Významné geologické lokality

Dvořákova stezka

Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Mělník
Obec: Kralupy nad Vltavou
Katastrální území: Lobeč
Mapové listy: 12-21 Kralupy nad Vltavou, 12-214 Kralupy n.V.
Lokalizace: zářez železnice 0,5 km sz. od obce Lobeč u Kralup nad Vltavou a skalní výchozy podél železnice
Přístup k lokalitě: schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika: skalní defilé zářezu železnice a řeky Vltavy odhalující mocné karbonské nýřanské vrstvy s jedinečnou geomorfologií a transgresní hranice křídových uloženin
ID: 1207

Geologie

Geologická charakteristika: Křída, česká křídová tabule; Karbon, středočeské a západočeské mladší paleozoikum, kladensko -rakovnická pánev, nýřanské vrstvy, kladenské souvrství. Dvořákova stezka - defilé karbonem a křídou. Ve velkolepém skalním defilé především v horní části skalní stěny lze pozorovat v délce několika set metrů transgresi (kontaktní plochu) křídy na karbon, snad nejrozsáhleji a nejdokonaleji odkrytou v rámci celého Českého masivu. Transgrese má povahu mírné úhlové diskordance, ale v řezu daném skalní stěnou je při pohledu od Dvořákovy stezky prakticky vodorovná a tedy zdánlivě konkordantní. Zásadní poznatky o karbonu zdejšího území, tvořeném arkózovými pískovci a slepenci nýřanských vrstev, pocházejí od Vejlupka (1970), paleobotanickými studiemi se zabýval zejména Obrhel (1957). Podrobně exkurzní lokalitu popisuje Chlupáč (1988). Ve vysoké skalní stěně lze na dálku dobře sledovat stavbu převážně hrubozrnných říčních sedimentů divočících říčních toků s vyšší sinuositou. Jasně patrné jsou výplně říčních koryt, které navazují na rozsáhlá tělesa štěrkových a písečných barů (Opluštil a kol., 2005). Dvořákova stezka společně s Lobečskou skálou a Hostibejkem tvoří největší přirozený skalní výchoz sedimentů karbonu v celé středočeské a západočeské oblasti a představuje tak ojedinělou příležitost ke studiu vzájemných vztahů jednotlivých prvků fosilního říčního systému. Skalní výchozy středního úseku Dvořákovy stezky představují fluviální sedimenty nýřanských vrstev, které jsou zde tvořené bělavými sety převážně středně zrnitých šikmo a čeřinově zvrstvených pískovců. Železniční trať tu proráží skalní stěnou prostřednictvím třech tunelů. Za nelahozevským koncem třetího tunelu obsahují nýřanské vrstvy tenké uhelné slojky, které byly v minulém století předmětem pokusného a neúspěšného dolování, dnes patrného jen nenápadnými zarostlými odvaly. Nejpozoruhodnějším fenoménem karbonských skal středního úseku Dvořákovy stezky, zejména mezi druhým a třetím tunelem, jsou jedinečné tvary vzniklé zvětráváním. Kromě menších tvarů typu voštin a dalších aeoroxystů až decimetrových rozměrů známých také z kvádrových pískovců české křídy, např. v Českém ráji či Adršpašských stěnách, je velká část skalních povrchů vytvarována do podstatně větších, až metrových i ještě rozsáhlejších prohlubní oddělených často tenkými stěnami - tafone (foto 1, 2, 3, 6, 7), jimiž skála získává místy téměř až krasový vzhled. Jedná se o útvary vznikající solným zvětráváním, typickým zejména pro horké a studené pouště (např. Jordánsko a Antarktida), ale i přímořské oblasti a vzácněji i mírně humidní oblasti. Tyto útvary vznikají díky přednostnímu pohybu kapilární vody z nitra skalního masivu do prohlubní v povrchu a deponování solí. Na Dvořákově stezce jsou patrně nejlépe vyvinuté tafone v ČR. Současné výzkumy ovšem naznačují, že díky nadměrnému přítoku vody dochází k jejich degradaci kvůli ukládání solí do vyčnívajících povrchů (Karatas et al. 2022).
Regionální členění: Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - vltavsko-berounský vývoj;
Český masiv > Výplně mladopaleozoických pánví > středočeské a západočeské mladší paleozoikum > kladensko-rakovnická pánev
Stratigrafie: cenoman, karbon
Témata: stratigrafie, sedimentologie, paleontologie, geomorfologie
Jevy: litologické rozhraní, transgrese, voštiny, zvrstvení, skalní defilé, ichnofosilie, čeřiny, selektivní eroze, stratotyp, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , zvětrávání
Hornina: arkóza, pískovec, uhlí, prachovec (siltovec)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jeden z nejinstruktivnějších odkryvů sedimentů nýřanských vrstev karbonu kladensko-rakovnické pánve, který poskytuje plošně rozsáhlé výchozy vhodné ke studiu sedimentárních architektur a vztahů sedimentárních těles fosilního říčního systému a zahrnuje jedinečné geomorfologické tvary u nás typicky vyvinuté pouze v karbonských arkózách. Je součástí rozsahem i dokonalostí naprosto výjimečného odkrytí transgrese křídových uloženin.
Střety zájmů: jiné lidské aktivity, sport, dopravní stavby, turistika, vegetace
Popis střetů zájmů: Turisty a rekreačními sportovci vyhledávaná stezka, hrozí poškození unikátních aeroxystů vandaly i horolezeckou činností. Značná část defilé zarostlá náletovou vegetací (akáty).Jedinečné geomorfologické útvary - tafone - jsou potenciálně ohroženy nadměrným přítokem vody do horninového prostředí a případným rozšiřováním železniční komunikace nebo zpevňováním jejího okolí.

Literatura a další zdroje

Fediuk F., 1999: Geologický a vlastivědný výlet do levobřežního dolního Povltaví.- Exkurze ČGSpolečnosti č. 4, s. 17-19, Geohelp Praha
Vejlupek, M. (1970): Geologie východního okraje kladenské pánve, Sbor. geo. Věd G, 18, 127-145, Praha
Opluštil, S., Martínek, K., Tasáryová Z. (2005): Facies and architectural analysis of fluvial deposits of the Nýřany Member and the Týnec Formation (Westphalian D – Barruelian) in the Kladno-Rakovník and Pilsen basins, Bulletin of Geosciences, Vol. 80, No. 1, 45–66, Czech Geological Survey, ISSN 1214-1119
Obrhel, J. (1960): Stratigrafie karbonu mezi Kralupy n. Vltavou a Nelahozevsí. - Věst Ústř. Úst. geol., 35, 19 - 29. Praha
Karatas, T., Bruthans J., Filippi M., Mazancová A., Weiss T., Mareš J. (2022): Depth distribution and chemistry of salts as factors controlling tafoni and honeycombs development, Geomorphology 414 (2022), 16 pp
Chlupáč, I. (1988): Geologické zajímavosti pražského okolí, Praha : Academia, 249 s.
Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí, 2. upr. vydání, Praha : Academia, 279 s

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Antonín Plíšek, 17.08.2001
Aktualizoval(a): Lojka Richard, 10.07.2010, Vajskebrová Markéta, 22.09.2022

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1207 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-19]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1207.

Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: výjimečný
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: národní
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: ucházející