Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Černá rokle

Vyhledávání

Černá rokle

Všeobecná charakteristika

Kraj: Hlavní město Praha
Okres(y): Praha
Katastrální území: Kosoř, Radotín
Mapové listy: 1242, 12421
Geologická správní oblast: Pražská aglomerace
Lokalizace: Hluboce zaříznutá rokle SV. a V. od Kosoře, po obou stranách Šachetského potoka.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Staré lomy, intenzivní těžba zde skončila před 2. světovou válkou, lomové stěny jsou dosud velmi dobře odkryty. Rozsáhlé přirozené výchozy.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 244

Geologie

Geologická charakteristika: V několika lomech v Černé rokli jsou odkryty zejména vyšší polohy lochkovského souvrství (devon), význačné neobyčejně hojnou a velmi různorodou faunou. V zadním lomu u silnice je dobře odkryt hraniční interval stupňů lochkov - prag (devon), jedná se o historický stratotyp hranice lochkov - prag (později z důvodu obsahu conodontů redefinován ve Velké Chuchli - Homolka). Dnes stratotyp hranice mezi lochkovským a pražským souvrstvím s projevem tzv. bazálního pražského eventu v relativně hlubokovodnější facii. Lochkovské souvrství tvoří radotínské vápence, které obsahují hojné zkameněliny, ze svrchního lochkovu pocházejí zejména unikátní nálezy trilobitů, eurypteridních členovců, phyllocaridů a ryb. Na radotínské vápence nasedají vápence dvorecko - prokopské(odkryty ve třech lomech), pokračuje skalami V sudech až do báze zlíchovského souvrství, která je odkryta v jamách v borovém lesíku u kraje obce Kosoř. Dvorecko- prokopské vápence jsou na faunu mnohem chudší. Odkryvy v Černé rokli vstoupily do historie geologických věd při řešení tzv. otázky hercynské a hranice silur - devon. Geologické poměry v Černé rokli a jejich interpretace zásadně ovlivnily světové trendy názorů na stratigrafii. Černá rokle u Kosoře je klasickou paleontologickou lokalitou známou již od Barrandových dob.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - Barrandien
Stratigrafie: paleozoikum
Témata: stratigrafie, paleontologie, botanika, geologie
Jevy: zkameněliny - fauna, vrstva, výchoz, stratotyp
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: vápenec
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní památka (NPP) v CHKO
Kód AOPK ČR: 2449     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Původní mezinárodní stratotyp hranice stupnů lochkov - prag (nyní parastratotyp), stratotyp hranice pražského a lochkovského souvrství, mezinárodně významný referenční profil pro zónování lochkovu a pragu. Klasické paleontologické lokality světového významu. Odkryvy jedinečného historického významu pro stratigrafickou geologii, jmenovitě historii tzv. hercynské otázky a vedení hranice silur - devon. Vyhlášení ZCHÚ: KNV Středočeského kraje, 22. 9. 1970.
Součást VCHÚ: CHKO Český kras
Součást Geoparku: Barrandien
Střety zájmů: skládky odpadků, sběratelství
Popis střetů zájmů: Většina území je národní přírodní památkou "Černé rokle", kromě toho leží v CHKO Český kras. Objekty nejsou bezprostředně ohroženy vyjma nejvyšší části přirozených odkryvů V sudech, které jsou znečišťovány odpadky z Kosoře. Lomy pozvolna zarůstají náletem teplomilných dřevin. Při horním okraji u Kosoře byly zjištěny četné chráněné a ohrožené druhy rostlin, takže kromě významu geologického jde o velmi významný soubor ekosystémů a v tom smyslu je třeba rozšířit i motivaci ochrany. Je třeba odstranit náletové dřeviny z počvy lomu v blízkosti lomových stěn a z vybraných partií skalní stepi.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Bouček, B. (1941): Geologické výlety do okolí pražského. - Melantrich, 202 p. Praha. Cháb, J. et al. (1988): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1:25 000, 12-142, Praha-jih. - Ústř. Úst. geol., 1-200. Praha. Chlupáč, I. (1953): Stratigrafická studie o hraničních vrstvách mezi silurem a devonem ve středních Čechách. - Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol., 20, 277-380. Praha. Chlupáč, I. (1957): Faciální vývoj a biostratigrafie středočeského spodního devonu. - Sbor. Ústř. Úst. geol., odd.geol., 23 (1956), 369-485. Praha. Chlupáč, I. (1993): Geology of the Barrandian.- Senckenberg - Buch, 69, 1-163. Frankfurt am Main. Chlupáč, I., Jaeger, H. a Zikmundová, J. (1972): The Silurian-Devonian boundary in the Barrandian.- Bull. Canad. Petrol. Geol., 20 (1), 104-174. Calgary. Chlupáč, I., Lukeš, P., Paris, F. a Schönlaub, H. P. (1985): The Lochkovian-Pragian boundary in the Lower Devonian of the Barrandian Area (Czechoslovakia).- Jb. Geol. B.A., 128 (1), 9-41. Wien. Chlupáč, I. et al. (1986): Field conference Barrandian - Moravian Karst.- Subcommission on Devonian Stratigraphy - Excursion Guidebook, Ústř. Úst. geol., 1-62. Praha. Svoboda, J. (ed.) (1960): Prager Arbeitstagung über die Stratigraphie des Silurs und des Devons (1958). - Nakl. ČSAV, 518 p. Praha. Knížetová L., Pecina P., Pivničková M., 1987: Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech 1982 - 85. Středisko památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, Bohemia centralis, sv. 16, str. 200 - 201, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Chlupáč Ivo, Knížetová Ludmila, 04.10.93
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 29.09.05, Steinová Marika 12.11.08, Vajskebrová Markéta 14.04.16

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 244 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/244.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Jiří Rudolský
Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2012
Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2012
Pavel Bokr, 2004
Pavel Bokr, 2004
Pavel Bokr, 2004
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]