Rudolfovská hrásť
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Jihočeský kraj
Okres(y):
České Budějovice
Obec:
Hůry, Adamov, Libníč
Katastrální území:
Libníč, Jelmo, Hůry, Adamov u Českých Budějovic
Mapové listy:
32-22 České Budějovice,22-44 Hluboká nad Vltavou, 22-444 Ševětín,32-222 Lišov
Lokalizace:
Sv. okolí Hůry, jv., v. a sv. okolí Libníče, B)Sv. okolí Adamova, jv. okolí Hůr, C)Z. okolí Adamova u Rudolfova, 4 km sv. od Č. Budějovic.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
stopy po historickém dolování
Technický objekt:
staré dobývky
ID:
1313
Geologie
Geologická charakteristika:
Pestrá série českokrumlovská.Geologická charakteristika podle Chábery S., l982, str. 95-97.Jako rudolfovský rudní revír označujeme řadu rudních výskytů, táhnoucích se jjz. směrem od Jelma přes Rudolfov k Vidovu (vych. od Č.Budějovic). Nejvýznamnějšími lokalitami jsou zde Jelmo, Libníč, Hůry, Adamov, Rudolfov, Dubičné, Dobrá Voda, Staré Hodějovice, Nedabyle a Vidov. Celý revír je dlouhý asi l3 km. Rudy jsou prostorově i geneticky vázány na jjz. pokračování poruchového pásma blanické brázdy. Veškeré rudní výskyty se nacházejí v pruhu středně zrnitých biotitických pararul (pestrá serie českokrumlovská). Na sev. a sz. jsou pararuly ohraničeny mesozoikem Třeboňské a Českobudějovické pánve a tektonicky jsou omezeny proti kře permokarbonu. Východní hranici tvoří styk s tělesem lišovského granulitu a migmatitickými pararulami jednotvárné serie.Poruchové pásmo je tvořeno systémem podélných a krátkých příčných dislokací, mylonity a hydrotermálně přeměněnými horninami. Rudní obsah je někdy uložen přímo v mylonitu, častěji však v žilovině, tvořené karbonátem nebo křemenem. Karbonáty (kalcit, dolomit, ankerit) jsou charakteristické pro sev. a již. část revíru, kdežto ve střední části revíru je nejhojnější žilovinou křemen. Z rudních minerálů převládá sfalerit, galenit, ryzí stříbro a ušlechtilé stříbrné rudy; na Dobré vodě zlato. Nejstarší dochovaná zpráva o dolovacím pokusu v oblasti Rudolfova pochází ze l4. století. Ve větším rozsahu se však začalo těžit stříbro až počátkem l6. století, a to nejprve u Nedabyle. Přestože různé pokusy o těžbu, přípravy k těžbě a vyhledávání ložisek probíhaly od této doby téměž nepřetržitě až do počátku XX. století, pouze ve dvou obdobích lze hovořit o řádně zavedené těžbě s podstatnými výnosy: v letech l547-l596 a l75O-l852. V prvním období dosáhly některé šachty hloubky až přes 3OO m. Dolování pak však upadlo, ne snad z důvodu vyčerpání ložisek, ale především pro potíže se zmáháním důlních vod a s tím související potřebou velkých investic. Ve druhém období se do větších hloubek již neproniklo, jen se paběrkovalo na znovuotevřených starých šachtách. Libníč - staré haldy, zarostlé úzkým pruhem lesa, se táhnou ve směru rudního pásma v délce 37O m a ve vzdálenosti asi 6OO m od silnice Hůry-Libníč, rovnoběžně s ní (říká se zde Na haldách) je v současnosti otevřen odkliz, jehož stěna dosahuje výsky až 3 m. Na příčném průřezu haldou je dobře patrné zvrstvení různorodé jaloviny. Rudního materiálu je zde však málo (drobná zrna kolem O,5 cm sfaleritu a galenitu). Zajímavý je zde výskyt většího množtví druhotného minerálu fosforečnanu olova - pyromorfitu - (drobné krystalky na plochách trhlin). Žilovinou je nažloutlý až růžový karbonát (dolomit, ankerit). Podobný materiál jako v odklizu lze nalézt na poli v jižním prodloužení pásma hald (zrna galenitu a sfaleritu velikosti až l cm jsou zarostlá v karbonátech). Jelmo - kóta Hora na vých. okraji obce. Uprostřed polí je vršek zarostlý hájkem, rozrytý dosti hlubokými dolíky, s rybníčkem. V celém prostoru hájku lze nalézt takřka úplně rozpadlý vytěžený materiál - jemně střípkovitý, jílovitý, grafitický mylonit. Ojediněle lze nalézt (a to i na poli v okolí) úlomky žiloviny, tj. bílý kalcit nebo nažloutlé karbonáty, případně s drobnými zrnky grafitu, bez rudních nerostů. Hůry - dodnes (r. 1982) zachovaná a obývaná budova dolu Eliáš - stojí těsně vedle šachty. Zející otvor svislé šachty je oplocen drátěným pletivem. Haldy vytěženého materiálu byly již v minulosti rozvezeny na opravu cest a zůstaly pouze zarostlé zbytky v širším okolí šachty a její bezprostřední blízkosti. Na haldě v blízkosti šachty lze nalézt v křemenné žilovině drobné krychličky pyritu v původních horninách a drůzovitý křemen v krystalech do l cm. Stopy dolování přímo v Rudolfově a sousedním Adamově jsou již téměř zastřeny zástavbou. Některé domy stojí přímo na starých hladách.
Regionální členění:
Český masiv > moldanubikum > metamorfní jednotky v moldanubiku
Stratigrafie:
proterozoikum
Témata:
těžební činnost a její následky, strukturní geologie (tektonika), mineralogie, ložisková geologie
Jevy:
žíla (hydrotermální), zrudnění, zlom
Původ geologických jevů (geneze):
hydrotermální mineralizace, magmatická
Hornina:
pararula, mylonit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Stopy po dolování stříbrných rud v rudolfovském rudním revíru.
Střety zájmů:
bez střetů, sběratelství, nestabilita terénu
Popis střetů zájmů:
Nejsou známy střety zájmů.
Literatura a další zdroje
- Chábera S. (l982): Geologické zajímavosti jižních Čech.- Jihočeská vlastivěda, Jihočeské nakladatelství Č.Budějovic
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Antonín Plíšek, 08.04.2002
Aktualizoval(a):
Lorencová Markéta, 02.03.2004, Seifert Antonín, 16.09.2010
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1313 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-27]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1313.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
malá
Geologický význam:
geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)
Stav lokality:
špatný
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
