Sloupské údolí - polje
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Jihomoravský kraj
Okres(y):
Blansko
Obec:
Ostrov u Macochy, Vavřinec, Sloup
Katastrální území:
Sloup v Moravském krasu, Ostrov u Macochy, Vavřinec na Moravě
Mapové listy:
24-23 Protivanov, 24-233 Ostrov u M.
Lokalizace:
8 km sv. od Blanska. Sloupské údolí představuje jednu z turisticky nejatraktivnějších oblastí mapového listu i Moravského krasu. Probíhá na s. okraji Suchdolských plošin v délce asi dva km sz. a j.od obce Sloup.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Poloslepé údolí v Moravském krasu.
ID:
1280
Geologie
Geologická charakteristika:
Tento přírodní výtvor je příkladem pozdní paleokrasové formace Moravského krasu. Údolí se vyvinulo podél hranice devonských vápenců a granitoidů brněnského masivu. Je označováno jako marginální polje. Vznik údolí se váže k humidnímu tropickému klimatu paleogénu. Během této doby začalo i utváření zajímavých jeskynních pater. Svrchní partie Sloupsko - Šošůvských jeskyní a jeskyně Kůlny na východě sloupského údolí jsou relikty z tohoto období. Na konci spodního miocénu bylo údolí odříznuto následkem změny úrovně erozní báze. Svrchní úroveň jeskyní byla proto 60 m nad úrovní údolí. Nebylo už tedy zaplavováno žádnou vodou. Po badenské regresi začala eroze mořských sedimentů. Laterální koroze podřezávala svahy (krasová pedimentace) a údolí se tak rozšiřovalo. Údolí bylo vyplněno fluviálními sedimenty spodního pleistocénu. Mocnost sedimentární výplně dosahuje až 60 m. Říčka Sloup protékala skrz svrchní partie Sloupsko - Šošůvských jeskyní a tato poloha byla přetvořena. Jak ukazuje sediment. záznam - voda tudy protékala opakovaně. Geol. char. podle: Kříž (2000). Sloupské údolí se skládá ze tří hlavních částí: s. (žďárenské) ležící geologicky z větší části na území drahanského kulmu, poloslepé střední (sloupské), jejíž podloží již převážně tvoří vilémovické vápence macošského souvrství aj.povodňové, kterou Sloupské údolí přechází pozvolna do Pustého žlebu. Největší šířka údolního dna dosahuje 520 m, nejmenší za Hřebenáčem kolem 80 m. Údolí je ponorovou oblastí druhé nejvýznamnější zdrojnice Punkvy – Sloupského potoka, tvořeného soutokem Luhy a Žďárné. Řečiště Sloupského potoka se výrazněji zužuje v jižním úseku ustředního ponorného dílu Sloupského údolí u nápadného, izolovaného skaliska, označovaného dnes jako Hřebenáč, které dalo obci jméno – Sloup. Terénní stupeň uzavírající ponornou část údolí zde dosahuje výšky asi 4,5 m. Ve Sloupském údolí byla hydrogeologickými vrty (podobně jako v údolí Holštejnském) zjištěna mocná výplň převážně fluviálními štěrky a písky, která dosahuje 60 m. Na jejich základě J. Dvořák (1961) usuzoval na vtok vod Sloupského potoka do podzemních prostor subhorizontálně nebo pouze s minimálním stupněm. Celá mocnost sedimentrů je kvartérního stáří a na jejich bázi nebyly zastiženy badenské sedimenty, tak jak je tomu v údolí Jedovnickém. Přesto se ale na základě této analogie předpokládá, že tyto sedimenty zde přítomny byly, ale v pobadenském období byly erodovány a nahrazeny sedimenty kvartérními (Dvořák 1994). V kombinaci s geofyzikálním průzkumem (Beneš 1994) vyplynulo, že nejhlubší část se nachází na z. straně údolí a naopak v. tvoří rampu cca 30 m pod povrchem, na které se nacházejí vchody do dnešních jeskyní (Kadlec 1997), jejíž jednou stěnou býval i dnešní Hřebenáč. (Baldik et al. 2016).
Regionální členění:
Český masiv > kvartér > kvartér denudačních oblastí Českého masivu;
Český masiv > moravskoslezská oblast > moravskoslezské paleozoikum > předflyšové jednotky > faciální vývoj Moravského krasu
Stratigrafie:
kvartér, frasn
Témata:
geomorfologie, strukturní geologie (tektonika)
Jevy:
kras, skalní stěna, propast, ponor
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární , akvatická (činnost vody), antropogenní (činnost lidská)
Hornina:
štěrkopísek, vápenec
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Moravský kras
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Sloupsko-šošůvské jeskyně. Kód AOPK ČR: 2070. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Údolí je typickou ukázkou eroze v krasové oblasti, nachází se v CHKO Moravský kras - vyhlášení: výnosem MŠK č.j. 18001/1955. Je zahrnuto pod ochranu PR Sloupsko-šošůvské jeskyně.
Střety zájmů:
turistika
Popis střetů zájmů:
Intenzívně turisiticky využívaná oblast
Literatura a další zdroje
- Kříž J., 2000: Lower Palaeozoic, Upper Cretaceous and Quaternary of Bohemia. - Excursion guidebook, European Assotiation for the Conservation of the Geological Heritage, June 1st - June 9th, str. 40. Praha.
- Baldík, V. et al. (2016): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000 24-233 Ostrov u Macochy. MS Archiv České geologické služby
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jiřina Dašková, 29.11.2001
Aktualizoval(a):
Otava Jiří, 05.11.2011, Gürtlerová Pavla, 04.10.2017, Kukal Zdeněk, 12.12.2017
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1280 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-21]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1280.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
