Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Karlštejn - údolí Budňanského potoka

Vyhledávání

Karlštejn - údolí Budňanského potoka

Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Beroun
Katastrální území: Karlštejn
Mapové listy: 1241, 12414
Geologická správní oblast: Barrandienské paleozoikum; blanická brázda
Lokalizace: Údolí Budňanského potoka (údolí Hluboké) od centra obce Karlštejn k Dubu sedmi bratří se svahy přilehlých kopců.
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Příkré skalnaté svahy údolí s četnými přirozenými odkryvy, v dolní části svahu též zářezy silnice eventuelně staré lůmky.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 170

Geologie

Geologická charakteristika: Areál obsahuje řadu význačných stratigrafických profilů a paleontologických lokalit, z nichž jsou nejdůležitější: 1) Z. výběžek hradní skály Karlštejna ukazuje odkryv v kotýzských vápencích a je zde viditelná hranice lochkov - prag (devon). 2) Z. svah Kněží hory (k. 357) s výchozy a suťemi vápenců zlíchovského souvrství (devon) s bohatou zvl. trilobitvou faunou. 3) Klasická lokalita v dalejských břidlicích při zákrutu silnice proti domu čp. 130, jedna z nejvýznamnějších lokalit v dalejských břidlicích s bohatou faunou tentakulitů, brachiopodů, mlžů, hlavonožců, trilobitů aj. 4) Volfova rokle v Z. svahu údolí (nad domem čp. 56): synklinální struktura tvořená nejvšší částí chotečského souvrství s kačáckými vrstvami (devon) v jádře. Klasická lokalita fauny kačáckých vrstev, která se zde vyskytuje společně s terestickou flórou (Rellimia, Pseudosporochnus, Drepanophycus aj.). Významný referenční profil pro interval eifel-givet. 5) Opuštěný lom při Z. úpatí kóty 398 (Bučina) ve vápencích chotečského souvrství (devon) s význačnou faunou a zvláště pozoruhodnými nálezy goniatitů. 6) J. a JZ. svahy kóty 398 (Bučina) na V. straně údolí: pokračování synklinální struktury Volfovy rokle s velmi názorně odkrytým sledem sv. části chotečského souvrství, níže při úpatí také odkryvy v třebotovských vápencích s možností studia celého intervalu chotečského souvrství . 7) Odkryv v roblínských vrstvách srbského souvrství J. od Dubu Bratří a v jeho bezprostřední blízkosti, paleontologická lokalita v roblínských vrstvách, nejvyšším členu středočeského devonu.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - Barrandien
Stratigrafie: paleozoikum
Témata: stratigrafie, paleontologie, strukturní geologie (tektonika), geologie, sedimentologie
Jevy: kras, zkameněliny - fauna, zkameněliny - flora, vrása, jeskyně krasová, skalní převis
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: vápenec, břidlice
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 164     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Je součástí území NPR - Karlštejn (id 2901). Profil téměř úplným sledem středočeského devonu s referenčními stratigrafickými profily, významné paleontologické lokality ve spodním a středním devonu, ve vyšších částech svahů zachovaná původní krasová morfologie (i menší jeskyně a převisy). Trasa kongresových exkurzí. Území je významné z multidisciplinárního hlediska. Vyhlášení ZCHÚ: MK, 26. 4. 1955, č. předpisu: 24.029/55; dodatečná registrace ve Sbírce zákonů (Výnos MK ČSR č. 14.200/88 z 29. 11. 1988).
Součást VCHÚ: CHKO Český kras
Součást Geoparku: Geopark Joachima Barranda (kandidát )
Střety zájmů: dopravní stavby
Popis střetů zájmů: Území je chráněno v rámci NPR Karlštejn. Odkryvy třeba chránit zvl. v nejnižší části u silnice před úpravami a škodlivými zásahy.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Havlíček (1986 ed.): Základní geologická mapa ČSSR 1:25 000, list 12-414 Černošice. - Ústřední Ústav geologický, Praha. Chlupáč, I. (1955): Stratigrafická studie o nejstarších devonských vrstvách Barrandienu.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol., 2, 21 (1954), 91-224. Praha. Chlupáč, I. (1957): Faciální vývoj a biostratigrafie středočeského spodního devonu.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd.geol. I, 23 (1956), 369-485. Praha. Chlupáč, I. (1959): Faciální vývoj a biostratigrafie břidlic dalejských a vápenců hlubočepských (eifel) ve středočeském devonu.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol.,25 (1958), 445-511. Praha. Chlupáč, I. (1960): Stratigrafická studie o vrstvách srbských (givet) ve středočeském devonu.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol. I., 26 (1959), 143-185. Praha. Chlupáč, I. (1967): Early Paleozoic of the Bohemian Massif-Guide to Excursion 11 AC, Czechoslovakia, IGC 23, Praha, 1968.- Ústř. Úst. geol., 1-43. Praha. Chlupáč, I., Lukeš, P. a Zikumndová, J. (1977): Barrandian 1977.- Field Conference of the International Subcommission od Devonian Stratigraphy. A Field trip Guidebook. 1-23. Ústř. Úst. geol. Praha. Obrhel, J. (1968): Die Silur-und Devonflora des Barrandiums.- Paläont. Abh. B, 2-1968 (4), 661-706. Berlin. Budil (1995). Chlupáč et al. (1993).

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Chlupáč Ivo, 08.04.93
Aktualizoval(a): Steinová Marika 12.11.08

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 170 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-08-07]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/170.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Odkryv hraničních vrstev vápenců chotečského souvrství a černých břidlic srbského souvrství středního devonu demonstrující tzv. kačácký event, kdy došlo k výzdvihu hladiny světového oceánu., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2015
Odkryv hraničních vrstev vápenců chotečského souvrství a černých břidlic srbského souvrství středního devonu demonstrující tzv. kačácký event, kdy došlo k výzdvihu hladiny světového oceánu., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2015
Opuštěný lom při Z. úpatí kóty 398 (Bučina) ve vápencích chotečského souvrství (devon) s význačnou faunou a zvláště pozoruhodnými nálezy goniatitů., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2015
Odkryv hraničních vrstev vápenců chotečského souvrství a černých břidlic srbského souvrství středního devonu demonstrující tzv. kačácký event, kdy došlo k výzdvihu hladiny světového oceánu., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2015
Odkryv hraničních vrstev vápenců chotečského souvrství a černých břidlic srbského souvrství středního devonu demonstrující tzv. kačácký event, kdy došlo k výzdvihu hladiny světového oceánu., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2006
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]