Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Podsedice - Třebenice

Vyhledávání

Podsedice - Třebenice

Všeobecná charakteristika

Kraj: Ústecký kraj
Okres(y): Litoměřice
Katastrální území: Podsedice
Mapové listy: 0234, 02344
Oblast: Česká křídová pánev - velimská, pražská, roudnická a ohárecká křída
Lokalizace: 12 km jz. od Litoměřic, sz. od obce Podsedice.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Fluviální uloženiny, rýžoviště
Technický objekt: rýžoviště
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1263

Geologie

Geologická charakteristika: Pyropy z této lokality jsou známé pod názvem český granát a jejich složení i barva nejsou stálé (Mg3Al2(SiO4)3). Nejlepší typy jsou tmavě červené a barva je zapříčiněna přítomností oxidů chromu (1,5 - 2%). Pyropy jsou většinou menší než 0,5 cm (na 100 kg pyropů připadají jen 2 zrna větší než 5 mm). Sedimenty rýžovišť v Českém středohoří jsou převážně kvartérními fluviálními sedimenty a svahovinami. Mateřskou horninou českých granátů jsou brekcie, které se vyskytují na několika lokalitách podél jižniho okraje Českého středohoří, vznikly jako diatrémy během vulkanické aktivity ve třetihorách (cca před 25 mil. let). Diatrémy jsou blízké hlubinným zlomům, jmenovitě litoměřickému zlomu. Druhou horninou, která obsahuje pyropy, jsou pyroxenické peridotity zvětrávající na serpentinity. Tyto horniny se podobají jihoafrickým kimberlitům. Od skutečných kimberlitů se liší vyšším obsahem křemene a nízkým obsahem hořčíku. Mají tedy blíže k bazaltům než ke skutečným kimberlitům. Některé granáty jsou starší, přeplavené z karbonských a křídových sedimentů. Zmiňovány jsou i dva nálezy diamantů nedaleko Třebenic. První (4,13 x 2,63 mm, žlutooranžový v ultrafialovém světle) byl objeven roku 1869 mezi zrny pyropů. Přesné místo nálezu není známé. Druhý diamant (3 x 2,8 x 2,6 mm) byl objeven roku 1927. Tyto nálezy vedly k bližšímu průzkumu oblasti, ale žádné jiné nebyly dosud objeveny. První zmínky o těžbě českých granátů pocházejí už z roku 1547 od G. Agricoly. Císař Rudolf II. vlastnil tři velké granáty a jejich pohyb mezi obchodníky je písemně doložen. Velký rozvoj těžby začal v 18. století. Byly vyhloubeny až 50 m hluboké štoly, ve kterých byly těženy kvartérní sedimenty. Zajímavější způsob těžby je pomocí vody, třídění a sítování. V Třebenicích, centru těžby granátů, je umístěno i Muzeum českého granátu. Geol. char. podle: Táborský (1997).
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kvartér
Témata: mineralogie, petrologie
Jevy: suť, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): gravitační, magmatická, sedimentární
Hornina: serpentinit (hadec)
Geologický význam: geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Oblast je významná výskytem pyropů, používaných hlavně jako šperkový kámen.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Táborský Z., 1997: Challenges to chemical geology ´97. - Field Trip Guide, 1997, str. 18 - 19, ČGÚ. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Dašková Jiřina, 23.11.01
Aktualizoval(a): Adamovič Jiří 17.02.07, Zelenka Přemysl 23.09.09

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1263 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1263.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Miroslav Radoň, 2006
Miroslav Radoň, 2006
Miroslav Radoň, 2006
Přemysl Zelenka, 2002
Přemysl Zelenka, 2002


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]