Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihočeský kraj
Okres(y): České Budějovice
Katastrální území: A) Hůry, Jelmo, Libníč, B)Adamov, Hůry,
Mapové listy: 3222, 32222,22444
Geologická správní oblast: Šumavské moldanubikum - jv. část (okresy ST, PT, CK, CB, PI)
Lokalizace: Sv. okolí Hůry, jv., v. a sv. okolí Libníče, B)Sv. okolí Adamova, jv. okolí Hůr, C)Z. okolí Adamova u Rudolfova, 4 km sv. od Č. Budějovic.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: stopy po historickém dolování
Technický objekt: staré dobývky
ID : 1313

Geologie

Geologická charakteristika: Pestrá série českokrumlovská.Geologická charakteristika podle Chábery S., l982, str. 95-97.Jako rudolfovský rudní revír označujeme řadu rudních výskytů, táhnoucích se jjz. směrem od Jelma přes Rudolfov k Vidovu (vych. od Č.Budějovic). Nejvýznamnějšími lokalitami jsou zde Jelmo, Libníč, Hůry, Adamov, Rudolfov, Dubičné, Dobrá Voda, Staré Hodějovice, Nedabyle a Vidov. Celý revír je dlouhý asi l3 km. Rudy jsou prostorově i geneticky vázány na jjz. pokračování poruchového pásma blanické brázdy. Veškeré rudní výskyty se nacházejí v pruhu středně zrnitých biotitických pararul (pestrá serie českokrumlovská). Na sev. a sz. jsou pararuly ohraničeny mesozoikem Třeboňské a Českobudějovické pánve a tektonicky jsou omezeny proti kře permokarbonu. Východní hranici tvoří styk s tělesem lišovského granulitu a migmatitickými pararulami jednotvárné serie.Poruchové pásmo je tvořeno systémem podélných a krátkých příčných dislokací, mylonity a hydrotermálně přeměněnými horninami. Rudní obsah je někdy uložen přímo v mylonitu, častěji však v žilovině, tvořené karbonátem nebo křemenem. Karbonáty (kalcit, dolomit, ankerit) jsou charakteristické pro sev. a již. část revíru, kdežto ve střední části revíru je nejhojnější žilovinou křemen. Z rudních minerálů převládá sfalerit, galenit, ryzí stříbro a ušlechtilé stříbrné rudy; na Dobré vodě zlato. Nejstarší dochovaná zpráva o dolovacím pokusu v oblasti Rudolfova pochází ze l4. století. Ve větším rozsahu se však začalo těžit stříbro až počátkem l6. století, a to nejprve u Nedabyle. Přestože různé pokusy o těžbu, přípravy k těžbě a vyhledávání ložisek probíhaly od této doby téměž nepřetržitě až do počátku XX. století, pouze ve dvou obdobích lze hovořit o řádně zavedené těžbě s podstatnými výnosy: v letech l547-l596 a l75O-l852. V prvním období dosáhly některé šachty hloubky až přes 3OO m. Dolování pak však upadlo, ne snad z důvodu vyčerpání ložisek, ale především pro potíže se zmáháním důlních vod a s tím související potřebou velkých investic. Ve druhém období se do větších hloubek již neproniklo, jen se paběrkovalo na znovuotevřených starých šachtách. Libníč - staré haldy, zarostlé úzkým pruhem lesa, se táhnou ve směru rudního pásma v délce 37O m a ve vzdálenosti asi 6OO m od silnice Hůry-Libníč, rovnoběžně s ní (říká se zde Na haldách) je v současnosti otevřen odkliz, jehož stěna dosahuje výsky až 3 m. Na příčném průřezu haldou je dobře patrné zvrstvení různorodé jaloviny. Rudního materiálu je zde však málo (drobná zrna kolem O,5 cm sfaleritu a galenitu). Zajímavý je zde výskyt většího množtví druhotného minerálu fosforečnanu olova - pyromorfitu - (drobné krystalky na plochách trhlin). Žilovinou je nažloutlý až růžový karbonát (dolomit, ankerit). Podobný materiál jako v odklizu lze nalézt na poli v jižním prodloužení pásma hald (zrna galenitu a sfaleritu velikosti až l cm jsou zarostlá v karbonátech). Jelmo - kóta Hora na vých. okraji obce. Uprostřed polí je vršek zarostlý hájkem, rozrytý dosti hlubokými dolíky, s rybníčkem. V celém prostoru hájku lze nalézt takřka úplně rozpadlý vytěžený materiál - jemně střípkovitý, jílovitý, grafitický mylonit. Ojediněle lze nalézt (a to i na poli v okolí) úlomky žiloviny, tj. bílý kalcit nebo nažloutlé karbonáty, případně s drobnými zrnky grafitu, bez rudních nerostů. Hůry - dodnes (r. 1982) zachovaná a obývaná budova dolu Eliáš - stojí těsně vedle šachty. Zející otvor svislé šachty je oplocen drátěným pletivem. Haldy vytěženého materiálu byly již v minulosti rozvezeny na opravu cest a zůstaly pouze zarostlé zbytky v širším okolí šachty a její bezprostřední blízkosti. Na haldě v blízkosti šachty lze nalézt v křemenné žilovině drobné krychličky pyritu v původních horninách a drůzovitý křemen v krystalech do l cm. Stopy dolování přímo v Rudolfově a sousedním Adamově jsou již téměř zastřeny zástavbou. Některé domy stojí přímo na starých hladách.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - metamorfní jednotky v moldanubiku
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: těžební činnost a její následky, strukturní geologie (tektonika), mineralogie, ložisková geologie
Jevy: žíla (hydrotermální), zrudnění, zlom
Původ geologických jevů (geneze): hydrotermální mineralizace, magmatická
Hornina: pararula, mylonit
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Stopy po dolování stříbrných rud v rudolfovském rudním revíru.
Střety zájmů: bez střetů, nestabilita terénu, sběratelství
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: špatný

Literatura

Chábera S. (l982): Geologické zajímavosti jižních Čech.- Jihočeská vlastivěda, Jihočeské nakladatelství Č.Budějovice

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Plíšek Antonín, 08.04.02
Aktualizoval(a): Lorencová Markéta 02.03.04, Seifert Antonín 16.09.10

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1313 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-24]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1313.

Lokalizace v mapě: