Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Kaňon Labe

Vyhledávání

Kaňon Labe

Všeobecná charakteristika

Kraj: Ústecký kraj
Okres(y): Děčín
Katastrální území: Hřensko, Dolní Žleb, Loubí, Ludvíkovice, Prostřední Žleb
Mapové listy: 0223, 02232,02234
Oblast: Česká křídová pánev - jizerská křída a křída dolního Labe, Ploučnice, Kamenice a Děčínského Sněžníku
Lokalizace: Úsek po obou stranách řeky Labe od Děčína ke státní hranici se SRN (katastr obcí: Hřensko, Dolní Žleb, Loubí, Ludvíkovice, Prostřední Žleb).
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Kaňon řeky Labe s kolmými pískovcovými stěnami a věžemi, jedná se o největší pískovcový kaňon na území ČR.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 21

Geologie

Geologická charakteristika: Antecedentní kaňon Labe v Děčínské vrchovině a v Elbsandsteingebirge je místy přes 300 m hluboký. Byl vytvořen během spodního a středního pleistocénu etapovitým zahlubováním řeky do převážně písčitých sedimentů svrchní křídy a místy i jejich krystalinického podloží. Křídové sedimenty mají stratigrafický rozsah perucko-korycanské až jizerské souvrství (cenoman až střední turon) a jsou zastoupeny hlavně kvádrovými pískovci. Jejich podloží pak tvoří lužický granit a metamorfované horniny jeho pláště. Etapovitá hloubková eroze řeky byla stimulována klimaticky a částečně i tektonicky (Kalvoda - Zvelebil 1983). Svahy, dno i bezprostřední okolí kaňonu představují bohatý zdroj pro získávání níže uvedeného typového spektra geoinformací. Skalní svahy v bocích kaňonu skýtají možnost přímého studia strukturně-geologických a litologických poměrů v přirozeném souvislém odkryvu (řezu) o souhrnné délce na našem i sousedním německém území více jak dvě desítky kilometrů. Z hlediska historické a dynamické geologie představuje oblast širšího okolí dnešního kaňonu oslabenou zónu na okraji Českého masivu. Ve druhohorách právě tudy probíhaly opakované transgrese epikontinentálních moří dále do nitra Českého masivu. Pro neotektonickou etapu jejího vývoje jsou naopak charakteristické opakované kerné zdvihy. Přesto je tato oblast v současné době erozní bází převážné části Českého masivu. Morfostruktura území se formovala na křížení dvou, v rámci celého Českého masivu důležitých, dlouhodobě aktivních tektonických zón prvého řádu. První z nich, labský lieament o generelním směru SZ-JV, byla opakovaně aktivována už od proterozoika. Druhou je severovýchodní pokračování krušnohorského zlomového pásma. To zde má lokální označení děčínské a českokamenické zlomové pásmo. Zlomové pásmo zde má směr Z-V a opakovaně bylo do třetihor aktivováno (Malkovský 1979). Kaňon Labe dosahuje hloubky až 300 m(nejhlubší kaňon v pískovcích v Evropě). Kaňon souvisle lemují morfologicky členité skalní stěny pod okrajem strukturní plošiny.Bohatost geomorfologických forem je unikátní v evropském měřítku. Zastoupeny jsou makroformy reliéfu (kaňony, skalní města, strukturní plošiny, až 150 m vysoké skalní stěny), mezoformy – skalní brány, skalní okna, převisy, skalní pyramidy, hřiby, pseudokrasové jeskyně) i mimořádně rozmanitá škála mikroforem – škrapy, rýhy, různé typy tzv. voštin, dutin aj. (Valečka 2009)
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - lužický vývoj
Stratigrafie: cenoman, turon
Témata: geomorfologie, sedimentologie, strukturní geologie (tektonika)
Jevy: kaňon, skalní stěna, skalní hradba, skalní komín, skalní strž (rokle), skalní okno, skalní plotna, skalní ostroh, zlom, jeskyně pseudokrasová, škrapy, voštiny
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , tektonická, zvětrávání, gravitační, akvatická (činnost vody)
Hornina: pískovec
Geologický význam: významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 5608     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je důležitou součástí vyhlášené lokality
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Ojedinělá, geomorfologicky unikátní krajina, přesahující svým významem středoevropský rámec, kde se kombinuje říční a pískovcový fenomén. Jedná se o průlom řeky Labe pískovcovým masivem. Na jeho svazích jsou na velkých plochách zachovány smíšené porosty. 1.6.2010 východní část území vyhlášena ZCHÚ -NPR Kaňon Labe.
Součást VCHÚ: CHKO Labské pískovce
Střety zájmů: nestabilita terénu, dopravní stavby
Popis střetů zájmů: Plánovaná výstavba vodních děl. V koordinaci se Správou NP České Švýcarsko a Správou CHKO Labské pískovce probíhá asanace a monitoring pohybu skalních stěn a věží. Nestabilní skalní bloky se strhávají.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Doporučeno k ochraně geologické lokality 27.8.2009;

Literatura

Kalvoda, J. - Zvelebil, J. (1983): Dynamika a typy porušování svahů při vývoji údolí Labe v Děčínské vrchovině. - Acta montana, 63, 5-74. Praha. Malkovský, M. (1979): Tektogeneze platformního pokryvu Českého masivu. - Knihovna Ústř. Úst. geol., 53. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Benda Pavel, 22.11.92
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 25.08.09, Valečka Jaroslav 12.10.09

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 21 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/21.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Belveder - nejstarší vyhlídka v Českém Švýcarsku postavená roku 1711 s pohledem na kaňon řeky Labe. Její povrch je stropem bělohorského souvrství., Petra Hejtmánková, 2018
Největší pískovcový kaňon v Evropě, Markéta Vajskebrová, 2018
Největší pískovcový kaňon na území ČR., Petra Hejtmánková, 2018
Největší pískovcový kaňon na území ČR  z vyhlídky Belveder., Petra Hejtmánková, 2018
Největší pískovcový kaňon v ČR - kaňon Labe - vznikl zahloubením řeky do pískovců svrchní křídy., Jiří Šír, 2013
Největší pískovcový kaňon v ČR - kaňon Labe - vznikl zahloubením řeky do pískovců svrchní křídy., Jiří Šír, 2013


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]