Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Semily
Katastrální území: Hrubá Skála, Kacanovy, Karlovice, Mašov
Mapové listy: 0334, 03342
Geologická správní oblast: Česká křídová pánev - labská a čáslavská křída; křída Dlouhé meze
Lokalizace: Skalní město se zbytky reliktních borů leží mezi hradem Valdštejn, lázněmi Sedmihorky a obcí Hrubá Skála. Je nejrozsáhlejší v CHKO Český ráj. Reprezentativní přehled podává vyhlídka Na kapelu, která je při červené turistické stezce (Zlatá stezka Českého ráje)
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Rozlehlé pískovcové skalní město. Pro bohatství malých a středně velkých skalních útvarů je řazeno k nejcennějším v ČR.Vyhlídka Na kapelu patří ke geomorfologicky, turisticky a horolezecky atraktivní části Českého ráje.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1634

Geologie

Geologická charakteristika: Morfologicky jedinečné pískovcové skalní útvary a věže, odkryté v čele Vyskeřské vrchoviny hlubokou erozí, mají svá jména stejně tak i sedimentární textury představující architekturu těchto písčitých těles. Při pohledu z vyhlídky je možné spatřit ve skalních stěnách různé druhy šikmého zvrstvení lišící se úklonem vrstevních ploch. Jsou to ploché klinoformy (téměř subhorizintální) a strmé klinoformy (s úklony kolem 30°). Oba typy jsou charakteristické pro různě interpretovaná písčitá tělesa, hlubokovodní a mělkovodní písčité delty (Uličný 2001), které jsou v pískovcových skalách odděleny subhorizontální transgresní plochou. Ta je dobře patrná ve skalním útvaru Sfinga v nadm. výšce 379 m (na vyhlídce Na kapelu v 376 m n. m.). Vedle patrného šikmého zvrstvení jsou vloženy masivní polohy pískovců, které jsou interpretovány jako sedimenty gravitačních proudů . Vyhlídka Na kapelu je v nadm. výšce 386 m skalní stěna pod ní je vysoká 30 m. Jsou to bělošedé různě zrnité křemenné pískovce teplického souvrství, označované na základní geologické mapě jako hruboskalské pískovce. V podloží jsou žlutavé jemnozrnné pískovce teplického souvrství, které jsou většinou zakryty svahovinami či akumulacemi sesuvů. Jejich báze je na dně údolí (305 m n. m.) u pramene Kořenského při Angrově stezce, kde se stýkají s jílovitými sedimenty spodní části teplického souvrství. Skalní město vzniklo v mladším pleistocénu, během holocénu se zde vyvinuly mikroformy voštin, skalních říms, dutin, oken a další tvary. Nalezneme zde řadu jeskyní, skalních tunelů i bran. Nejvýznamnějším výklenkem je Amfiteátr na Čertově ruce, dlouhý 17 m a hluboký 4-5 m.Hruboskalsko je typovou lokalitou pro křemenné kvádrové pískovce. Celý masiv, zvláště jeho okraje, jsou ovlivněny svahovými pohyby, podmíněné nestabilním podložím, tvořeným měkkými vápnitými jílovci teplického souvrství (turon).
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - jizerský vývoj
Stratigrafie: mezozoikum - křída - svrchní křída - turon
Témata: geomorfologie, geologie, sedimentologie, kvartérní geologie, archeologie
Jevy: skalní město, voštiny, skalní komín, jeskyně pseudokrasová, skalní stěna, skalní strž (rokle), skalní věž, stratotyp, charakteristická hornina, zvrstvení
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , gravitační, zvětrávání
Hornina: pískovec
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 1935     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Rozlehlé pískovcové skalní město. Vyhlášeno SCHKO Český ráj 21. 3. 1998, výměra 219,20 ha.
Součást VCHÚ: CHKO Český ráj
Součást Geoparku: Český ráj
Střety zájmů: turistika
Popis střetů zájmů: Turistický ruch
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Stav oblasti je dobrý 21.11.2009; Dobrý, osazeny jsou informační tabule na naučné stezce 12.11.2011;

Literatura

Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.; Uličný, D., Čech, S., Grygar, R. (2003): Day 2. tectonics and depositional Systems of a shallow-marine intra-continental strike-slip basin: Exposures of the Český ráj region, Bohemian Cretaceous Basin.- Geolines, 16, 133-148. Praha; ULIČNÝ, D. (2001): Depositional systems and sequence stratigraphy of coarse-grained deltas in a shallow marine, strike-slip setting: the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic. – Sedimentology, 48, 599–628.; ULIČNÝ, D. – ČECH, S. – GRYGAR, R. (2003): Day 2. Tectonics and Depositional Systems of a Shallow-Marine, Intra-Continental Strike-Slip Basin: Exposures of the Český ráj Region, Bohemian Cretaceous Basin. Excursion Guide. 8th Meeting of the Czech tectonic Studies Group. Hrubá Skála Chateau, Czech Republic, April 24-27, 2003. – Geolines, 16, 133–148.;Čech, S., et.al. (2011): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03-342 Rovensko pod Troskami. - Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Pražák Jiří, 23.11.07
Aktualizoval(a): Lorencová Markéta 26.06.07, Gürtlerová Pavla 20.09.09, Čech Stanislav 21.11.09, Čech Stanislav 12.11.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1634 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1634.

Lokalizace v mapě: