Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Jeseník
Katastrální území: Vojtovice
Mapové listy: 1422, 14221
Geologická správní oblast: Orlicko-sněžnické, novoměstské a staroměstské krystalinikum
Lokalizace: Výchoz v obci Nová Véska na levém břehu Mlýnského potoka a 1150 m jv. od kóty Vápenný vrch (776 m n.m.).
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Výchoz o délce 25 m a výšce 6?8 m.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 2557

Geologie

Geologická charakteristika: Kontakt amfibolitů, porfyroidů a rul podskupiny Hraničné. Pruh hornin mezi ortorulami jádra orlicko-sněžnické jednotky a tonality staroměstské skupiny, nazývá Skácel (1971, 1977, 1979b, 1989) jako ?autonomní pásmo Hraničné?, a zařadil jej ke "staroměstským pásmům". V dnešním pojetí stavby dané oblasti indikují tyto fylonity svorového habitu (vzniklé z hornin stroňské skupiny) nasunutí obalových jednotek (novoměstské, zábřežské a staroměstské) na jádro klenby, tvořené ortorulami. Tato tenká šupina, která je vzácně tektonicky zcela eliminována, obklopuje na Z i V celou orlicko-sněžnickou jednotku a v podstatě dokazuje tuto příkrovovou stavbu. Horniny mají výrazný svorový habitus, jsou často jemně páskované a jsou jemně až drobně zrnité. Skládají se z křemene, plagioklasu, K-živce, muskovitu a biotitu, často chloritizovaného. Křemen je natažený do pásků a čoček tvořených mozaikou drobných (do 0,1 mm) undulózních jedinců. V křemenných páscích se objevují zrnka sericitizovaného plagioklasu, a zřídka kaolinizovaného K-živce. Plagioklas místy tvoří reliktní porfyroblasty, často rotované a destruované na porfyroklasty. Muskovit výrazně převažuje nad biotitem. Amfibolit je tmavě šedý, drobnozrnný, hustě foliovaný, někdy páskovaný někdy přecházející s rostoucím podílem biotitu a plagioklasu do amfibolické ruly. Struktura je drobně nematoblastická až páskovanou granoblastická, silně usměrněná. Zelený amfibol obvykle silně dominuje (až cca 70 %) nad plagioklasem (cca 20 %), křemen a biotit (často z velké části chloritizovaný) jsou sporadické, jako akcesorie se objevuje opakní minerál (pravděpodobně ilmenit) a rutil. Amfibolity jsou někdy částečně injikovány nepravidelnými proniky světlého neosomu. Porfyroidy jsou jemnozrnné a mají růžovou, nebo krémovou barvu. Jsou to tence páskované, nebo masivní horniny, které většinou obsahují korodované vyrostlice obou živců, někdy i křemene. Ty jsou často proměněny na porfyroklasty a uloženy v základní tkáni s granoblastickou strukturou. Obsahují nehojný muskovit, místy chlorit a akcesoricky apatit a zikron. Zvýšený obsah K-živce ukazuje, že se jedná o typickou horninu patřící ke stroňské skupině.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - orlicko-sněžnické krystalinikum
Stratigrafie: paleozoikum
Témata: geologie, petrologie
Jevy: skála, litologické rozhraní
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza), tektonická
Hornina: fylonit, porfyroid, rula
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Kontakt amfibolitů, porfyroidů a rul podskupiny Hraničné.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Bez střetů.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Pecina, V. et al. (2005): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 14-221 Žulová. - ČGS, 197 str., Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Vratislav Pecina, 21.01.06
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 20.07.11, Kukal Zdeněk 06.10.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 2557 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-24]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/2557.

Lokalizace v mapě: