Hostibejk

Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Mělník
Obec: Kralupy nad Vltavou
Katastrální území: Lobeč
Mapové listy: 12-21 Kralupy nad Vltavou, 12-214 Kralupy n.V.
Lokalizace: 45 m vysoká skála - výrazná dominanta intravilánu Kralupy n. Vlt., 700 m na SZ od nádraží
Přístup k lokalitě: bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika: nápadná vyvýšenina s odkryvy svrchnokřídových vrstev a stratotypem perucko-korycanského souvrství
ID: 1209


Geologie

Geologická charakteristika: Dvě spodní třetiny kopce jsou tvořeny arkozovými pískovci s vložkami slepencových poloh westfálského stáří (nýřanskými vrstvami kladenského souvrství). Celý komplex je mírně (5 až 15 stupňů) ukloněn k S. Mezi valouny slepenců značně převládá mléčně bílý křemen žilného původu nad valouny buližníku. Sedimentární textury, zejména diagonální i křížové zvrstvení, rychlé vertikální i laterální změny zrnitosti, naduřování a vykliňování vrstev atd. svědčí o rychlé a neklidné sedimentaci. Jsou tu i náznaky voštinovitého větrání. Ve svrchní části Hostibejku v mocnosti zhruba 12 m a ve skalním defilé o délce téměř 100 m tu vystupuje nejstarší část sedimentů české křídy v tak charakteristickém vývoji a tak kvalitním odkrytí, že byly Čechem et al. (1980) vybrány za stratotyp perucko - korycanského souvrství, nově spojujícím vrstvy perucké a korycanské pro případy, kdy přesné rozlišení sladkovodní, brakické a marinní facie zůstává nejisté. Transgresní styk s podložním karbonem na této lokalitě leží zhruba 2 m pod úrovní baze altánku, stojícím na vrcholu kopce. Nejnižší úsek pískovcových stěn tvoří přes 1 m mocná část sledu bělošedých jemnozrnných pískovců, které představují přechod z peruckých do korycanských vrstev (obsahují ichofosilie rodu Ophiomorpha - stopy po hrabání mořských raků). Na ně ostře nasedá 20-50 cm mocná rozpadavá poloha kaolinicko-glaukonitických pískovců s valounky křemene, buližníků a drtí schránek mořské fauny, zejména plžů a mlžů. Představuje mořskou transgresi korycanských vrstev, která zde nastoupila zřejmě dosti náhle. Nad touto rozpadavou polohou následují zřetelně vrstevnaté nazelenalé glaukonitické pískovce s hojnými zbytky mořské fauny. Mocnost pískovců korycanských vrstev zde přesahuje 6 m, nadložní bělohorské souvrství již zde není odkryto. Rozvlečené valouny na kopci patří drobnému vrcholovému reliktu jedné z vltavských teras mindelského stáří. Na SZ straně Hostibejku je deprese po těžbě spraše pro bývalou cihelnu. Podrobný profil stratotypem perucko - korycanského souvrství popsal Valečka (1982). Odshora: šedý až žlutošedý jílovec 30 cm, zelenavý glaukonitický jílovitý pískovec 85 cm, zelenavý slídnatý glaukonitický pískovec 175 cm, světle šedý křížově zvrstvený jemnozrnný glaukonitický pískovec s prachovitou příměsí a vložkami jílovců, na bázi s četnými měkkýši 340 cm, světle šedý jemně až středně zrnitý křemenný pískovec s Ophiomorpha 450 cm, světle šedý jílovec až jílovitý prachovec s organ. hmotou a rostlinnými zbytky 220 cm, jíl. - písč. uhlí 7 cm, jemn. prach. pískovec 13 cm, jíl. pískovec s valouny 25 cm, hrubý slepenec 35 cm, karbonské kaolinizované arkozovité pískovce a slepence.
Regionální členění: Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - vltavsko-berounský vývoj;
Český masiv > Výplně mladopaleozoických pánví > středočeské a západočeské mladší paleozoikum
Stratigrafie: cenoman, westphal
Témata: sedimentologie, paleontologie, geomorfologie, petrologie, stratigrafie
Jevy: litologické rozhraní, skalní defilé, stratotyp
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: slepenec (konglomerát) , pískovec, jílovec (lupek)


Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území): Hostibejk. Kód AOPK ČR: 2212. Odkaz na informace v  Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Stratotyp perucko - korycanského souvrství křídy na nýřanských vrstvách kladenského souvrství karbonu, Přírodní památka vyhlášena v prosinci 2002 OkÚ Mělník.
Střety zájmů: jiné lidské aktivity, nestabilita terénu, turistika
Popis střetů zájmů: Turistika, ale především vandalismus. Nestabilita spodní část skalních stěn zejména nad ulicí Dobrovského.


Literatura a další zdroje
  • Fediuk F.,1999: Geologický a vlastivědný výlet do levobřežního dolního Povltaví.- Exkurze ČGSpolečnosti č. 4, str. 13 - 15, Geohelp Praha
  • Valečka J., Skoček V. (1990): Litoeventy v české křídové pánvi. VÚÚG 65, 13-28, Praha.
  • Čech S. et al. (1980): Revision of the Upper Cretaceous stratigraphy of the Bohemian Cretaceous Basin, Vět. Ústř. Úst. geol. 55/5, 277-296, Praha
  • Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, Academia Praha, 280 str.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Antonín Plíšek, 27.08.2001
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín, 06.03.2003, Lorencová Markéta, 29.05.2006, Adamovič Jiří, 17.02.2007, Zelenka Přemysl, 19.07.2007, Zelenka Přemysl, 16.09.2009


Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1209 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-03-04]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1209.


Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: velký
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: mezinárodní
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: dobrý

Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .


© ČGS 2024, verze: 1.01 - 5.5.14 [21.02.2024]