Na Hradě
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Jihočeský kraj
Okres(y):
Prachatice
Obec:
Vacov
Katastrální území:
Benešova Hora
Mapové listy:
22-34 Vimperk, 22-341 Vacov
Lokalizace:
Asi 50-100 mv. od koty Na hradě (882 m), půl km jv. od vesnice Bošice, asi 12 km sz. od Vimperka
Stručná charakteristika:
kamenité návrší v lese
ID:
1194
Geologie
Geologická charakteristika:
Moldanubikum Šumavy a jižních ČechTříděné kamenné makropolygony na vrchu Na hradě sz. od Vimperka. Celková charakteristikaJako tříděné kamenné makropolygony jsou označovány tvary, které vznikly pochody mrazového třídění v kamenitých zeminách, kdy došlo k částečnému nebo úplnému oddělení jemné a hrubé frakce (J.Demek 1972). Výskyt těchto kryogenních forem reliefu je v České vysočině poměrně vzácný. Dosud byly nalezeny šestiboké až nepravidelně kruhovité kamenné polygony o průměru 1,0-3,5 m v různých vývojových stadiích v Krkonoších (na Luční hoře v nadm. výšce kolem 1500 m, ve vrcholových partiích Vysokého Jeseníku nad 1350m a na jižním svahu vrcholové části Králického Sněžníku. Tříděné kamenné makropolygony Na hradě jsou dosud jediné známé toho druhu v celé jihočeské oblasti.Popis lokality:Vrch Na hradě (88l m) je výběžkem jv. části lesnatého masivu Javorníku (lO88m) v sz. části členité Vimperské vrchoviny, asi l2 km sz. od Vimperka mezi obcemi Benešova Lhota, Rohanov a Bošice.Petrograficky je vrch a jeho širší okolí budován jemnozrnnými injikovanými biotitickými rulami až arterity,které jsou zastoupeny řadou petrograficky odchylných typů. Rulami prostupují nepříliš mocné žíly žilných porfyrů a porfyritů. Ve vrcholové části je vytvořena řada zajímavých kryogenních forem reliefu, jako např. výrazný mrazový srub, rozdělený mrazovými příkopy v několik částí, kryoplanační plošina, soliflukční terasy, girlandové půdy, kamenné moře, tříděné kamenné makropolygony, kamenné proudy a další periglaciální jevy. Většina kamenných makropolygonů na vrchu Na hradě se vyskytuje na kryoplanačních terasách vrcholové partie, v nevelké vzdálenosti (2O-3O m) od několik metrů vysokého mrazového srubu, kde byl k disposici dostatek materiálu uvolněného mrazovým zvětráváním. Pouze ojedinělé makropolygony byly nalezeny ve větší vzdálenosti od mrazového srubu. Kamenné makropolygony, které se vyskytují na plošinách o nevelkém spádu (5-10 stupňů), dosahují velikosti až lO x l5 m (typ Tajmyr). Jsou nepravidelně polygonálního tvaru, většinou čtyř až šestiboké. Jejich vyklenutý, nízkou travnatou vegetací porostlý zemitý střed, ve kterém jsou většinou dosud stále ponořené, nedokonale vytříděné velké rulové hranáče, má průměr asi 5 m. Kamenitá obruba z chaoticky nakupených rulových balvanů o velikosti přes O,5 m je široká více než jeden metr a vlivem poměrné velikosti jednotlivých hranáčů místy téměř půl metru vysoká (obr. 3l v cit. publikaci). Většina balvanů má mrazem rozšířené plochy břidličnatosti. Některé z menších rulových úlomků, které obklopují zemitý střed kamenných polygonů, byly vymrzáváním postaveny na hranu (tzv. vymrzávající úlomky).Kamenné makropolygony na vrchu Na hradě, které se svým vzhledem a velikostí výrazně odlišují od výskytů v Krkonoších a na dalších uvedených lokalitách České vysočiny, se zde vyskytují izolovaně, takže nedošlo ke vzniku tříděné kamenné sítě. Hlavní příčinou tohoto stavu je vedle klimatických podmínek též poměrná velikost rulových balvanů a značný nedostatek drobných úlomků a jemnozemě, čímž je vytřídění různorodého materiálu velmi ztěžováno. Na některých místech vznikly na příkřejším svahu protažením kamenných makropolygonů účinkem svahových pohybů, zejména soliflukce, a vymizením jejich příčných stran nedokonale tříděné kamenné pruhy, t.j.pruhy hrubších úlomků, oddělené pruhy úlomků a jemnozemě.Vznik tříděných kamenných makropolygonů na vrchu Na hradě je v těsné souvislosti se vznikem ostatních zdejších kryogenních forem reliéfu. Hlavní fáze jeho formování probíhala v periglaciálním klimatu pravděpodobně posledního glaciálu. V současném klimatu možno považovat tento zajímavý jev za fosilní, disharmonický současnému podnebí.(Podle Chábery S.,l982,s. 76-78)
Regionální členění:
Český masiv > kvartér > kvartér denudačních oblastí Českého masivu;
Český masiv > moldanubikum > metamorfní jednotky v moldanubiku
Stratigrafie:
kvartér, proterozoikum
Témata:
geologie, geomorfologie
Jevy:
fosilní půdy
Původ geologických jevů (geneze):
glacigenní (činnost ledovcová)
Hornina:
rula
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Jevy glaciální a periglaciální (tříděné kamenné makropolygony.
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Nejsou známy střety zájmů.
Literatura a další zdroje
- Chábera S.(l982): Geologické zajímavosti jižních Čech.- Jihočeská vlastivěda, přírodní vědy, Jihočeské nakladatelství České Budějovice
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Antonín Plíšek, 09.08.2001
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1194 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-28]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1194.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
Vzdělávací význam:
Významnost jevu:
Reprezentativnost lokality:
Geologický význam:
Stav lokality:
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .