Kraví hora
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Jihočeský kraj
Okres(y):
České Budějovice
Obec:
Horní Stropnice
Katastrální území:
Hojná Voda
Mapové listy:
33-13 České Velenice, 33-133 Horní Stropnice
Lokalizace:
O,5 km z. od obce Hojná Voda, asi 3 km j. od Horní Stropnice, 450 m jjz. od Dobré Vody, okolí kóty Kraví hora 953 m
Přístup k lokalitě:
schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Skalní stěny a balvanitá suť weinsberského granitu v okolí kóty 953 m
ID:
1191
Geologie
Geologická charakteristika:
Skalní defilé je tvořeno tmavě šedým hrubě zrnitým výrazně porfyrickým biotitickým granitem až granodioritem typu Weinsberg. Vyrostlice živců, dosahujících délky až 2–10 cm a šířky okolo 2–3 cm, jsou typickým znakem této horniny. Minerální složení základní hmoty tvoří převážně plagioklas, křemen, biotit, K-živec, přičemž plagioklas výrazně převažuje nad K-živcem. Akcesoricky jsou přítomny ilmenit, apatit, monazit, zirkon a xenotim. Na lokalitě byly zjištěny dvě generace magmatických až submagmatických staveb. Relativně starší magmatické foliace upadají pod strmými až středními úhly k S až SSZ. Relativně mladší, naložené foliace jsou vyvinuty místy a mají přechodný magmatický až submagmatický charakter s doklady slabé deformace agregátů biotitu a křemene. Jejich plochy upadají pod mírnými úhly k SSV. Dále jsou zde patrné drobné akumulace vyrostlic draselných živců (kumuláty) a mafické mikrogranulární enklávy o velikosti do 10 centimetrů orientované souhlasně s průběhem strmé magmatické foliace. Místy je patrno výrazné usměrnění vyrostlic ve směru sever-jih. Tvary zvětrávání a odnosu granodioritu na Kraví hoře v Novohradských horách. Geologická charakteristika podle: Chábery S.,l982, str. 39-4O. Kraví hora (953 m) leží v nejsevernějším cípu Novohradských hor. Klenbovitý tvar Kraví hory, budované středně zrnitým porfyrickým granodioritem weinsberského typu, se výrazně zvedá nad severovýchodní zlomový svah i nad severozápadní mírnější okrajový strukturní svah Novohradských hor. Od sousední Vysoké (1034) na jv. a Kuní hory (925m) na jz. je Kraví hora oddělena výraznými sedly. Na poměrně příkrém jihovýchodním svahu hory a v její vrcholové části se vyskytuje řada různých forem především mrazového zvětrávání a odnosu granodioritu. Jižní část vrcholu a svahu Kraví hory tvoří exfoliační klenba. Vlivem odlehčení dochází v masivním granodioritu k odlučování zhruba l m mocných, cibulovitě prohnutých horninových slupek. Jednotlivé slupky granodioritu se postupně od sebe oddělují a klouzají po svahu k jeho úpatí, kde vytvářejí suťovou haldu. Místy jsou balvany nahromaděny v kamenné moře nebo balvanové proudy. Jižní svah Kraví hory je tak příkladem strukturního exfoliačního svahu. Podobné jevy možno pozorovat i na jihovýchodním svahu Kraví hory. Horní část jihovýchodního svahu má stupňovitý tvar, ve kterém se střídají skalní stěny s mírněji ukloněnými úseky. Skalní stěny s nakupenými hranáči při úpatí jsou typickými mrazovými sruby. Nižší skalní stupně, překryté úlomky horniny, bývají označovány jako mrazové srázy. Skalní hřeben, směřující k vrcholu, je tvořen charakteristickou skalní hradbou, která příkře spadá mrazovými sruby k jv. a povlovněji se sklání k sz. Místy jsou při úpatí mrazových srubů vyvinuty mírněji ukloněné (5-7°) skalní plošiny, které mají šířku až 50 m. Lze je považovat za kryoplanační terasy, jež vznikly působením kryogenních pochodů v pleistocénu. Nad protáhlou sníženinou pod vrcholem Kraví hory vyčnívá nápadná hřibovitá skála zvaná Napoleon. Vlastní vrchol Kraví hory tvoří rozsáhlá skalní hradba se stěnami vysokými až 10 m. Má podobu dvou rovnoběžných skalních hřbítků oddělených širokou mrazovou jizvou. Severozápadní stěna skalní hradby je prohnuta. Skalní stěnu lemuje nivační deprese o průměru asi 60 m. Skalní hradba a izolované skály pokračují i na severním svahu Kraví hory. Jsou obklopeny ostrohrannými úlomky, které svědčí o intenzivním mrazovém zvětrávání v chladných obdobích pleistocénu. Vlivem poměrně vysoké nadmořské výšky lokality pokračuje v menší míře rozrušování skalních hradeb a izolovaných skal, resp. ústup mrazových srubů a srázů a oddělování jednotlivých hranáčů podél puklin od pevné skály (tzv. kongelifrakce), po určitou část roku i v současném klimatu.
Regionální členění:
Český masiv > moldanubikum > magmatity v moldanubiku
Stratigrafie:
variské stáří vyvřelin
Témata:
geomorfologie, geologie, petrologie
Jevy:
kamenné moře, mrazový srub, selektivní eroze, skála
Původ geologických jevů (geneze):
zvětrávání mrazové, magmatická
Hornina:
granit (žula), granodiorit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Tvary zvětrávání a odnosu granodioritu v Novohradských horách.
Střety zájmů:
turistika
Popis střetů zájmů:
Turistická oblast
Literatura a další zdroje
- Slabý J. (1992): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSFR 1:25 000 list 33-133, Horní Stropnice.-MS, ČGÚ Praha
- Chábera S. (1982): Geologické zajímavosti jižních Čech. - Jihočeská vlastivěda, přírodní vědy, str. 39 - 4O, Jihočeské nakladatelství České Budějovice
- Dudíková B. (2021): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1 : 25 000, list Horní Stropnice 33 133, MS, Česká geologickác služba
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jaroslava Pertoldová, 21.01.2002, Antonín Plíšek, 21.01.2002
Aktualizoval(a):
Gürtlerová Pavla, 16.08.2010, Gürtlerová Pavla, 16.08.2010, Kukal Zdeněk, 20.11.2017, DudíkSchulmannová Barbora, 05.01.2022
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1191 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-27]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1191.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
