Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Teletínský lom

Vyhledávání

Teletínský lom

Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Benešov
Katastrální území: Domašov u Jeseníka
Mapové listy: 1244, 12441
Oblast: Středočeský masiv a ostrovní zóna
Lokalizace: Opuštěný malý jámově-stěnový lůmek ve svahu na j. okraji osady Chlístov, 500 m na V od Teletína. 4,5 km sv. od obce Slapy, u kóty 495, 1,5 v. od pravého břehu Vltavy.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Starý lom stěnový a jámový, výška 15 - 20 m, šířka 12 m, délka asi 20 m, dnes zatopen
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1274

Geologie

Geologická charakteristika: Lom je situován k sz. okraji středočeského plutonu, méně než 0,5 km od kontaktu s úzkým pásmem proterozoických metasedimentů následovaným metamorfovanými proterozoickými vulkanity a subvulkanity jílovského pásma. Lom byl činný v 50. letech, kdy se stavěla slapská přehrada a hornina byla používána jako stavební materiál. Horniny mají charakter (v asi 1 km širokém kontaktním pásu) plutonické brekcie, ve které silně kolísá poměr matrix a inkluzí. Matrix má světlou barvu a je složena ze střednězrnného hornblend.-biot. granodioritu. Meladioritové inkluze jsou malé a jemnozrnné. Kontakt mezi inkluzemi a matrix je převážně ostrý. Teorie na původ inkluzí se různí (např. jsou považovány za rekrystalizované proterozoické metabazity jílovského pásma). Severní část tělesa tvoří křemenný diorit až meladiorit, střední a jihovýchodní převážně hrubě zrnitý amfibolicko - biotitický granodiorit až křemenný diorit světle modrošedé barvy s výraznou přednostní orientací tmavých minerálů, hlavně biotitu. Hornina je zajímavá především texturou, tento fenomén není nikde jinde v Čechách tak dobře vyvinut. V současné době je však tento fenomén lépe pozorovatelný v sousedním velkém lomu.(Knížetová L. - Pecina P.-Pivničková M, 1987). Na styku středočeského plutonu a jílovského pásma jsou zde odkryvy magmatické brekcie. Lokalitu tvoří stěny bývalého lomu, kde se těžilo kamenivo m.j. i na stavbu štěchovické přehrady. Výška stěny lomu je 15-20 m šířka 12 m délka 20 m. Hlavními horninovými typy jsou biotitická žula, amfibolicko-biotitický granodiorit a biotiticko-amfibolický křemenný diorit.Křemenný diorit je nejstarší a nejtmavší horninou. Po jeho utuhnutí jím pod tlakem pronikala hornina světlejší tím došlo k rozlámání křemenného dioritu. Světlá hornina má fluidální(proudovitou) texturu. Všechny horniny byly později prostoupeny až 20 cm mocnými žilám aplitů a pegmetitů. V jejich těsné blízkosti se nalézají kontaktní zóny s výskytem krystalů nerostů (pyrit, pyrhotin, epidot a další) (Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. a kol. (2005).
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - magmatity v moldanubiku
Stratigrafie: variské stáří vyvřelin
Témata: petrologie, těžební činnost a její následky, ložisková geologie, mineralogie
Jevy: intruze, deformační stavby, žíla (magmatická)
Původ geologických jevů (geneze): magmatická
Hornina: diorit, granodiorit, pegmatit, aplit
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 636     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Lokalita je zajímavá z petrologického hlediska a je vhodná ke studiu vztahů mezi proterozoikem jílovského pásma a středočeským plutonem. Ukázka magmatických brekcií. Usnesení rady KNV č. 32 ze dne 8.2.1977.
Střety zájmů: vegetace, vodní zdroje
Popis střetů zájmů: Výhled do lomu je zastíněn dřevinami a padlými stromy v lomových stěnách. Občan bydlící v blízkosti z lomu odebírá čerpadlem vodu. Čerpání vody je třeba legalizovat za podmínek stanovených ochranou přírody.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Táborský Z., 1997: Challenges to chemical geology ´97. - Field Trip Guide, 1997, str. 31 - 32, ČGÚ. Praha.Knížetová L. - Pecina P.-Pivničková M, 1987: Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve středočeském kraji v letech 1982 - 1985. Bohemia cent., č. 16, str. 7- 262, Přírodov. fak. KU Praha, Archiv ČGS IC 1982.;Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. a kol. (2005): Střední Čechy. In: Mackovčin P. a Sedláček M.(eds.): Chráněná území ČR, svazek XIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, str.133, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Dašková Jiřina, 27.11.01
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 30.09.05, Gürtlerová Pavla 11.10.10

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1274 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1274.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Částečně zatopený lom, ukázka magmatické brekcie., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2015
Částečně zatopený lom, ukázka magmatické brekcie., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2015
Přírodní památka Teletínský lom - popisná tabule v terénu., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2015
Stavby míšení magmat, středočeský pluton, Teletín, Pavel Hanžl, 2011
Granodioritový lom v Teletíně. Bazické uzavřeniny v granodioritu sázavského typu., Josef Svoboda, 1963
Granodioritový lom v Teletíně. Bazické uzavřeniny v granodioritu sázavského typu., Josef Svoboda, 1963


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]