé granity, pegmatit, ortoruly, migmatity a metakvarcity s původem v rámci baltského štítu přesněji neznámým. Jedinou sedimentární horninou prekambria baltského štítu mezi vystavenými bludnými balvany je jotnický pískovec, který může pocházet ze středošvédského Dalarna, Botnického zálivu, jz. Finska nebo dalších, mnohem drobnějších těles této horniny ve Švédsku a Baltském moři. Jotnický pískovec je mezoproterozoického stáří (1,5–1,2 Ga) a představuje kontinentální červenou molasu, ukládající se na baltském štítu po svekofenské orogenezi. Sedm balvanů je tvořeno světlými i fialově páskovanými pískovci a v jednom případě i slepencem ze spodnokambrického platformního pokryvu baltského štítu. Pocházejí z prostoru jižního Švédska a přilehlého dna Baltského moře (poloostrov Skåne, Kalmarsund, ostrov Bornholm). Tři pískovcové balvany obsahují hustě nahloučené rourky marinního ichnorodu Skolithos (skolitové pískovce).
Regionální členění:
Český masiv > kvartér > kvartér akumulačních oblastí Českého masivu > kvartér oblastí kontinentálního zalednění Českého masivu
Stratigrafie:
střední pleistocén
Témata:
geologie, kvartérní geologie
Jevy:
bludný balvan (eratika), souvek, ichnofosilie
Původ geologických jevů (geneze):
glacigenní (činnost ledovcová)
Hornina:
granit (žula), porfyr, ortorula, kvarcit, pískovec, slepenec (konglomerát) , pegmatit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Geologická sbírka specializovaná na bludné balvany nordické fenoskandské provenience.
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Bez střetů.
Literatura a další zdroje
- Hanáček M., Gába Z., Nývlt D. (2007): Der Findlingsgarten in Velká Kraš im Jeseník-Gebiet (Tschechien). – Geschiebekunde aktuell 23 (3): 69–77. Pecina, V. et al. (2005): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 14-221 Žulová. - ČGS, 197 str., Praha. Urban K. (1937): O bludných balvanech v Opavském Slezsku a na Hlučínsku. – Čas. Vlast. Spolku mus. v Olomouci 50 (185–186): 40–45. Žáček V., Čurda J., Kočandrle J., Nekovařík Č., Nývlt D., Pecina V., Skácelová D., Skácelová Z., Večeřa J. (2004): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 list 14-222 Vidnava s Vysvětlivkami. – Česká geologická služba. Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Pecina Vratislav, 21.01.2006
Aktualizoval(a):
Gürtlerová Pavla, 15.07.2011, Nývlt Daniel, 03.11.2011, Gürtlerová Pavla, 10.11.2011, Kukal Zdeněk, 10.10.2012, Hanáček Martin, 04.05.2015, Kukal Zdeněk, 29.12.2017
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 2559 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-27]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/2559.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
