Skalní defilé u Vrchlabí
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Královéhradecký kraj
Okres(y):
Trutnov
Obec:
Vrchlabí
Katastrální území:
Vrchlabí
Mapové listy:
03-41 Semily, 03-414 Vrchlabí
Lokalizace:
Silniční zářez z. od města, 1,7 km z od centra (západní obchvat)
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Skalní defilé o celkové délce 1200 m v permských sedimentech
ID:
1454
Geologie
Geologická charakteristika:
Zářez byl hlouben r. 1991 a podrobně popsán a dokumentován Drábkovou et al. (1991) a profilován od jihu od křižovatky silnic (dnes kruhový objezd), tedy od nadloží do podloží. V úseku 0,00–498,00 m je vrchlabské souvrství, rudnický obzor. V tomto úseku jsou tmavošedé jílovce a prachovce místy zelenošedé, jindy naopak černošedé, bituminózní s tenkými polohami silně bituminózních jílovců a bituminózních vápenců. Místy jsou vložky písčitých prachovců. Některé polohy obsahují bohaté fosilní zbytky flóry a fauny s četnými koprolity. Aleuropelity jsou tence vrstevnaté až lupenité, při nadloží mají hedvábný lesk a připomínají metamorfované břidlice (velice jemná klastická slída). Ve 173,00 m je na prasklině bitumen asfaltového vzhledu; ve 486,00 m je tenká vrstvička jemnozrnných ryolitových vulkanoklastik. V j. části zářezu mají vrstvy úklon jen asi 20 místy max. 30° k J. Je tu několik drobných strmých přesmykových dislokací doplnit orientaci s malými posuny, které nelze dále mapérsky sledovat. V úseku 498,00–620,00 m je spodní část vrchlabského souvrství. Při nadloží to jsou červenohnědé a fialovohnědé prachovce a prachovité jílovce, přecházející buď k bázi do jemnozrnných pískovců. Níže převládají šedohnědé až fialově šedé místy hnědošedé prachovce s polohami prachovitých jílovců, při spodu i písčitých prachovců. V metráži 560,00–584,00 m jsou slabé (řádově cm max. dm) vložky jemnozrnných vulkanoklastik. Je tu opět několik drobných přesmyků s přesouvanou severní krou.V úseku 620,00–914,00 m – neodkrytý úsek. Je tu zřejmě už svrchní část semilského souvrství v jemném vývoji (aleuropelity, polohy jemnozrnných pískovců a tenké vrstvy slepenců).V úseku 914,00–960,00 m reprezentant – štěpanicko-čikváseckého obzoru – střední části semilského souvrství. Souvrství šedých místy zelenošedých jemnozrnných, místy až hrubozrnných pískovců střídajících se s polohami slepenců. V několika místech jsou pískovce se zuhelnatělým rostlinným detritem a jílovité prachovce s organickým pigmentem. V úseku 960,00–1110,00 m spodní část semilského souvrství. Při nadloží ještě převládají hnědočervené prachovce a jemnozrnné pískovce slídnaté. Na několika místech byly zjištěny bioturbace. Jsou tu tenké korytovité polohy drobnozrnných až středně zrnitých slepenců se semiangulárními až angulárními valouny. Směrem do podloží jsou polohy slepenců stále častější. Všechen jejich klastický materiál pochází z krkonošsko-jizerského krystalinika. Hojné jsou zejména různé typy ortorul, jejichž podíl převyšuje 60 %. Báze souvrství není odkryta, zářez ale ve svém nejsevernějším úseku už zastihl horniny krkonošsko-jizerského krystalinika - chloritické fylity s vložkami grafitických fylitů a čočkami sekrečního křemene. Jsou protkány křemennými žílami nebo žílami tvořenými křemenem a živcem (ponikelská skupina krystalinika) (Aktualizace v roce 2012 Prouza, Šimůnek).
Regionální členění:
Český masiv > Výplně mladopaleozoických pánví > sudetské (dříve lugické) mladší paleozoikum (včetně výskytů triasu) > podkrkonošská pánev;
Český masiv > centrální sudety > krkonošsko-jizerské krystalinikum
Stratigrafie:
perm, paleozoikum
Témata:
sedimentologie, paleontologie, stratigrafie
Jevy:
čeřiny, ichnofosilie, konkrece, litologické rozhraní, skalní defilé, zkameněliny - fauna, zkameněliny - flora, zvrstvení, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze):
metamorfní (regionální metamorfóza), sedimentární
Hornina:
břidlice fylitická, břidlice chloritická, fylit, jílovec (lupek), karbonát, pískovec, prachovec (siltovec), dolomit, slepenec (konglomerát) , tufit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně v NP
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Tento zářez odkryl rudnický obzor v nejúplnějším profilu v celé podkrkonošské pánvi. Obzor má v těchto místech největší mocnost cca 1100 m.
Střety zájmů:
dopravní stavby
Popis střetů zájmů:
defilé je částečně za ochrannou zdí
Literatura a další zdroje
- Chaloupský J. et al. (1989): Geologie Krkonoš a Jizerských hor. -Ústř. úst. Geol. v Academii. Praha.
- Pešek J. et al. (2001): Geologie a ložiska svrchnopaleozoických limnických pánví České republiky. - Český geologický ústav, 243 s. Praha.
- Prouza V. et al. (2012): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami , list 03 – 414 Vrchlabí. Česká geologická služba. Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Vladimír Prouza, 20.01.2003
Aktualizoval(a):
Prouza Vladimír, 05.03.2003, Šimůnek Zbyněk, 29.09.2009, Prouza Vladimír, 11.03.2013
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1454 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-20]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1454.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
