Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Lom pod Větruší

Vyhledávání

Lom pod Větruší

Všeobecná charakteristika

Kraj: Ústecký kraj
Okres(y): Ústí nad Labem
Katastrální území: Ústí nad Labem
Mapové listy: 0241, 02411
Geologická správní oblast: Neovulkanity Českého středohoří
Lokalizace: Opuštěný stěnový lom za garážemi v Čajkovského ulici poblíž viaduktu a traťového tunelu.
Charakteristika objektu: Starý stěnový lom se zástavbou garážemi, profil několika lávovými proudy.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 147

Geologie

Geologická charakteristika: Tato lokalita byla již dříve popsána (Shrbený 1968) jako typická ukázka stavby vulkanického komplexu. Nové výzkumy zde provedené (Cajz in Čech et al. 1991) vedly k rozšíření jejího významu jako příkladu jednoho z možných vzniků alternací bazaltoidních hornin Českého středohoří. V lomu jsou odkryty tři lávové výlevy spodní části vulkanosedimentárního komplexu. Jedná se o typickou ukázku výlevů odplyněné lávy do vodního prostředí s charakteristickým vývojem jednotlivých facií uvnitř vlastního proudu. Ve spodní partii lomové stěny, těsně nad garážemi, je odkryt kontakt dvou proudů, které odděluje sediment s organogenní příměsí. Na spodním i svrchním proudu je pozorovatelná změna intenzity alterace (argiliace), která vyznívá směrem do kontaktu. Obdobně lze sledovat i změnu v odlučnosti . Část lávového proudu, která přišla do kontaktu s vodním prostředím byla desintegrována za vzniku brekcie. Ta pak tepelně odstínila další masu proudu, a proto se běžně i v jádrech subakvátních proudů vyskytují sloupcově odlučné facie jako u proudů terestických. Na bázi vyššího proudu jsou zachovány kulové útvary, které lze označovat za ne zcela typicky vyvinuté jádra polštářů (pillow lava). Stratifikace pozorovatelná ve svrchní partii lávy spodního výlevu vznikla přeplavováním rozložené desintegrované hmoty. Lokalita dokumentuje jev syngenetické (přímé) desintegrace hmoty efuze označovaný jako hyaloklastéza nebo hyaloklastitová brekciace, který závisí pouze na charakteru okolního prostředí efuze samé. Tímto principem lze vysvětlit značné objemy klastických vulkanických hornin, aniž by bylo nutné předpokládat vysokou explozivitu vulkanismu.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny - České středohoří
Stratigrafie: kenozoikum - terciér (paleogén - neogén)
Témata: vulkanologie, petrologie
Jevy: vulkanoklastika, láva, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická, sedimentární
Hornina: bazanit, vulkanoklastika
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Ukázka faciálního vývoje uvnitř lávového proudu v závislosti na interakci a okolním prostředí. Příklad původu alternací bazaltoidních hornin Českého středohoří.
Součást VCHÚ: CHKO České středohoří
Střety zájmů: zástavba
Popis střetů zájmů: Opuštěný lom byl využit pro stavbu garáží, které jsou nyní ohrožovány opadávající horninou. Patrně lze očekávat radikální stavební zásah, který lokalitu znehodnotí. Lokalita je součástí městské aglomerace !.

Literatura

Čech, S. et al. (1991): Vysvětlivky a Základní geologická mapa ČR 1 : 25 000, list 02-411 Ústí nad Labem. - MS Archiv ČGU, Praha. Shrbený, O. (1968): Terciérní vulkanity střední části Českého středohoří. - MS kandidátská disertační práce, Archiv ČGU, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Cajz Vladimír, 25.11.93
Aktualizoval(a): Rapprich Vladislav 07.10.09

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 147 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/147.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Miroslav Radoň, 2006
Výchoz bituminózních jílovců v kontaktu s čedičovou lávou., Miroslav Radoň, 1999
Miroslav Radoň, 1999
Vladimír Cajz, 1990


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]