Všeobecná charakteristika

Kraj: Ústecký kraj
Okres(y): Most
Katastrální území: Bečov u Mostu
Mapové listy: 0234, 02343
Geologická správní oblast: Neovulkanity Českého středohoří
Lokalizace: Elevace asi 3 km jjv. od Bečova a 2,5 km ssv. od Břvan, širší (zvláště v.) okolí kóty 317 Písečný vrch, přístup polní cestou odbočující jjz. směrem ze silnice Bečov – Hrádek
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: zbytky maaru s vulkanickou brekcií a již téměř odtěženými křemencovými balvany
Technický objekt: staré dobývky
Exkurzní lokalita: ano
ID : 126

Geologie

Geologická charakteristika: Písečný vrch u Bečova je z geologického hlediska významným objektem. Je to produkt silně explosivního (freatického) vulkanismu, který měl za následek vytvoření maaru. Právě tuto lokalitu lze označit jako jeden z nejzachovalejších maarů na našem území. Tato struktura je vyvinuta v okraji středohorského vulkanosedimentárního komplexu a indikuje průběh okrajové tektonické linie omezující riftovou oblast (litoměřický hlubinný zlom). Z maaru je zachována výplň přívodní dráhy v podobě nevrstvené brekcie a spodní část výplně sopečného kráteru (zvrstvená brekcie). Odnosu podlehly pouze povrchový tufový val a svrchní část kráterové výplně. Čedičová komínová brekcie obsahuje nesčetné útržky cizích hornin - xenolitů, které místy tvoří většinu objemu horniny. Jedná se o horniny křídového stáří (slínovce a vápence), starší třetihorní čediče a úlomky nejstarší proterozoické ruly. Nalézt se dají i fosilizované úlomky dřev. Křídové xenolity jsou přeměněny dolomitizací a limonitizací, samotná brekcie je postižena zjílověním, takže po původním čediči zůstaly pouze zbytkové struktury. Kromě drobných (až 1 m v průměru) xenolitů explozivní brekcie proráží, nadzdvihává, rozbíjí a pohlcuje rozsáhlé kry pískovce až křemence pravděpodobně eocenního stáří. Bloky zachovaných kvarcitů jsou hydrotermálně prokřemenělé pískovce roztoky bohatými na oxid křemičitý v dozvucích sopečné činnosti buď původem z okolních křídových hornin nebo z písčité výplně sopečného kráteru. Současná kopcovitá vyvýšenina je tedy původně podpovrchovým útvarem s eliptickým půdorysem o rozměrech cca 1100 x 500 m. Hydrotermální křemence - balvany sluňáků - byly již v paleolitu využívány pro výrobu štípaných nástrojů a oblast Písečného vrchu byla osídlena výrobci těchto nástrojů. Výroba kamenných nástrojů z této suroviny byla běžná i v neolitu a chalkolitu. Rozsah pravěkého těžebního areálu je 2 km². Nacházejí se zde mělké těžební jámy o maximální hloubce 2 až 3 metry, vzniklé těžbou s dokázaným starobronzovým stářím. Prehistorické artefakty (převážně odpad po výrobě kamenných nástrojů) se dodnes nacházejí na povrchu lokality. Proto je tato lokalita velmi vhodným objektem pro ilustraci sepětí antropogenních aktivit s přírodním prostředím již v dobách počátků civilizace. Novodobé využívání lokality se zaměřilo nejprve na písek pro stavební účely, od 60. let 20. století začala průmyslová těžba sluňáků k výrobě polovodičů, laboratorních skel a výrobu dinasových cihel pro hutní průmysl. Ta skončila až v roce 1993. Sluňáky kdysi údajně pokrývaly celý travnatý vrch v podobě tisíců velkých bělošedých balvanů. Pozůstatkem po kutacích pracích jsou široké těžební jámy a prohlubně.(Janoška 2013) Podobně byla odtěžena lokalita Verpánek asi 0,5 km severněji.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny - České středohoří
Stratigrafie: kenozoikum - terciér (paleogén - neogén)
Témata: petrologie, geomorfologie, archeologie, botanika, vulkanologie, těžební činnost a její následky
Jevy: maar, sluňák
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická
Hornina: brekcie, křemenec
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR)
Kód AOPK ČR: 1827     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je důležitou součástí vyhlášené lokality
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Záměrem zřízení PR je komplexní ochrana lokality z důvodů archeologických, botanických, entomologických a geologických. Archeologická lokalita je chráněna jako kulturní památka (od roku 1958), je chráněna ochranným pásmem pro archeologickou kulturní památku (od roku 1974) a současně jde o území s archeologickými nálezy I. kategorie (https://pamatkovykatalog.cz/archeologicka-lokalita-pisecny-vrch-13851590).
Střety zájmů: skládky odpadků, vegetace
Popis střetů zájmů: Území je chráněno jako PR, ale přetrvává riziko divoké skládky.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Doporučujeme zvýšit ochranu i na geologický fenomén. 15.09.2009;

Literatura

Malkovský, M. et al. (1970): Základní geologická mapa 1 : 25 000 M-33-52-C-b Bečov. - Archiv ÚÚG, Praha, Mlčoch B. a kolektiv autorů, 1994: Geologicky významné lokality v severočeské pánvi a jejím okolí, chráněné nebo navrhované k ochraně.- Český geologický ústav Praha.; Cajz V. a kol. (1996): České středohoří, geologická a přírodovědná mapa 1. 100 000, Český geologický ústav, 147 str.; Janoška, M. (2013): Sopky a sopečné vrchy České republiky, Academia, Praha, 415 str.; Fišer, J., 2019. Exploatace surovin v neolitu a eneolitu. MS, Bakalářská práce, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická; Fišer, J., 2021a. Společenský význam těžby kamenných surovin ve středoevropském neolitu a eneolitu. Musaica Archaelogica, Studies, 6, 1–2: 7–20; Fišer, J., 2021b. Význam kamenných surovin ve společnostech mladší a pozdní doby kamenné: příklad severozápadočeských křemenců. MS, DP, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická; Fridrich, J., 1972. Paleolitické osídlení v Bečově, o. Most. Archeologické rozhledy, 24: 249–259.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Cajz Vladimír, 09.11.94
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 01.12.04, Zelenka Přemysl 21.09.09, Vajskebrová Markéta 16.09.21

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 126 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-23]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/126.

Lokalizace v mapě: