Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Trutnov
Katastrální území: Pec pod Sněžkou
Mapové listy: 0324, 03243
Geologická správní oblast: Lužický a krkonošsko-jizerský masiv; krkonošsko-jizerské krystalinikum
Lokalizace: Mezi úpatím Sněžky a Pecí pod Sněžkou.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Mohutné horské údolí ledovcového původu mezi úpatím Sněžky a Pecí pod Sněžkou. Údolí je sevřeno Širokým hřbetem, Studniční horou, Sněžkou a Růžovou horou.
ID : 1215

Geologie

Geologická charakteristika: Severní stěny Obřího dolu jsou složeny ze střednozrnných porfyrických granitů. Jižnější svahy se skládají z ranně proterozoického krkonošského krystalinika (součást velkoúpské skupiny), několik set metrového sledu šedých muskovitických svorů s proplástky křemene, erlanu a migmatitických rul, kontaktně metamorfovaných do biotit-kordierit-andalusitického rohovce a plodových břidlic. Kontaktní aureola je cca 1 km široká, kontakt granitů s kontaktními rohovci je ostrý, intruzivní. Většina rudních ložisek krkonošské oblasti je soustředěných do kontaktní aureoly krkonošského granitu a jeho blízkého sousedství. Také zahrnuje polymetalické skarnové uloženiny v Obřím dole, těžené s častými přestávkami od 16. století. Mineralizace: především pyrhotit, chalkopyrit, méně arsenopyrit, magnetit, sfalerit, pyrit, vzácně přírodní bismut, bismutinit, galenit. Skarnové polohy protkané žílami scheelitu, křemene, fluoritu, karbonáty.V pleistocénu, v periodě maxim. glaciálu, byl Obří důl vyplněn ledovcovým splazem dlouhým asi 4 km. Kolísání led. splazu je zjistitelné z morénových akumulací v údolí. Nejvzdálenější bloky (jemnozrnné granity), korespondující s maximem pleistocénního glaciálu, jsou na svazích sz. od Pece pod Sněžkou. Nejstarší morénové uloženiny se nacházejí v Růžovém dole 820 m nad mořem. Tyto akumulace polymiktního materiálu s vysokým podílem granit. bloků na levém břehu řeky Úpy jsou částečně překryty aluviálním kuželem. Na pravém břehu jsou uloženy velké mocnosti boční morény (až 100 m nade dnem Obřího dolu). Nápadné horninové bariéry koncové ústupové morény pozdního pleistocénu jsou v centrální části Obřího dolu, 900 - 940 m nad mořem. 3 oscilace bariér byly tvořeny polymiktními písky a štěrkem s nízkým procentem granit. valounů (výška cca 20 m). Po proudy řeky Úpy: risské a würmské morénové akumulace jsou překryty říčními sedimenty spodních teras. Obří důl je přírodní rezervace s cennou flórou, např. vrba dvoubarevná, vrba bylinná, kopišník tmavý, rozrazil chudobkovitý, koniklec jarní alpinský, jeřáb sudetský, korálnice trojklanná, sklenobýl bezlistý aj. Z tohoto hlediska významnými lokalitami na dně ledovcových karů je Čertova a Krakonošova zahrádka. Vstup do nich není povolen; celá oblast Obřího dolu leží v I. zóně KRNAP. Již od 16. století přicházeli do Obřího dolu bylinkáři ale i horníci, které zde lákalo nerostné bohatství. Dolovaly se tu především měděná a arzenová ruda. V roce 1569 zde existovalo 7 šachet a 5 kutišť. Gendorfův důl, důl sv. Kryštofa, Svatojánský, Pomoc Boží, Bohatá nadějě, Velká žíla, důl Jana Seiferta, Žlutý kyz a arzenikový důl. Těžily se tu magnetovec, arzenopyrit, chalkopyrit, pyrhotin a další sloučeniny arzenu, mědi, železa a vizmutu. Dochovala se tu bývalá šachta Kovárna, je zajištěna mříží a je údajně hluboká 142 m. Její prohlídky jsou možné po domluvě. V roce 1930 se tu pokusně těžil wolfram. Geol. char. podle: Chaloupský - Teisseyre (1968). I když vstup na lokalitu není povolen, lze geomorfologické jevy Obřího dolu sledovat z turistické cesty, která vede na Sněžku.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - magmatity lužické oblasti, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: variské (hercynské) stáří vyvřelin, kenozoikum - kvartér
Témata: petrologie, geomorfologie, botanika, těžební činnost a její následky
Jevy: kar, moréna, zrudnění
Původ geologických jevů (geneze): glacigenní (činnost ledovcová), metamorfní (regionální metamorfóza), hydrotermální mineralizace
Hornina: granit (žula), svor, erlan, rohovec kontaktní
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně v NP
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Z geologického a geomorfologického hlediska jde o významnou přírodní lokalitu. Roste zde však i značné množství chráněných rostlin. Z 16. století a z pozdějších dob, zejména z průzkumu v 50. letech 20. stol., se dochovaly pozůstatky po těžbě - staré důlní šachty a štoly v několika důlních patrech, rovněž jsou zde i zbytky hald, kde se v důsledku rozkladu sulfidů železa dochází o okyselení horninového prostředí s toxickými účinky na zdejší vegetaci.
Součást VCHÚ: NP Krkonošský národní park
Střety zájmů: turistika, vegetace
Popis střetů zájmů: Vzhledem k turistickému ruchu při okraji lokality je ohrožena především vegetace. Kyselá důlní drenáž rovněž místy ovlivňuje zdejší biotopy.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: ověřit 20.10.2009;

Literatura

Chaloupský J., Teisseyre, H., 1968: Geology of the West Sudeten. - Guide to Excursion 8 AC, International geolog. congress, XXIII session, Prague 1968, str. 17 - 18. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Dašková Jiřina, 25.10.01
Aktualizoval(a): Mrázová Štěpánka 20.10.09, Vajskebrová Markéta 12.07.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1215 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-24]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1215.

Lokalizace v mapě: