Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Třesín

Vyhledávání

Třesín

Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Olomouc
Katastrální území: Mladeč, Měník
Mapové listy: 1443,1444,2421, 14434,14443,24212
Geologická správní oblast: Drahanský a mírovský kulm, moravský a mladečský kras
Lokalizace: Převážně zalesněný krasový kopec Třesín (344,9 m n. m.) 4 km západně od města Litovle nad obcí Mladeč v Ludmírovské vrchovině.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Skalky a výchozy na zalesněném hřbetě Třesína
Exkurzní lokalita: ano
ID : 2202

Geologie

Geologická charakteristika: Samotný hrásťový hřbet Třesína tvoří silně zkrasovělé devonské vápence, místy překryté sprašemi a v nivě kvartérními štěrkopísky. Zlomovým svahem spadá do průlomového údolí Moravy. Na výchozech vápenců jsou vyvinuty povrchové krasové jevy jako závrty, škrapy, prudké skalnaté srázy nad údolní nivou. Na severním úpatí Třesína vyvěrá 5 krasových pramenů, tzv. Řimické vyvěračky.(Šafář J. a kol.(2003); Z hlediska geologie a zejména vývoje krasu jsou chráněny některé významné lokality. Nejdůležitější je nesporně Mladečská jeskyně (dříve též Bočkova díra) ; Řimické vývěry jsou však především živeny vodami Špraňku. Geologické varhany v opuštěném lomu Brodka jsou dnes již poměrně málo zřetelné, lepší odkryvy jsou v aktivním lomu Skalka, kde byly dříve nalezeny zajímavé zkameněliny pocházející z rozhraní třetihor a čtvrtohor Otava 03.06.2011;
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum
Stratigrafie: paleozoikum - devon
Témata: geologie, geomorfologie, strukturní geologie (tektonika), hydrogeologie, sedimentologie, paleontologie, botanika, ložisková geologie
Jevy: kras, diskordance, inkrustace, konkrece, krasová kapsa, jeskyně krasová, meandry, mrtvé rameno řeky, pramen, říční terasa, skalní defilé, škrapy, tektonické zrcadlo, vrása, vrstva, zkameněliny - fauna, zkameněliny - flora, zlom, litologické rozhraní, kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost)
Původ geologických jevů (geneze): antropogenní (činnost lidská), sedimentární , akvatická (činnost vody), zvětrávání
Hornina: vápenec
Geologický význam: významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP) v CHKO
Kód AOPK ČR: 1654     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Izolovaný vápencový hřbet se smíšenými porosty a vzácnou štěrbinovou květenou. Významná krajinná dominanta severozápadní části CHKO. Vápencový kopec s povrchovámi krasovými jevy a jeskynními systémy, paleontologické a archeologické naleziště evropského významu.
Součást VCHÚ: CHKO Litovelské Pomoraví
Střety zájmů: těžba povrchová
Popis střetů zájmů: Území je potencionálně ohroženo těžbou vápenců. Správa CHKO usiluje o odpis bilancovaných zásob těžitelné suroviny a připravuje legislativní novelu zřizovací vyhlášky NPP.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Rozsah výskytu geologických fenoménů dosahuje mezinárodních měřítek. 11.11.2011;

Literatura

Šafář J. a kol.(2003): Olomoucko. In: Mackovčin P., Sedláček M.(eds): Chráněná území ČR, Svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno,str. 392 - 393, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Gürtlerová Pavla, 22.10.08
Aktualizoval(a): Otava Jiří 03.11.08, Otava Jiří 03.06.11, Gürtlerová Pavla 11.11.11, Kukal Zdeněk 13.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 2202 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-26]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/2202.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
V opuštěném lomu Brodka mezi Mladčí a Měrotínem jsou v šedých lavicovitých devonských vápencích vyvinuty tzv geologické varhany. Ty vznikaly tak, že nadložními sedimenty a zvětralinami prosakovala voda, která rozpouštěla vápenec a vytvářela v něm typické lalokovité a trubicovité útvary. V nich se potom usazovaly přemístěné zvětraliny i fluviální štěrky. Valouny štěrků dokládají transport materiálu z okolních hornin tzv. kulmské facie – drob, prachovců a břidlic. , Jiří Otava, 2006


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]