Všeobecná charakteristika

Kraj: Ústecký kraj
Okres(y): Ústí nad Labem
Katastrální území: Mojžíř
Mapové listy: 0241, 02411
Geologická správní oblast: Neovulkanity Českého středohoří
Lokalizace: Na levém břehu Labe v. od obce Mojžíř (část Ústí nad Labem) a ssz. od Kozího vrchu (k. 380) rozsáhlý skalní výchoz a zářez občasného toku jjz. směrem od výchozu, 6 km východně od Ústí nad Labem
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Mísovitě tvarovaná odlučná plocha sesuvu a rokle v pokračování směrem k Labi odkrývá v mocnosti kolem 200 m vulkanoklastické horniny spodní části vulkanosedimentárního komplexu.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 145

Geologie

Geologická charakteristika: Lokalitu tvoří erozně modelovaný rozsáhlý skalní výchoz mísovitého tvaru v horském svahu, pokračující jižním směrem poměrně hlulboce zaříznutou roklé ústící do labské nivy. Svrchní část lokality představuje odlučnou plochu staršího sesuvu, spodní část je částečně vyerodována v přirozeném sledu vulkanogenních hornin a částečně v akumulaci mladšího sesuvu z ledna roku 1770 a z května roku 1869. (Radoň, 2010). Lokalita je příkladem vývoje subkomplexu v oblasti syngeneticky tektonicky aktivní. Zdejší horniny tvoří výplň deprese pokřídového reliéfu značných rozměrů. Vymapovaná délka činí téměř 2 km, šířka až 800 m, hloubka nejméně 200 m. Převážná většina horninové výplně náleží vulkanoklastickým typům, geneticky relativně odlišným. Průběh tektonické struktury je příčný ke směru riftu, struktura sama je však jeho součástí. Spodní část lokality odkrytá zářezem rokle reprezentuje nejméně dva přínosové cykly charakteristické zjemňováním zrna směrem do nadloží. Spodní část cyklu tvoří vždy hrubozrnné brekciovité sedimenty se špatným vytříděním. V nižším známém cyklu jsou úlomky pouze vulkanogenní a mají podporu klastů. Ve vyšším cyklu mají brekcie podporu základní hmoty a mezi jejich velkými klasty se objevují nevulkanické fragmenty tvořené převážně křídovými pískovci, méně pak jílovci. Nabohacení neovulkanickým materiálem ve druhém cyklu lze spatřovat v možné syngenetické tektonické aktivitě příkopu. Oba cykly vyznívají do jemnějších sedimentů,vyšší z nich pak až do jemně laminovaných jílovců, místy s organogenní sedimentací. Vznik této akumulace lze přičítat subakvatickým skluzům nesoudržného materiálu, které zanechaly značně mocné sedimenty. Svrchní část lokality je tvořena mísovitě tvarovanou odlučnou plochou sesuvu. V místě vyústění do rokle je nižší skluzová sekvence erozivně uložena a nasedají na ni hrubozrnné brekciovité sedimenty odlišného charakteru. Tyto sedimenty odkryté v mocnosti cca 100 m nemají zřejmou gradaci, jejich velké klasty (některé bloky a balvany jsou i přes 2 m velké) jsou chaoticky uspořádány a jejich texturní náplň je velmi různorodá. Převažující procento klastů je vulkanických, ale variace v omezení, tvaru, porozitě, stupni alternace aj. jsou téměř nevyčerpatelné. V omezené míře se zde vyskytují i drobnější klasty křídových sedimentů. Tato akumulace vznikla ukládáním vulkanických bahnotoků v krátkých opakovaných periodách. V obou částech lokality jsou vyvinuty hojné žíly sopečných hornin, které ve vyšších partiích vytvářejí vlivem selektivní eroze kolmé stěny. Tyto žíly mají souvislost s Roztockou subvulkanickou strukturou. V nejvyšších partiích lokality jsou vulkanoklastika překryta výlevem trachybazaltu, který však již náleží stratovulkanickému střednímu komplexu. Tektonické struktury budující příkopy byly posléze využity pro výstup intruzívních forem a to jak v době vulkanismu spodního subkomplexu, tak i později v době tvorby stratovulkánu středního subkomplexu. Tyto fenomény však vlastní lokalita nezastihuje.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny - České středohoří
Stratigrafie: kenozoikum - terciér (paleogén - neogén)
Témata: vulkanologie, sedimentologie, geologie, petrologie, mineralogie
Jevy: lahar, intruze, sesuv, skalní defilé, vulkanoklastika, žíla (magmatická), charakteristická hornina, minerál
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , vulkanická
Hornina: epiklastika, lahar, pískovec, slepenec (konglomerát) , tefrit
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP) v CHKO
Kód AOPK ČR: 2143     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Odkrytí sledu vulkanogenních hornin v mocnosti kolem 200 m přináší významné vulkanologické poznatky o jednom z úseků třetihorní sopečné činnosti v podmínkách přímo svázaných s rozvojem riftové struktury. Unikátnost profilu jej předurčuje jako část stratotypu spodní části středohorského vulkanosedimentárního komplexu. Zachycené horniny jsou vynikajícím studijním materiálem pro zjišťování genetických souvislostí a tím pochopení mechanismů dějů spjatých s vulkanickou aktivitou počátku tvorby jednoho z našich mladých sopečných pohoří. Unikátní skalní výchoz, který je odlučnou plochou starého sesuvu s odkrytým sledem vulkanogenních hornin úlomkovitého charakteru o mocnosti až 200 m, uložených mísovité depresi prevulkanického reliéfu. Lokalita je známa zejména výskytem analcimu v dutinách žilných hornin, které zde pronikají pestré souvrství vulkanoklastik.
Součást VCHÚ: CHKO České středohoří
Střety zájmů: zástavba, rekreace, průmysl
Popis střetů zájmů: Zájmové území je sice součástí městské aglomerace, avšak svou odlehlostí a nepřístupností není předmětem střetů zájmů. V jeho těsném sousedství existuje chráněná lokalita Kozí vrch sloužící k relaxačním aktivitám obyvatelstva. Území situované nad zájmovou lokalitou je téměř neosídleno a jeho zemědělské využívání není příliš intenzivní.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Cajz, V. (1993): Divoká rokle v Ústí nad Labem - rekonstrukce sopečného vývoje. - Ústecké muzejní sešity, 4, 5-14. Ústí nad Labem. Čech, S. et al. (1991): Vysvětlivky a Základní geologická mapa ČR 1 : 25 000, list 02-411 Ústí nad Labem. - MS Archiv ČGU, Praha.; Radoň, M. (2010): Historické a významné mineralogické lokality Českého středohoří a jejich současný stav, Sborník abstraktů a exkurzní průvodce 2. vulkanického semináře Odborné skupiny vulkanologie české geologické společnosti, 4. - 6. 10 2010, Teplice, regionální muzeum v Teplicích, 84.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Cajz Vladimír, 25.11.93
Aktualizoval(a): Rapprich Vladislav 03.09.09, Vajskebrová Markéta 08.03.22

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 145 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-23]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/145.

Lokalizace v mapě: