Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Macocha

Vyhledávání

Macocha

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Blansko
Katastrální území: Ostrov u Macochy
Mapové listy: 2423, 24233
Oblast: Moravskoslezský devon; drahanský, mírovský a jesenický kulm včetně kry Maleníku
Lokalizace: 4,5 km sv. od Blanska, 2 km zjz. od obce Ostrov u Macochy. Propast Macocha leží na zalesněné Macošské plošině mezi kaňony Pustého a Suchého žlebu.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Významná propast v krasové oblasti
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1276

Geologie

Geologická charakteristika: Propast Macocha představuje jeden z nejznámějších krasových jevů v České republice. Od roku 1914 je nedílnou součástí veřejnosti přístupných jeskyní Punkevních. Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou. Splynutím krasové sníženiny na povrchu s jeskyní se otevřela vertikální dutina o dnešní hloubce 138,5 m. Mohutné rozměry propasti umožňují denní osvětlení celé prostory a proto ji v krasové klasifikaci řadíme k propastem typu -light hole-. Toto se odráží i v podmínkách klimatických a vegetačních. Propast Macocha se svými rozměry 174 × 76 m patří k nejmohutnějším v Evropě. Potápěči se do propasti dostali z Amatérské jeskyně 420 m dlouhým tunelem . Vystřílenou štolou je propast propojena s Punkevními jeskyněmi. Dno propasti tvoří 45 m vysoký suťový kužel. Při úpatí kužele se nachází 11 m hluboké Horní jezírko, kterým přitéká do propasti z Amatérské jeskyně říčka Punkva. Při velkých povodních dochází k zatopení celého dna a Punkva vstupuje do suchých chodeb Punkevních jeskyní. Samotná hloubka propasti je 138,7 m po hladinu Dolního (odtokového) jezírka, které je hluboké dalších 50 m. Odtoková stěna Macochy představuje téměř 140 m vysoký profil vápenci macošského souvrství. Je zde vidět přechod z lažáneckých do vilémovických vápenců s nepřerušenou sekvencí od sp. do stř. Givetu (Čížek – Hladil, 1979). Vápence odtokové stěny (její bazální části) lze interpretovat jako středogivetské (Barák et al. 2011). Při novějších strukturních výzkumech (Baldík et al. 2009, Barák et al. 2011) byly v propasti zjištěny tři hlavní systémy zlomů. Dva systémy jsou subvertikální a mají směry SZ–JV a SSV–JJZ. Obdobnou orientaci mají odlučné plochy ohraničující stěny propasti. Podél nich došlo postupným řícením ke kolapsu stropu jeskynní prostory za pravděpodobné spoluúčasti erozní činnosti vodního toku od SZ. Na základě geofyzikálního výzkumu a studia sedimentárních výplní okolních lokalit kladou Kadlec a Beneš (1996) a Kadlec et al. (2001) tuto událost do středního pleistocénu. Třetí systém má směr SV–JZ a průměrný sklon 50°. Jedná se o mezivrstevní prokluzy charakteru násunů, které následně rotovaly do poklesových zlomů – tyto struktury jsou variského stáří a byly velmi pravděpodobně reaktivované během alpinského vrásnění. Ponorná říčka Punkva, která protéká dnem propasti, vzniká soutokem celé řady ponorných vodotečí, které protékají na území vápenců od severu a východu a spojují se v komplexu jeskyně Amatérské (délka jejích dosud známých chodeb je přes 30 km). Nejvýznamnější jsou Sloupský potok a Bílá voda. Propast Macochu od jeskyně Amatérské odděluje soustava komplikovaných sifonů. Do propasti vtékají vody Punkvy tzv. Jalovým korytem, zčásti napájejí Horní jezírko (hloubka asi 13 m) a přetékají do Dolního jezírka (hloubka okolo 50 m). Odtud pak voda odtéká přes sifony na tzv. Čtyřicítku (nazváno dle původní hloubky) na vodní plavbu a dále k vývěru v Pustém žlebu. Zajímavá je historie výzkumů propasti, o jejíž existenci věděli už praobyvatelé tohoto území. První písemná zmínka o sestupu člověka do Macochy pochází z roku 1723, kdy se do propasti nechal spustit mnich minoritského kláštera v Brně Lazarus Schoper. Po něm, až do roku 1900, se uskutečnilo celkem asi 12 písemně zaznamenaných sestupů, jejichž charakter postupem doby nabýval podobu odborných expedic. Jejich vyvrcholením byl objev a zpřístupnění suché části Punkevních jeskyň (1909-1914) a následně Macošských vodních dómů (1920-1933). V roce 1882 byl brněnskou sekcí Rakouského klubu turistů vybudován horní můstek. Spodní můstek byl zbudován v roce 1899. V roce 1895 byla Klubem českých turistů postavena Útulna poblíž horního můstku. Tato však později vyhořela a byla obnovena jako Chata na Macoše.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum, Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum - Moravský kras
Stratigrafie: devon, frasn
Témata: botanika, geologie, geomorfologie, hydrogeologie, kvartérní geologie, litologie, mineralogie, paleontologie, petrologie, sedimentologie, stratigrafie, strukturní geologie (tektonika), zoologie
Jevy: kras, litologické rozhraní, jeskyně krasová, koryto řeky, kamenné moře, jezero, dejekční kužel, čeřiny
Původ geologických jevů (geneze): antropogenní (činnost lidská), akvatická (činnost vody), gravitační, hydrotermální mineralizace, organogenní (činnost organizmů), sedimentární , zvětrávání
Hornina: vápenec
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 290     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Je součástí území NPR - Vývěry Punkvy (id 746). Macocha je jedním z nejznámnějších a největších krasových jevů v ČR. Moravský kras náleží do CHKO, vyhlášení: výnosem MŠK č.j. 18001/1955, Součást NPR - Vývěry Punkvy.
Součást VCHÚ: CHKO Moravský kras
Střety zájmů: bez střetů, turistika
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Zařadit do 14.4.2016;

Literatura

Kříž J., 2000: Lower Palaeozoic, Upper Cretaceous and Quaternary of Bohemia. - Excursion guidebook, European Assotiation for the Conservation of the Geological Heritage, June 1st - June 9th, str. 38 - 39. Praha. + informace ze Správy jeskyní Moravského krasu.; Baldík, V. et al. (2016): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000 24-233 Ostrov u Macochy. MS Archiv České geologické služby.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Dašková Jiřina, 29.11.01
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 07.05.08, Otava Jiří 14.11.08, Otava Jiří 10.11.11, Baldík Vít 14.04.16, Gürtlerová Pavla 04.10.16

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1276 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-07-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1276.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Informační tabule na Dolním můstku., Pavla Gürtlerová, 2012
Pohled do propasti Macocha z Koňské vyhlídky, Pavla Gürtlerová, 2008
Pohled do propasti Macocha z Koňské vyhlídky, Pavla Gürtlerová, 2008
Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2006
Mezinárodně významná lokalita. Krasová propast hluboká 138,5 m., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2006
Dislokace, na níž vznikla propast Macocha, je vyhojená kalcitem, Jiří Otava, 2002


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]