Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Kraví hora

Vyhledávání

Kraví hora

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihočeský kraj
Okres(y): České Budějovice
Katastrální území: Horní Stropnice - Hojná Voda
Mapové listy: 3313, 33133
Geologická správní oblast: Moldanubikum - centrální masiv, melechovský masiv
Lokalizace: O,5 km z. od obce Hojná Voda, asi 3 km j. od Horní Stropnice, 450 m jjz. od Dobré Vody, okolí kóty Kraví hora 953 m
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Skalní stěny a balvanitá suť weinsberského granitu v okolí kóty 953 m
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1191

Geologie

Geologická charakteristika: Skalní defilé je tvořeno tmavě šedým hrubě zrnitým výrazně porfyrickým biotitickým granitem až granodioritem typu Weinsberg. Vyrostlice živců, dosahujících délky až 2–10 cm a šířky okolo 2–3 cm, jsou typickým znakem této horniny. Minerální složení základní hmoty tvoří převážně plagioklas, křemen, biotit, K-živec, přičemž plagioklas výrazně převažuje nad K-živcem. Akcesoricky jsou přítomny ilmenit, apatit, monazit, zirkon a xenotim. Na lokalitě byly zjištěny dvě generace magmatických až submagmatických staveb. Relativně starší magmatické foliace upadají pod strmými až středními úhly k S až SSZ. Relativně mladší, naložené foliace jsou vyvinuty místy a mají přechodný magmatický až submagmatický charakter s doklady slabé deformace agregátů biotitu a křemene. Jejich plochy upadají pod mírnými úhly k SSV. Dále jsou zde patrné drobné akumulace vyrostlic draselných živců (kumuláty) a mafické mikrogranulární enklávy o velikosti do 10 centimetrů orientované souhlasně s průběhem strmé magmatické foliace. Místy je patrno výrazné usměrnění vyrostlic ve směru sever-jih. Tvary zvětrávání a odnosu granodioritu na Kraví hoře v Novohradských horách. Geologická charakteristika podle: Chábery S.,l982, str. 39-4O. Kraví hora (953 m) leží v nejsevernějším cípu Novohradských hor. Klenbovitý tvar Kraví hory, budované středně zrnitým porfyrickým granodioritem weinsberského typu, se výrazně zvedá nad severovýchodní zlomový svah i nad severozápadní mírnější okrajový strukturní svah Novohradských hor. Od sousední Vysoké (1034) na jv. a Kuní hory (925m) na jz. je Kraví hora oddělena výraznými sedly. Na poměrně příkrém jihovýchodním svahu hory a v její vrcholové části se vyskytuje řada různých forem především mrazového zvětrávání a odnosu granodioritu. Jižní část vrcholu a svahu Kraví hory tvoří exfoliační klenba. Vlivem odlehčení dochází v masivním granodioritu k odlučování zhruba l m mocných, cibulovitě prohnutých horninových slupek. Jednotlivé slupky granodioritu se postupně od sebe oddělují a klouzají po svahu k jeho úpatí, kde vytvářejí suťovou haldu. Místy jsou balvany nahromaděny v kamenné moře nebo balvanové proudy. Jižní svah Kraví hory je tak příkladem strukturního exfoliačního svahu. Podobné jevy možno pozorovat i na jihovýchodním svahu Kraví hory. Horní část jihovýchodního svahu má stupňovitý tvar, ve kterém se střídají skalní stěny s mírněji ukloněnými úseky. Skalní stěny s nakupenými hranáči při úpatí jsou typickými mrazovými sruby. Nižší skalní stupně, překryté úlomky horniny, bývají označovány jako mrazové srázy. Skalní hřeben, směřující k vrcholu, je tvořen charakteristickou skalní hradbou, která příkře spadá mrazovými sruby k jv. a povlovněji se sklání k sz. Místy jsou při úpatí mrazových srubů vyvinuty mírněji ukloněné (5-7°) skalní plošiny, které mají šířku až 50 m. Lze je považovat za kryoplanační terasy, jež vznikly působením kryogenních pochodů v pleistocénu. Nad protáhlou sníženinou pod vrcholem Kraví hory vyčnívá nápadná hřibovitá skála zvaná Napoleon. Vlastní vrchol Kraví hory tvoří rozsáhlá skalní hradba se stěnami vysokými až 10 m. Má podobu dvou rovnoběžných skalních hřbítků oddělených širokou mrazovou jizvou. Severozápadní stěna skalní hradby je prohnuta. Skalní stěnu lemuje nivační deprese o průměru asi 60 m. Skalní hradba a izolované skály pokračují i na severním svahu Kraví hory. Jsou obklopeny ostrohrannými úlomky, které svědčí o intenzivním mrazovém zvětrávání v chladných obdobích pleistocénu. Vlivem poměrně vysoké nadmořské výšky lokality pokračuje v menší míře rozrušování skalních hradeb a izolovaných skal, resp. ústup mrazových srubů a srázů a oddělování jednotlivých hranáčů podél puklin od pevné skály (tzv. kongelifrakce), po určitou část roku i v současném klimatu.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - magmatity v moldanubiku
Stratigrafie: variské (hercynské) stáří vyvřelin
Témata: geomorfologie, geologie, petrologie
Jevy: kamenné moře, mrazový srub, selektivní eroze, skála
Původ geologických jevů (geneze): zvětrávání mrazové, magmatická
Hornina: granit (žula), granodiorit
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Tvary zvětrávání a odnosu granodioritu v Novohradských horách.
Střety zájmů: turistika
Popis střetů zájmů: Turistická oblast
Stav lokality: dobrý

Literatura

Slabý J. (1992): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSFR 1:25 000 list 33-133, Horní Stropnice.-MS, ČGÚ Praha; Chábera S. (1982): Geologické zajímavosti jižních Čech. - Jihočeská vlastivěda, přírodní vědy, str. 39 - 4O, Jihočeské nakladatelství České Budějovice; Dudíková B. (2021): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1 : 25 000, list Horní Stropnice 33 133, MS, Česká geologickác služba.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Pertoldová Jaroslava, Plíšek Antonín, 21.01.02
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 16.08.10, Gürtlerová Pavla 16.08.10, Kukal Zdeněk 20.11.17, DudíkSchulmannová Barbora 05.01.22

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1191 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1191.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Detail weinsberského granitu s patrnými porfyrickými vyrostlicemi draselného živce., Jan Novotný, 2021
Skalní stěna tvořená weinsberským granitem. Lavice mohou mít mocnost až 1 m., Jan Novotný, 2019
Jiří Rypl, 2007
Skalní hradba na Kraví hoře, Jiří Rypl, 2007
Skalní hřib Napoleonova hlava na Kraví hoře, Jiří Rypl, 2007
Jaroslava Pertoldová, 2001
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]