Všeobecná charakteristika

Kraj: Moravskoslezský kraj
Okres(y): Ostrava-město
Katastrální území: Koblov, Petřkovice u Ostravy
Mapové listy: 1543, 15432
Geologická správní oblast: Svrchní karbon hornoslezské pánve; neogén ostravské a opavské pánve
Lokalizace: Území leží v severozápadní části Ostravy na vyvýšeném ostrohu nad soutokem Odry a Ostravice. Hřbet elevace Landek a jeho jihojihovýchodní svahy.
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Na úpatí Landeku při levém břehu Odry tvoří výchozy ostravského souvrství dvoudílné skalní defilé v délce přes 2 km.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 2327

Geologie

Geologická charakteristika: Území Landeku je členité, rozbrázděné jak přirozenými roklemi, tak různě velkými poklesy (pinky). Hřbet Landeku je tvořen tektonicky vysunutou krou svrchnokarbonských hornin. Jeho povrch je pokryt sprašovými hlínami, glacifluviálními sedimenty sálského zelednění a místy miocénními jíly a písky. Na svazích leží deluviální hlíny. Antropogenní postižení povrchu se mnohde projevuje propadáním terénu nad starými důlními díly. Šachtic a štol, vesměs z přelomu 18. a 19. stol., je přes sedmdesát. Na úpatí Landeku při levém břehu Odry tvoří výchozy ostravského souvrství dvoudílné skalní defilé v délce přes 2 km. Profil je přibližně kolmý na směr vrstev a je sledovatelný od podloží do nadloží západovýchodním směrem. V západní části defilé vychází na povrch střední část petřkovických vrstev s málo mocnými slojkami uhlí. Tabulemi jsou označena zasypaná ústí šesti štol a dvou šachet. Zajímavější výchozy pak následují zhruba o 500 metrů dále, při bývalé východní hranici areálu dolu Anselm, odkud pokračují až ke Koblovu. Tvoří je svrchní část petřkovických vrstev se slojemi uhlí o mocnosti až 80 cm (Neočekávaná, Juliána, Nepojmenovaná). Podél svahu ústí 11 starých štol. Nedaleko soutoku Odry s Ostravicí pak následují vrstvy hrušovské. Na jejich kontaktu je vyvinuta poloha tzv. hlavního ostravského brousku, který je s ohledem na regionální rozšíření význačným korelačním horizontem hornoslezské pánve. V odkryvech vystupuje východní křídlo antiklinály dolu Anselm, dále k východu antiklinální ohyby dolu František a Hubert. Styl vrásové stavby, doprovázený podélnými zlomovými strukturami (přesmyky, násuny), je označován jako tektonika západních sedel. Horniny ostravského souvrství jsou sedimenty paralické uhlonosné molasy v závěru flyšového vývoje paleozoické pánve. Sedimentace probíhá v cyklech, jimž odpovídají vrstvy o mocnosti několika metrů až desítek metrů. Jejich bázi tvoří polohy žlutošedých pískovců, místy hrubě zrnitých, které se směrem do nadloží zjemňují. Následují polohy šedých laminovaných pískovců. Ty přecházejí do tzv. kořenových půd, tj. prachovců a jílovců s hojnými zbytky kořínků bahenních rostlin, ze kterých se vyvíjejí vlastní uhelné sloje. Cyklus je ukončen sedimentací převážně jílovcovou v kontinentálním nebo mořském prostředí. Ve vrstevním sledu jsou místy vloženy polohy vulkanogenních materiálů (brousky, tufity, tonsteiny). Korelačně významnými horizonty jsou jílovito-prachovcové polohy s mořskou nebo brakickou, vzácněji výlučně sladkovodní fosilní faunou. V odkryvech na Landeku je možno v délce několika desítek metrů sledovat skupinu faunistických horizontů. Nanety, které vystupují při stropu petřkovických vrstev, jsou jedním z nejvýznamnějších stratigrafických horizontů celé pánve.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - moravskoslezský svrchní karbon
Stratigrafie: paleozoikum - karbon - svrchní karbon - siles
Témata: geologie, těžební činnost a její následky, stratigrafie, paleontologie, kvartérní geologie, ložisková geologie, archeologie
Jevy: skála, skalní defilé, vrstva, zkameněliny - fauna, litologické rozhraní, stratotyp
Původ geologických jevů (geneze): antropogenní (činnost lidská), glacigenní (činnost ledovcová), gravitační, sedimentární
Hornina: sprašová hlína, jíl, písek, pískovec, uhlí, tufit, prachovec (siltovec)
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní památka (NPP)
Kód AOPK ČR: 207     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Ukázka přirozeného výchozu uhelné sloje, ochrana celého souboru lesních porostů vrchu Landek. Landek má mezi ostravskými chráněnými územími specifickou pozici, která je dána jeho polohou, geologickou stavbou, georeliéfem a historií. Na jižních svazích byly Odrou odkryty svrchnokarbonské uhlonosné sedimenty, což umožnilo nejstarší doložené používání uhlí člověkem na světě (v mladším paleolitu). Uhlí se začalo dobývat v roce 1782. Těžba ve zdejším dole Anselm byla ukončena v roce 1991. Poté byl areál dolu postupně rekonstruován na Hornické muzeum, které bylo otevřeno v roce 1993. Osm budov areálu bylo zapsáno do Seznamu kulturních památek.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: bez střetů
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: beze změny 29.10.2012;

Literatura

Weissmannová, H. a kol (2004): Ostravsko. In: P. Mackovčin - M. Sedláček (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 288-289. Praha.; Gába, Z. - Hladilová, Š. - Houzar, S. - Skupien, p. - Vašíček, Z. - Ziegler, V. (2002): Geologické vycházky Českou republikou. - Nakladatelství Karolinum, 292-285. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Gürtlerová Pavla, 05.11.08
Aktualizoval(a): Čurda Jan 14.11.08, Kukal Zdeněk 29.10.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 2327 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/2327.

Lokalizace v mapě: