Karlštejn - údolí Budňanského potoka
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Středočeský kraj
Okres(y):
Beroun
Obec:
Karlštejn
Katastrální území:
Budňany
Mapové listy:
12-41 Beroun, 12-414 Černošice
Lokalizace:
Údolí Budňanského potoka (údolí Hluboké) od centra obce Karlštejn k Dubu sedmi bratří se svahy přilehlých kopců.
Přístup k lokalitě:
s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Příkré skalnaté svahy údolí s četnými přirozenými odkryvy, v dolní části svahu též zářezy silnice eventuelně staré lůmky odhalují sled devonem jihovýchodního křídla Barrandienu od lochkovu až po givet
ID:
170
Geologie
Geologická charakteristika:
Areál obsahuje řadu význačných stratigrafických profilů a paleontologických lokalit, z nichž jsou nejdůležitější: 1) Jz. výběžek hradní skály Karlštejna ukazuje odkryv v kotýských světle šedých dolomitických vápencích, s místy hojně vyvětrávajícími hlízami šedých rohovců. Výchozy jsou i na levé straně silnice a za zatáčkou u domu čp. 27 odkrývají šedé vemi jemnozrnné dvorecko-prokopské vápence s hlíznatou strukturou stupně prag. Jejich mocnost je max 35-40 m a běžně obsahují zkameněliny tentakulitů. 2) Z. svah Kněží hory (k. 357) s výchozy a sutěmi tmavě šedých vápenců zlíchovského souvrství (stupeň zlíchov) s bohatou zvl. trilobitvou faunou. Jejich mocnost je až 100 m, v odkryvech u silnice je možné pozorovat jejich detilní zvrásnění. 3) Klasická lokalita v dalejských břidlicích při zákrutu silnice proti domu čp. 130, jedna z nejvýznamnějších lokalit v dalejských břidlicích s bohatou faunou tentakulitů, brachiopodů, mlžů, hlavonožců, trilobitů aj. 4) Volfova rokle v Z. svahu údolí (nad domem čp. 56) podél levého přítoku Budňanského potoka: synklinální struktura tvořená nejvšší částí chotečského souvrství s kačáckými vrstvami (devon) v jádře. Klasická lokalita fauny kačáckých vrstev, která se zde vyskytuje společně s terestickou flórou (Rellimia, Pseudosporochnus, Drepanophycus aj.). Významný referenční profil pro interval eifel-givet. 5) Opuštěný lom při Z. úpatí kóty 398 (Bučina) ve vápencích chotečského souvrství (devon) s význačnou faunou a zvláště pozoruhodnými nálezy goniatitů. 6) J. a JZ. svahy kóty 398 (Bučina) na V. straně údolí: pokračování synklinální struktury Volfovy rokle s velmi názorně odkrytým sledem sv. části chotečského souvrství, níže při úpatí také odkryvy v třebotovských vápencích s možností studia celého intervalu chotečského souvrství. 7) hranice mezi chotečským a nadložním srbským souvrstvím je odhalena v malém odkopu po levé straně silnice v místě, kde se údolí značně rozšiřuje a vlevo odbočuje cesta stoupající k Dubu sedmi bratří. Ostrá hranice mezi šedými vápenci a tmavými vápnitými břidlicemi kačáckých vrstev odráží globální kačácký event náhlého prohloubení sedimentačního prostředí 8) Odkryv v roblínských vrstvách srbského souvrství j. od Dubu sedmi bratří a v jeho bezprostřední blízkosti, paleontologická lokalita v roblínských vrstvách, nejvyšším členu středočeského devonu.
Regionální členění:
Český masiv > bohemikum > Barrandien
Stratigrafie:
paleozoikum
Témata:
stratigrafie, paleontologie, strukturní geologie (tektonika), geologie, sedimentologie
Jevy:
kras, zkameněliny - fauna, zkameněliny - flora, vrása, jeskyně krasová, skalní převis
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární
Hornina:
vápenec, břidlice
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Český kras
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Karlštejn. Kód AOPK ČR: 164. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Je součástí území NPR - Karlštejn (id 2901). Profil téměř úplným sledem středočeského devonu s referenčními stratigrafickými profily, významné paleontologické lokality ve spodním a středním devonu, ve vyšších částech svahů zachovaná původní krasová morfologie (i menší jeskyně a převisy). Trasa kongresových exkurzí. Území je významné z multidisciplinárního hlediska. Vyhlášení ZCHÚ: MK, 26. 4. 1955, č. předpisu: 24.029/55; dodatečná registrace ve Sbírce zákonů (Výnos MK ČSR č. 14.200/88 z 29. 11. 1988).
Součást národního geoparku:
Barrandien
Střety zájmů:
dopravní stavby
Popis střetů zájmů:
Území je chráněno v rámci NPR Karlštejn. Odkryvy třeba chránit zvl. v nejnižší části u silnice před úpravami a škodlivými zásahy.
Literatura a další zdroje
- Havlíček (1986 ed.): Základní geologická mapa ČSSR 1:25 000, list 12-414 Černošice. - Ústřední Ústav geologický, Praha
- Chlupáč, I. (1955): Stratigrafická studie o nejstarších devonských vrstvách Barrandienu.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol., 2, 21 (1954), 91-224. Praha
- Chlupáč, I. (1957): Faciální vývoj a biostratigrafie středočeského spodního devonu.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd.geol. I, 23 (1956), 369-485. Praha
- Chlupáč, I. (1959): Faciální vývoj a biostratigrafie břidlic dalejských a vápenců hlubočepských (eifel) ve středočeském devonu.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol.,25 (1958), 445-511. Praha
- Chlupáč, I. (1960): Stratigrafická studie o vrstvách srbských (givet) ve středočeském devonu.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol. I., 26 (1959), 143-185. Praha
- Chlupáč, I. (1967): Early Paleozoic of the Bohemian Massif-Guide to Excursion 11 AC, Czechoslovakia, IGC 23, Praha, 1968.- Ústř. Úst. geol., 1-43. Praha
- Chlupáč, I., Lukeš, P. a Zikumndová, J. (1977): Barrandian 1977.- Field Conference of the International Subcommission od Devonian Stratigraphy. A Field trip Guidebook. 1-23. Ústř. Úst. geol. Praha
- Obrhel, J. (1968): Die Silur-und Devonflora des Barrandiums.- Paläont. Abh. B, 2-1968 (4), 661-706. Berlin
- Budil (1995)
- Chlupáč et al. (1993)
- Chlupáč, I. (1999): Vycházky ze geologickou minulostí Prahy a okolí. Academia Praha, 280 s
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Ivo Chlupáč, 08.04.1993
Aktualizoval(a):
Steinová Marika, 12.11.2008, Vajskebrová Markéta, 09.12.2020
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 170 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-20]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/170.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
Fotoarchiv
