Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Lobeč

Vyhledávání

Lobeč

Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Mělník
Katastrální území: Lobeč
Mapové listy: 1221, 12214
Geologická správní oblast: Permokarbon a terciér středočeské a západočeské limnické oblasti
Lokalizace: Ohyb silnice u Lobče na silničním tahu Kralupy - Nelahozeves
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: skalní odkryv v zářezu silnice s názornou ukázkou transgrese křídových hornin na karbonské
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1226

Geologie

Geologická charakteristika: Křída, česká křídová pánev, perucko - korycanské souvrství. Karbon, středočeské a západočeské mladší paleozoikum, kladensko - rakovnická pánev, nýřanské vrstvy. Transgrese křídy na karbon v ohybu silnice u Lobče. Mimořádně pěkná, instruktivní a perfektně odkrytá lokalita. Náprstek (1957), který odkryv podrobně popsal a shrnul předchozí literaturu o něm, zde rozlišil sled 17 vrstev. Ten začíná v úrovni silnice dvěma členy nýřanských vrstev karbonu (Náprstkem i některými paleobotaniky dříve mylně řazenými k tzv. svrchním šedým vrstvám a tedy do stefanu, jde však o vestfál) o celkové mocnosti 1,8 m. Spodní z nich jsou žlutavě bělošedé kaolinizované arkózovité pískovce, na nichž spočívají nafialověle bělošedé slídnaté lupky s 10 cm mocným uhelným proplástkem, v nadloží kryté 40 cm mocným pevným arkózovitým pískovcem, na nějž pak již nasedá křída. Úklon karbonu je tu 10 až 15° k SZ, zatímco vrstvy nadložního cenomanu perucko-korycanského souvrství jsou ukloněny asi 5° k SV. Následuje zvlášť pozoruhodný jev profilu. Jsou jím výmolové prohlubně (kapsy) předkřídového paleoreliéfu, vyplněné slepencovou hmotou. Ta je materiálově evidentně karbonská, vzniklá přeplachem o minimální délce transportu, dobou svého vzniku však již svrchnokřídová, spodnocenomanská. Kapsy jsou až 3/4 m hluboké. Jimi byl nerovný předkřídový povrch zarovnán a následující 20 cm mocná poloha oligomiktního slepence je prakticky již průběžná a rovná. Sladkovodní cenoman, zčásti patrně i brakický, pak pokračuje 80 cm mocnou polohou bělošedého, poměrně pevného kvádrového kaolinického pískovce. Následuje 50 cm šedohnědého pískovce s tenkými proplátky lupků s uhelnou drtí, tvořících v nadloží souvislou polohu o mocnosti 20 cm. Sladkovodní sedimentaci završují kaolinické pískovce o mocnosti přes 320 cm. Celá sekvence o mocnosti přes 5 m je na fosilie chudá, jen v nejsvrchnější části se objevuje hojná rostlinná drť. Marinní sedimenty, o úhrnné zachované mocnosti cca 2 m, jsou pískovcové, místy snadno rozpadavé, většinou však naopak tak pevné, že nad celkově měkčím sladkovodním cenomanem římsovitě vystupují. Často obsahují glaukonit. Zkameněliny lze v nich nalézt běžně, zejména druhy Protocardia hillana, Turitella verneuilliana, Pecten membranaceus, Ostrea carinata, Trigonia sulcataria, Nerinea longissima aj. Celý výše popsaný profil je překryt 30 cm mocnou kvartérní (holocénní) hnědozemní půdou.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - středočeské a západočeské mladší paleozoikum, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - vltavsko-berounský vývoj
Stratigrafie: mezozoikum - křída - svrchní křída - cenoman, paleozoikum - karbon
Témata: paleontologie, stratigrafie, sedimentologie, geomorfologie
Jevy: diskordance, litologické rozhraní, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: slepenec (konglomerát) , pískovec, arkóza
Geologický význam: významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: A - je důležitou součástí vyhlášené lokality
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Lokalita velmi vhodně doplňuje ukázku geologických fenoménů odkrytých na širším území zahrnujících i lokalitu Dvořákova stezka (ID 1207) a Lobečská skála (ID 2806) a umožňuje detailní studium transgresní hranice. Zároveň se jedná o jednu z nejstarších a nejinstruktivnějších lokalit sloužící pro exkurzní účely.
Střety zájmů: dopravní stavby
Popis střetů zájmů: Silniční provoz, údržba svahů silnice, rozšíření silnice
Stav lokality: dobrý

Literatura

Fediuk F., 1999: Geologická a vlastivědná exkurze do levobřežního dolního Povltaví.- Exkurze ČGSpolečnosti č. 4, s. l5 - l7, Geohelp Praha; Chlupáč, I. (1988): Geologické zajímavosti pražského okolí, Praha : Academia, 249 s.; Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, 2. upr. vydání, Praha : Academia, 279 s.; Náprstek, V. (1957): Transgrese křídy v ohbí silnice v Lobči sz. od Kralupn/Vlt. - Čas. Mineral. Geol., 2, 2, 131-137. Praha; Obrhel, J. (1960): Stratigrafie karbonu mezi Kralupy n. Vltavou a Nelahozevsí. - Věst Ústř. Úst. geol., 35, 19 - 29. Praha; Opluštil, S., Martínek, K., Tasáryová Z. (2005): Facies and architectural analysis of fluvial deposits of the Nýřany Member and the Týnec Formation (Westphalian D – Barruelian) in the Kladno-Rakovník and Pilsen basins, Bulletin of Geosciences, Vol. 80, No. 1, 45–66, Czech Geological Survey, ISSN 1214-1119; Svoboda P. (1989): Korelace svrchnocenomanských marinních sedimentů mezi Kralupy nad Vltavou a Slaným, Bohemia centralis 18: 41 - 58. Svoboda, P. a Sakala, J (2017): Nové poznatky o vývoji svrchního cenomanuv Lobči u Kralup nad Vltavou, Zprávy o geologických výzkumech, 50/ 2, ISSN 2336-5757 (online); Šetlík, J. (1967): Poznámky k fytopaleontologii některých karbonských lokalit v okolí Kralup n. Vltavou a Veltrus. - Zpr. geol. Výzk v Roce 1966, 130 - 132. Praha; Šimůnek, Z. (1994): Fytopaleontologie. In M. Stárková et al.: Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1:25 000 12 - 214 Kralupy nad Vltavou. - Čes. geol. Úst. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Plíšek Antonín, 27.08.01
Aktualizoval(a): Adamovič Jiří 17.02.07, Zelenka Přemysl 31.07.07, Zelenka Přemysl 16.09.09, Vajskebrová Markéta 27.09.22

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1226 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1226.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Transgrese křídy na karbon v ohybu silnice u Lobče., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2015
Trasnsgrese křídových pískovců na pískovce karbonské., Pavla Gürtlerová, 2010
Trasnsgrese křídových pískovců na pískovce karbonské., Pavla Gürtlerová, 2010
Trasnsgrese křídových pískovců na pískovce karbonské., Pavla Gürtlerová, 2010
Křídové slepence (perucké vrstvy) nasedající na karbonské pískovce (nýřanské vrstvy)., Pavel Čáp, 2007
Detail křídových slepenců (perucké vrstvy) nasedajících na karbonské pískovce (nýřanské vrstvy).Bazální slepence jsou šikmo zvrstveny., Pavel Čáp, 2007
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]