Všeobecná charakteristika

Kraj: Pardubický kraj
Okres(y): Chrudim
Katastrální území: Licibořice, Nasavrky, Ochoz u Nasavrk, Svídnice u Slatiňan, Výsonín
Mapové listy: 1344, 13423,13441
Geologická správní oblast: Ohebské, svratecké a poličské krystalinikum; železnohorské proter.; hlinská zóna; železnohorský masiv; chrudimské paleozoikum
Lokalizace: Území lemuje tok Chrudimky od Pekla po Práčovskou vyrovnácí nádrž. Leží na S od Nasavrk ve Slavické oboře.
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Kaňon řeky Chrudimky zahloubený do magmatitů železnohorského plutonu, skály
ID : 1806

Geologie

Geologická charakteristika: Rezervaci tvoří kaňon řeky Chrudimky a přilehlých přítoků, charakteristický mnoha geomorfologickými jevy, jakými jsou skalní věže, rozsáhlé blokovité sutě. Území je tvořeno horniny železnohorského plutonu (nasavrckého plutonického komplexu), především žulami křižanovickými, žilnými porfyrickými horninami, aplity, křemennými žilami. Místy jsou vyzdviženy starší bazické horniny. Zřícenina hradu Strádov a jeho okolí představuje impozantní lokalitu hned z několika hledisek – geologického, geomorfologického, ekologicko-přírodního i historického. Leží s. od Nasavrk v Přírodní rezervaci Strádovské Peklo a lemují ho toky řeky Chrudimky a Libáňského potoka. Hrad byl vybudován na 70 m vysokém ostrohu tvořeném křižanovickým granitem nasavrckého plutonického komplexu, první zmínka o něm pochází ze 14. století, v polovině 15. století už zpustl. Hradní jádro bylo situováno tak, aby kopírovalo skalnatý ostroh a byla tak zajištěna obranyschopnost hradu. Dodnes se zachovaly zbytky zdí vystavěné přímo na skalnatém podloží, stavebním materiálem byly horniny z nejbližšího okolí. Skála i opracované kamenné bloky ve zdivu jsou tvořeny biotitickým granitem křižanovického typu. Ve zdi je patrná i jeho porfyrická varieta, a také kvádry z tmavých dioritů. Drobně až středně zrnitý homogenní biotitický granit má růžovou, místy načervenalou barvu. Hornina je tvořena především křemenem, K-živcem a plagioklasem. Pokud jde o tmavé horniny použité na stavbu hradu, jedná se o amfibolický diorit, který tvoří polohy a čočky v křižanovickém granitu, nejbližší z nich se nachází asi 400 m jv. od hradu v údolí Libáňského potoka. Většinou se jedná o tmavě šedou, drobně až středně zrnitou horninu, místy usměrněnou. Hlavními horninotvornými minerály jsou amfibol, plagioklas a křemen.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér erozních oblastí Českého masivu, Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - magmatity v bohemiku - železnohorský puton (nasavrcký masiv)
Stratigrafie: variské (hercynské) stáří vyvřelin, kenozoikum - kvartér
Témata: geomorfologie, petrologie
Jevy: kaňon, skála, kamenné moře
Původ geologických jevů (geneze): magmatická, zvětrávání mrazové
Hornina: granit (žula), gabro, porfyr
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 1770     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je důležitou součástí vyhlášené lokality
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Komplex suťových lesů přirozeného charakteru s ohroženými druhy rostlin a živočichů. Z geologického hlediska unikátně zachovalé geomorfologické útvary
Součást VCHÚ: CHKO Železné hory
Součást Geoparku: Železné hory
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Doporučujeme do ochrany PR zahrnout i geologické a geomorfologické fenomény na lokalitě. 5.11.2012;

Literatura

Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P.(ed): Chráněná území ČR, Svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno,str.259 Praha.; Žežulková, V. ed. (1985):Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSR 1:25 000, list 13-441 Nasavrky. MS-archiv ČGS. Praha; Dudíková, B. et al.(v tisku:) Vysvětlivky k Základní geologické mapě ČR 1 : 25 000, 13-441 Nasavrky. - ČGS Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Jirková Pavlína, 05.04.10
Aktualizoval(a): Rambousek Petr 25.09.12, DudíkSchulmannová Barbora 20.07.20

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1806 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1806.

Lokalizace v mapě: