Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Šumperk
Katastrální území: Adolfovice, Horní Lipová, Nové Losiny, Ostružná
Mapové listy: 1424, 14241
Geologická správní oblast: Silesikum a žulovský masiv
Lokalizace: v rámci celé NPR popis lokality Obří skály - 1,5 km SSZ. od k. 1352 Šerák, na k. 1082 Obří skály.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Morfologicky výrazné výchozy svorů, tvořících hradbu 10 - 15 m vysokou a přibližně 500 m dlouhou.
ID : 1693

Geologie

Geologická charakteristika: Geomorfologicky významná řada dochovaných skalních a půdních tvarů, vzniklých působením drsného klimatu doby ledové, jako jsou: - kryoplanační terasy (vrcholová plošina Keprníku), - mrazové sruby (izolované skály jsou výsledkem intenzivního mrazového zvětrávání v předpolí ledovce v dobách ledových, - thufury, (několik decimetrů vysoké "půdní kopečky" vzniklé opakovaným dlouhodobým zamrzáním a rozmrzáním svrchních horizontů půdního profilu za spoluúčasti vegetace).Nápadným a charakteristickým minerálem svorů této lokality i širší oblasti je staurolit, který se v hornině místy enormně hromadí. Při zvětrávání jsou na plochách břidličnatosti zvýrazněny sloupcovité krystaly (až 6 cm dlouhé), případně jejich křížové prorostlice. Uvolněné krystaly se hromadí ve svahových hlínách i okolních vodních tocích (Vražený potok, Branná aj.). Obdobných výskytů je v okolí několik (skalní okno na hřebeni mezi Keprníkem a Červenou horou, Černava, Pasák, Štolný vrch aj.). V křemenných sekrečních čočkách (i volně vyvětralé) se vyskytují sloupce andalusitu doprovázené sillimanitem, ojediněle i kyanit (údolí Keprnického potoka). Výjimečně bývají v čistě křemenných čočkách shluky sloupečků turmalínu. Při zvětrávání svorů vznikají typické morfologické tvary jako skalní okna, žlábky a náznaky skalních hřibů. Ve vrcholové části Keprníku se nalézají kryoplanační terasy - mrazové sruby (izolované skály jsou výsledkem intenzivního mrazového zvětrávání v předpolí ledovce v dobách ledových, - thufury, (několik decimetrů vysoké "půdní kopečky" vzniklé opakovaným dlouhodobým zamrzáním a rozmrzáním svrchních horizontů půdního profilu za spoluúčasti vegetace). Výchoz na vrcholu Keprníku tvořeny rozsáhlým srubem o rozměrech 40×30 m, jehož výška dosahuje až 4 m. Horninou je jemnozrnná šedá, biotitická pararula s granolepidoblastickou až lepidoblastickou strukturou, často páskovaná, s biotitem bohatými pásky, někdy s patrnými porfyroblasty granátu nebo staurolitu. Hornina se skládá v podstatě z biotitu (kolem 40 %), plagioklasu (30?40 %) a podřízeného křemene (cca 10 %), muskovit většinou chybí. Běžně se vyskytuje granát (až 10 %), spíše sporadicky pak staurolit a sillimanit, titanit, akcesoricky pravděpodobný ilmenit, apatit a zirkon.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - silezikum
Stratigrafie: paleozoikum - devon
Témata: geomorfologie, petrologie, mineralogie
Jevy: mrazový srub, tor (izolovaná skála), skalní hřbet
Původ geologických jevů (geneze): zvětrávání mrazové, metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: svor, pararula
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 432     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je důležitou součástí vyhlášené lokality
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Vrcholová partie Jeseníků - smilkové hole, pralesovité horské smrčiny a horské bučiny. Skalní a půdní tvary vzniklé působením drsného klimatu doby ledové. Lokalita spadá pod ochranu NPR Šerák-Keprník. Vyhlášeno výnosem Ministerstva kultury 19.1.1989 pod číslem 3.500/89-SOP Vrcholové partie Jeseníků jsou pozůstatkem denudační plošiny terciérního stáří. NPR zahrnuje vrcholový hřbet a prudké svahy se stžemi.
Součást VCHÚ: CHKO Jeseníky
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Kruťa, J. (1973): Slezké nerosty a jejich literatura. - Moravské Muzeum, 415 stran. Brno. Štelcl, J. (1968): Uber die Sillimanit - Andalusit - Disthen Paragenese im Hohen Geschenke (ČSSR). - Freibergr Forschungsh., 231 Miner.-Lagerst., 135-141. Leipzig. Mixa, P. et al. (2006): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 14-241 Branná. Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Fojt Bohuslav, 15.11.93
Aktualizoval(a): Aichler Jaroslav 07.12.06, Gürtlerová Pavla 19.11.08, Pecina Vratislav 02.06.11, Kukal Zdeněk 07.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1693 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1693.

Lokalizace v mapě: