Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Dvořákova stezka

Vyhledávání

Dvořákova stezka

Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Mělník
Katastrální území: Lobeč
Mapové listy: 1221, 12214
Oblast: Permokarbon a terciér středočeské a západočeské limnické oblasti
Lokalizace: zářez železnice O,5 km sz. od obce Lobeč u Kralup nad Vltavou
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: skalní defilé zářezu železnice a řeky Vltavy
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1207

Geologie

Geologická charakteristika: Křída, česká křídová tabule; Karbon, středočeské a západočeské mladší paleozoikum, kladensko -rakovnická pánev, nýřanské vrstvy, kladenské souvrství. Dvořákova stezka - defilé karbonem a křídou. Geologická charakteristika podle: Fediuk F., 1999.Ve velkolepém skalním defilé především v horní části skalní stěny lze pozorovat v délce několika set metrů transgresi křídy na karbonu, snad nejrozsáhleji a nejdokonaleji odkrytou v rámci celého Českého masivu. Transgrese má povahu mírné úhlové diskordance, ale v řezu daném skalní stěnou je při pohledu od Dvořákovy stezky prakticky vodorovná a tedy zdánlivě konkordantní. Zásadní poznatky o karbonu zdejšího území, tvořeném arkózovými pískovci a slepenci nýřanských vrstev, pocházejí od Vejlupka (l97O), paleobotanickými studiemi se zabýval zejména Obrhel (l957). Podrobně exkurzní lokalitu popisuje Chlupáč (l988). Ve vysoké skalní stěně lze na dálku dobře sledovat pestře rozvinuté podoby textur velmi neklidné sedimentace. Ve středním úseku se Dvořákova stezka přibližuje ke karbonským skalám. Železniční trať tu proráží třemi tunely. Za nelahozevským koncem třetího tunelu obsahují nýřanské vrstvy tenké uhelné slojky, které byly v minulém století předmětem pokusného a neúspěšného dolování, dnes patrného jen nenápadnými zarostlými odvaly.Nejpozoruhodnějším fenoménem karbonských skal středního úseku Dvořákovy stezky, zejména mezi druhým a třetím tunelem, je nádherný vývoj voštinovitého větrání, čili tzv. aeroxystů. Srovnatelný vývoj lze místy najít v kvádrových pískovcích české křídy, v Českém ráji, Adršpašských stěnách a pod. Jde o prohlubně na svislých stěnách, které vznikly selektivním vyvětráváním měkčích partií účinkem deště a větru, občas za spoluúčasti rostlinných organismů (mechů a lišejníků), většinou nanejvýš několik málo dm. Tohoto druhu je i většina této lokality. Kromě toho se tu však objevují prohlubně podstatně větších, až metrových i ještě rozsáhlejších rozměrů, jimiž skála získává místy téměř až krasový vzhled. Za jejich vznik je v těchto případech zřejmě odpovědná boční eroze říčního toku, k níž v nárazovém břehu docházelo při postupném zahlubování Vltavy.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - středočeské a západočeské mladší paleozoikum, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - vltavsko-berounský vývoj
Stratigrafie: mezozoikum - křída - svrchní křída - cenoman, paleozoikum - karbon
Témata: stratigrafie, sedimentologie, paleontologie, geomorfologie
Jevy: litologické rozhraní, transgrese, voštiny, zvrstvení, skalní defilé, ichnofosilie, čeřiny, selektivní eroze, stratotyp, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , zvětrávání
Hornina: arkóza, pískovec, uhlí, prachovec (siltovec)
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Dvořákova stezka - defilé karbonem a křídou.
Střety zájmů: turistika, sport, vegetace
Popis střetů zájmů: Turisty a rekreačními sportovci vyhledávaná stezka, hrozí poškození unikátních aeroxystů. Značná část defilé zarostlá náletovou vegetací (akáty).
Stav lokality: ucházející

Literatura

Fediuk F., 1999: Geologický a vlastivědný výlet do levobřežního dolního Povltaví.- Exkurze ČGS polečnosti č. 4, s. 17-19, Geohelp Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Plíšek Antonín, 17.08.01
Aktualizoval(a): Lojka Richard 10.07.10

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1207 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-12-10]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1207.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Skalní převisy a okna, Pavla Gürtlerová, 2010
Skalní komín, Pavla Gürtlerová, 2010
Skalní díry, převisy a okna, Pavla Gürtlerová, 2010
Skalní převis, Pavla Gürtlerová, 2010
Pavla Gürtlerová, 2010
Černé stopy po organickém materiálu., Pavla Gürtlerová, 2010
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]