Teletínský lom
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Středočeský kraj
Okres(y):
Benešov
Obec:
Krňany
Katastrální území:
Teletín
Mapové listy:
12-44 Týnec nad Sázavou, 12-441 Štěchovice
Lokalizace:
Opuštěný malý jámově-stěnový lůmek ve svahu na j. okraji osady Chlístov, 500 m na V od Teletína. 4,5 km sv. od obce Slapy, u kóty 495, 1,5 v. od pravého břehu Vltavy.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Starý lom stěnový a jámový, výška 15 - 20 m, šířka 12 m, délka asi 20 m, dnes zatopen
Technický objekt:
lom
ID:
1274
Geologie
Geologická charakteristika:
Lom je situován k sz. okraji středočeského plutonu, méně než 0,5 km od kontaktu s úzkým pásmem proterozoických metasedimentů následovaným metamorfovanými proterozoickými vulkanity a subvulkanity jílovského pásma. Lom byl činný v 50. letech, kdy se stavěla slapská přehrada a hornina byla používána jako stavební materiál. Horniny mají charakter (v asi 1 km širokém kontaktním pásu) plutonické brekcie, ve které silně kolísá poměr matrix a inkluzí. Matrix má světlou barvu a je složena ze střednězrnného hornblend.-biot. granodioritu. Meladioritové inkluze jsou malé a jemnozrnné. Kontakt mezi inkluzemi a matrix je převážně ostrý. Teorie na původ inkluzí se různí (např. jsou považovány za rekrystalizované proterozoické metabazity jílovského pásma). Severní část tělesa tvoří křemenný diorit až meladiorit, střední a jihovýchodní převážně hrubě zrnitý amfibolicko - biotitický granodiorit až křemenný diorit světle modrošedé barvy s výraznou přednostní orientací tmavých minerálů, hlavně biotitu. Hornina je zajímavá především texturou, tento fenomén není nikde jinde v Čechách tak dobře vyvinut. V současné době je však tento fenomén lépe pozorovatelný v sousedním velkém lomu.(Knížetová L. - Pecina P.-Pivničková M, 1987). Na styku středočeského plutonu a jílovského pásma jsou zde odkryvy magmatické brekcie. Lokalitu tvoří stěny bývalého lomu, kde se těžilo kamenivo m.j. i na stavbu štěchovické přehrady. Výška stěny lomu je 15-20 m šířka 12 m délka 20 m. Hlavními horninovými typy jsou biotitická žula, amfibolicko-biotitický granodiorit a biotiticko-amfibolický křemenný diorit.Křemenný diorit je nejstarší a nejtmavší horninou. Po jeho utuhnutí jím pod tlakem pronikala hornina světlejší tím došlo k rozlámání křemenného dioritu. Světlá hornina má fluidální(proudovitou) texturu. Všechny horniny byly později prostoupeny až 20 cm mocnými žilám aplitů a pegmetitů. V jejich těsné blízkosti se nalézají kontaktní zóny s výskytem krystalů nerostů (pyrit, pyrhotin, epidot a další) (Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. a kol. (2005).
Regionální členění:
Český masiv > moldanubikum > magmatity v moldanubiku
Stratigrafie:
variské stáří vyvřelin
Témata:
petrologie, těžební činnost a její následky, ložisková geologie, mineralogie
Jevy:
intruze, deformační stavby, žíla (magmatická)
Původ geologických jevů (geneze):
magmatická
Hornina:
diorit, granodiorit, pegmatit, aplit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní památka (PP)
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Teletínský lom. Kód AOPK ČR: 636. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Lokalita je zajímavá z petrologického hlediska a je vhodná ke studiu vztahů mezi proterozoikem jílovského pásma a středočeským plutonem. Ukázka magmatických brekcií. Usnesení rady KNV č. 32 ze dne 8.2.1977.
Střety zájmů:
vegetace, vodní zdroje
Popis střetů zájmů:
Výhled do lomu je zastíněn dřevinami a padlými stromy v lomových stěnách. Občan bydlící v blízkosti z lomu odebírá čerpadlem vodu. Čerpání vody je třeba legalizovat za podmínek stanovených ochranou přírody.
Literatura a další zdroje
- Táborský Z., 1997: Challenges to chemical geology ´97. - Field Trip Guide, 1997, str. 31 - 32, ČGÚ. Praha.Knížetová L. - Pecina P.-Pivničková M, 1987: Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve středočeském kraji v letech 1982 - 1985. Bohemia cent., č. 16, str. 7- 262, Přírodov. fak. KU Praha, Archiv ČGS IC 1982.
- Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. a kol. (2005): Střední Čechy. In: Mackovčin P. a Sedláček M.(eds.): Chráněná území ČR, svazek XIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, str.133, Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jiřina Dašková, 27.11.2001
Aktualizoval(a):
Plíšek Antonín, 30.09.2005, Gürtlerová Pavla, 11.10.2010
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1274 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-19]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1274.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
