Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Beroun
Katastrální území: Beroun, Hostim, Srbsko, Karlštejn
Mapové listy: 1241, 12413,12414
Geologická správní oblast: Barrandienské paleozoikum; blanická brázda
Lokalizace: Levobřežní svahy údolí Berounky od osady Lištice přes Srbsko ke Karlštejnu.
Charakteristika objektu: Přirozené rozsáhlé skalní výchozy, v menší míře též staré lomy a zářezy komunikací.
ID : 166

Geologie

Geologická charakteristika: Postupně od SZ. k JV. jde o tyto úseky: 1. Odkryvy mezi Lišticí a Vitáčkovým mlýnem, pyroklastika, vulkanity a zvl. tufiticko-karbonátové horniny s jedinečně odkrytými texturami, lávovými proudy a polohami bohatými na wenlockou faunu (viz. Horný 1955, 1962, Kříž 1992, Kříž et al. 1993). 2. Skalní stěny Kozla, od výspy Na skále až k lomu Alkazar: tufiticko-kabonátový vývoj wenlocku s bohatými paleontologickými lokalitami, zvl. korálů a brachiopodů (Bouček et al. 1931, Horný 1955, 1962, Galle et al. 1991, Kříž 1992). 3. Lom Alkazar založený ve sliveneckých a loděnických vápencích s názorně odkrytým sledem a tektonickými fenomény, nad ním archeologická lokalita (hradiště Hostim). 4. Úsek mezi ústím Kačáku a Srbskem: Krasový kaňon s jedinečnými odkryvy v pražském souvrství (koněpruské, slivenecké, loděnické, řeporyjské a nejvýše dvorecko-prokopské vápence), blíže Srbsku též v lochkovském a přídolském souvrství (bohaté paleontologické lokality), názorně odkrytá tektonická stavba (včetně směrných přesmyků) s hojnými krasovými fenomény, zvl. jeskyněmi (s archeologickými nálezy). Blíže zvl. Chlupáč (1957, 1988), Chlupáč et al. (1972, 1987), Kříž (1992). 5. Úsek ned silnicí J. od Srbska: Mezinárodně významný profil spodním devonem (od kotýzských vápenců po zlíchovské souvrství) s paleontologickými lokalitami (Chlupáč 1957, Chlupáč in Schonlaub 1980), referenční vývoj pro faciální model. 6. Petzoldův lom a přilehlé části S. svahu údolí: Typický krasový reliéf s četnými jeskyněmi, v Petzoldově lomu stratigrafický profil spodním devonem (Chlupáč 1955) a názorně odkrytou tektonickou stavbou. 7. Úsek mezi Petzoldovým lomem a Karlštejnem: Krasový reliéf a odkryvy v lochkovském souvrství (typický vývoj kotýzských vápenců), v Beranově lomu příklad diagenetické dolomitizace v okolí báze pražského souvrství, krasové jevy (jeskyně), dále k východu pod Javorkou paleontologické lokality ve spodní části lochkovského souvrství, v Z. části obce Karlštejn též v přídolském souvrství (Horný 1955, Chlupáč 1953).
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - Barrandien
Stratigrafie: paleozoikum
Témata: stratigrafie, paleontologie, strukturní geologie (tektonika), sedimentologie, archeologie
Jevy: kras
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , tektonická, vulkanická
Hornina: tufit, vulkanit (neznámý), vápenec
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Referenční stratigrafické profily mezinárodního významu: 1) význačné paleontologické lokality, 2) příklady názorně odkryté tektonické skladby a faciálního vývoje, 3) typický krasový reliéf s povrchovými i podzemními fenomény, 4) archeologické lokality s kvartérními profily. Krajinný úsek prvořadého multidisciplinárního významu.
Součást VCHÚ: CHKO Český kras
Součást Geoparku: Barrandien
Střety zájmů: sport, skládky odpadků
Popis střetů zájmů: Území leží z největší části na ploše NPR Karlštejnsko, střety nastávají zvl. v SZ. úseku u Lištice, kde je nutná přísná ochrana před deponiemi. Přírodní ráz u Srbska podstatně negativně ovlivňuje činnost horolezců.

Literatura

Fridrich, J. - Sklenář, K. (1976): Die palaolithische und mesolithische Hohlenbesiedlung des Bohmischen Karstes. - Fontes archaeol. pragenses, 16, 1-122. National Museum Praha. Galle, A. - Hladil, J. et al. (1991): Lower Paleozoic corals of Bohemia and Moravia. - VI. Intern. Sympos. Fossil Cnidaria, Münster 1991, Excursion B3. Münster. Horný, R. (1955): Studie o vrstvách budňanských v západní části Barrandienu. - Sbor. Ústř. Úst. geol., Geol., 21, 2, 315-447. Praha. Horný, R. (1962): Das mittelböhmische Silur.- Geologie, 11(8), 873-916. Berlin. Chlupáč, I. (1953): Stratigrafická studie o hraničních vrstvách mezi silurem a devonem ve středních Čechách.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol., 20, 277-380. Praha. Chlupáč, I. (1955): Stratigrafická studie o nejstarších devonských vrstvách Barrandienu.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol., 2, 21(1954), 91-224. Praha. Chlupáč, I. (1957): Faciální vývoj a biostratigrafie středočeského spodního devonu.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd.geol. I, 23 (1956), 369-485. Praha. Chlupáč, I. 1993: Geology of the Barrandian.- Senckenberg - Buch, 69, 1-163. Frankfurt am Main. Chlupáč, I., Kříž, J. a Schönlaub, H. P. 1980: Field Trip E: Silurian and Devonian Conodont Localities of the Barrandan.- Abh. Geol. B.-A., 35, 147-180. Wien.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Chlupáč Ivo, 05.04.93
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 05.03.14

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 166 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/166.

Lokalizace v mapě: