Lom Dětaň
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Ústecký kraj
Okres(y):
Louny
Obec:
Nepomyšl
Katastrální území:
Dětaň
Mapové listy:
11-24 Žlutice, 11-242 Valeč
Lokalizace:
Jižně od vesnice Dětaň, kaolinový odkliz mimo provoz.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Vytěžený kaolinový lom a jeho jižní okolí.Lom jáma je částečně zatopena.
Technický objekt:
lom
ID:
2
Geologie
Geologická charakteristika:
Lokalita odkrývá celý profil od permokarbonu přes eocén do oligocénu, ukazuje styk kaolinických souvrství s nadložními terciérními sedimenty a bazálními pyroklastiky doupovského komplexu. V lomu lze sledovat vzájemné působení odlišných geologických jednotek včetně sekundárních procesů zvětrávání (zjílovatění). Lokalita je významná i nálezy oligocenní fauny a zajímavými ukázkami vulkanické činnosti včetně výskytu specifických minerálů vulkanitů. Při bázi profilu jsou odkryty kaolinizované písky a pískovce permokarbonu a terciéru starosedelského souvrství, které byly předmětem těžby. Jsou kryty nepravidelně vyvinutou křemencovou krustou, která signalizuje delší dobu přerušení sedimentace. Nad ní leží pyroklastický komplex, mocný okolo 70 metrů. V jeho rámci je možno vyčlenit nejméně šest souborů, které se vzájemně odlišují obsahem komponent a strukturou. Nejdůležitější jsou dva hlavní typy pyroklastických souborů. Na bázi a ještě nejméně jednou výše v profilu leží nezvrstvené, poměrně homogenní, převážně jemnozrnné (popelové) tufy, které mohou obsahovat úlomky kostí a fragmenty rozlámaných dřev (kmeny stromů). Horniny nejeví známky tepelného spečení. Tyto horizonty lze interpretovat jako uloženiny pyroklastických proudů, vzniklých transportem po zborcení erupčního sloupce. Proudy přecházely přes les na svazích vulkánu a pokácené stromy se chaoticky nahromadily v místě uložení materiálu. Drobná příměs zrnek křemene v těchto tufech není ani tak znak smíšených vulkanosedimentárních uloženin - tufitů, tak jak to bylo interpretováno dříve, ale výsledek eroze podloží v místech uložení pyroklastického proudu. Druhým typem jsou dobře zvrstvené , lapillové a krystalové napadávky, které v profilu převažují. Jde opět o suchozemská pyroklastika. Směrem nahoru ubývá obsahu biotitových krystalů a přibývá krystalů pyroxenu. V profilu jsou hojná dřeva a desintegrované úlomky savčích kostí. Osteologické nálezy zpracoval Fejfar (1987).
Regionální členění:
Český masiv > terciér Českého masivu > podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny > doupovský vulkanický komplex
Stratigrafie:
terciér
Témata:
vulkanologie, paleontologie, geologie, sedimentologie
Jevy:
vulkanoklastika, litologické rozhraní, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární , vulkanická
Hornina:
tuf, písek, pískovec, křemenec, pyroklastika, tufit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
V lomových stěnách je zachován zajímavý profil od permokarbonských kaolinizovaných pískovců přes bazální tercierní sedimenty do tercierních vulkanitů. Profily pyroklastik v lomu jsou největšími souvislými odkryvy tohoto typu v oblasti Doupovských hor. Představují velmi významnou studijní lokalitu nejen z geologického a vulkanologického hlediska, ale rovněž z hlediska výskytu terciérních kostí a dřev v tufech.Lokalita je významná paleontologickými nálezy zvl. fosilních obratlovců, ve spodních partiích pyroklastického souboru.
Střety zájmů:
sběratelství, skládky odpadků, nestabilita terénu, vegetace
Popis střetů zájmů:
Hlavním problémem by mohlo být zavážení nečinného kaolinového odklizu odpadovým materiálem. Toto se děje ve svrchní části lomového komplexu, kde na samostatné etáži je zavážen lom, ve kterém se dříve těžil čedič na kámen. Lokalita pyroklastik je natolik významná , že jakékoliv úpravy a zavážení by znamenaly nenávratné porušení charakteru a cennosti odkryvu (stav 1994). Spodní část profilu je v současnosti pod hladinou vody jezírka, které se v opuštěném lomu vytvořilo. Svahy v nesoudržných vulkanoklastikách jsou postupně zasucovány a zarůstají vegetací. Lokálně je lokalita poškozována sběrem petrifikovaných úlomků dřev.
Literatura a další zdroje
- Fejfar, O. (1987): A lower Oligocene mammalian fauna from Detaň and Dvérce, NW. Bohemia, Czechoslovakia. Münch. Geowiss. Abh., 10. Müchen
- Hradecký, P. (1994): Volcanology of the Doupov Mts. area. - Sborník Geological Model of Western Bohemia in Relation to the Deep Borehole KTB in the FRG. Český geologický ústav Praha.
- Cajz V., Rapprich V., Radoň M. (2006): Vulkanismus v okraji Doupovských hor - vulkanologická studie paleontologické lokality Dětaň. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005: 13-16.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Petr Hradecký, 11.07.1994
Aktualizoval(a):
Godány Josef, 08.05.2001, Gürtlerová Pavla, 20.05.2009, Rapprich Vladislav, 08.10.2009, Rapprich Vladislav, 11.11.2009
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 2 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-01-14]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/2.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
