Sloupsko-šošůvské jeskyně - Kůlna
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Jihomoravský kraj
Okres(y):
Blansko
Obec:
Sloup
Katastrální území:
Sloup v Moravském krasu
Mapové listy:
24-23 Protivanov, 24-233 Ostrov u M.
Lokalizace:
7,5 km sv. od Blanska, na konci Pustého žlebu, jižně od obce Sloup.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Tunelovitá jeskynní troska
ID:
1279
Geologie
Geologická charakteristika:
Jeskyně Kůlna je přírodním tunelem se vstupy na obou koncích. (Šířka - 30m, délka - 85 m). Náleží k systému Sloupsko - Šošůvských jeskyní. Mohutná kdysi průchozí tunelovitá jeskynní troska j. od Sloupu byla známa a vyhledávána již od pravěku. Její severní výše položený vchod leží v nadmořské výšce 475,8 m n. m., j. mohutnější a známější, ve výšce 468,7 m n. m. Z paleontologicko - archeologického hlediska se jedná o jednu z nejlépe prozkoumaných lokalit v Moravském krasu. Jak uvádí Absolon (1970), do literatury byla popré uvedena v 17. století Hertodem z Todtenfeldu a později i Johannesem Nagelem. Neunikla pozornosti ani mnoha dalším vědcům, což je způsobeno její blízkostí u významného poutního místa – Sloupu na Moravě. První archeologické výzkumy zde prováděl M. Kříž (1883, 1889) a po něm r. 1913 J. Knies. V období mezi světovými válkami byla Kůlna jakýchkoliv zásahů ušetřena, ale naopak značných změn doznala ve válečném období, kdy v ní byla zbudována podzemní továrna. Po roce 1945 byla z j. vchodu odstraněna zeď, stroje demontovány a jeskyně opuštěna. V letech 1961–1976 zde proběhl výzkum ústavu Anthropos Moravského zemského muzea, který byl zpracován do monografie (Valoch ed. 1988). Při průzkumech byly odkryty uloženiny až do hloubky 10 m. Sedimenty se skládají z uloženin (od spodu) glaciálu Riss, posledního interglaciálu Eem, celého posledního glaciálu a holocénních sedimentů. V sedimentech byly nalezeny pozůstatky rozmanité fauny a především lidské kultury (stř. paleolit, Taubachian, Micoquian, Gravettian, Magdalénian a epi-Magdalénian). Mezi nejzajímavější nálezy patří dolní čelist, kost lebeční a mléčná stolička druhu Homo neanderthalensis a spodní čelist druhu Homo sapiens. V horní části Pustého žlebu byl vrtán 500 m hluboký hydrologický vrt. 110 m pod spodní úrovní údolí prošel skrz jeskynní polohu s drobovými valouny uvnitř devonských vápenců. Z pohledu výzkumu jeskynních sedimentů je důležitá stratigrafie těchto uloženin. Původní suťový kužel, který usměrňoval sedimentaci svahových uloženin vchodové facie, zmizel díky předchozím zásahům. Přesto je vliv tohoto typu sedimentace patrný v celé své šířce. Před jeskyní byly zachyceny všechny, poměrně strmě ukloněné, pozdně glaciální a holocénní vrstvy. Ve vchodu do Kůlny byl holocén a pozní glaciál zachován jen do vzdálenosti několika m. Dále do jeskyně byly tyto vrstvy porušeny zarovnáváním terénu, který měl původní sklon od severního vchodu k jižnímu. Úpravy jej rozčlenily do tří segmentů v levé části a čtyřy byly vytvořeny v části pravé, každý s výškovým rozdílem 80 cm. Ve střední části jeskyně chybí jak svrchní části, tak i hlubší vrstvy (od č. 8). Pomocí makroskopických kritérií (barvy, textury, obsahu suti) bylo v jeskyni stanoveno 14 vrstev, které byly na podkladě výsledků výzkumu rozděleny do čtyř cyklů (vyjma I. jsou zachyceny na obr. 9-7): I - vrstvy 1–6 (holocén, “pozdní a mladší würm”; dnes označeno jako MIS1); II - vrstvy 6a–9b (“starý a časný würm”; dnes označeno jako MIS5a–5d); III - vrstvy 10–13a (eemský interglacial; MIS5e); IV - 13b a 14 (konec “rissu”; dnes označeno jako konec MIS6) (Valoch 1988). Fluviální sedimenty ve spodní části hloubkové šachty byly předmětem valounových analýz Glozara (1979), který uvedl, že uloženiny v jeskyni Kůlně se liší od sedimentů Sloupsko-šošůvských jeskyní nižším stupněm zvětrání a jinými morfologickými vlastnostmi. Ve valounovém složení je nápadná přítomnost hornin západnější provenience, tedy granitoidů a bazálních klastik. Tato skutečnost je v naprostém souladu s dnešními představami o rozdílném stratigrafickém zařazení většiny sedimentů horní jeskynní úrovně (Vít 1996b, Kadlec 2001 et al.) a tohoto dílčího ponoru aktivního koncem středního pleistocénu.
Regionální členění:
Český masiv > moravskoslezská oblast > moravskoslezské paleozoikum
Stratigrafie:
devon, saale (riss)
Témata:
archeologie, geomorfologie, paleontologie
Jevy:
kras, jeskyně krasová
Původ geologických jevů (geneze):
antropogenní (činnost lidská), sedimentární , akvatická (činnost vody)
Hornina:
spraš, vápenec
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Moravský kras
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Sloupsko-šošůvské jeskyně. Kód AOPK ČR: 2070. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Jeskyně Kůlna je významná především zmiňovanými nálezy pozůstatků dvou druhů rodu Homo. Kromě toho je Kůlna součástí jeskynního systému v CHKO Moravský kras (vyhlášení: výnosem MŠK č.j. 18001/1955).
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Nejsou známy střety zájmů.
Literatura a další zdroje
- Kříž J., 2000: Lower Palaeozoic, Upper Cretaceous and Quaternary of Bohemia. - Excursion guidebook, European Assotiation for the Conservation of the Geological Heritage, June 1st - June 9th, str. 40. Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jiřina Dašková, 29.11.2001
Aktualizoval(a):
Otava Jiří, 04.11.2011, Gürtlerová Pavla, 04.10.2017, Kukal Zdeněk, 12.12.2017
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1279 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-21]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1279.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
