Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Šardice, terasový vinohrad

Vyhledávání

Šardice, terasový vinohrad

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Hodonín
Katastrální území: Šardice
Mapové listy: 3422, 34221
Geologická správní oblast: Neogén vídeňské pánve
Lokalizace: nejvyšší terasa západního křídla terasového vinohradu sz. od Šardic, 900 m j. od kóty 327 Dlouhé úlehle
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: umělý zářez dlouhý asi 60 m a vysoký 1 až 2 m
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1150

Geologie

Geologická charakteristika: Lokalita byla objevena jako nový relikt sarmatu mimo hlavní oblast rozšíření během geologického mapování (Petrová et al. 1999). Stěna zářezu je vysoká 1 až 2 m a táhne se v délce asi 60 m. V zářezu terasového vinohradu u Šardic je odkryta úhlová diskordance mezi bílovickým souvrstvím vídeňské pánve (sarmat) a flyšoidní facií ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky. V z. části zářezu vystupuje ždánicko hustopečské souvrství jako drobně rytmické střídání šedých jemnozrnných vápnitých pískovců (lavice většinou do 10 cm), hnědošedých laminovaných prachovců a zelenošedých vápnitých jílovců (do 1,5 cm). V pískovcových lavicích je často patrná konvolutní a čeřinová laminace (Tc). Dále k V transgreduje nesouhlasně na erodovaný svažitý povrch ždánické jednotky sarmat bazální polohou zelenavě šedého drolivého pískovce až písku. Těsně nad transgresní plochou obsahuje polohu valounů a bloků tvořených převážně jemnozrnnými pískovci ždánického typu, vzácněji křemenem a granitoidy. Nad bazální pískovou polohou se do nadloží střídají žlutohnědošedě navětralé vápnité písčité prachy a zelenošedé vápnité prachovité jíly s makrofaunou. Úhlová diskordance je patrná i z naměřených hodnot sklonu a směru spádnic: ždánicko-hustopečské souvrství - 333/27, bílovické souvrství - 77/15, plocha diskordance - 67/40. Úklon sedimentů bílovického souvrství je zrejmě primární a směrem k V se postupně zmírňuje. Sedimenty sarmatu obsahují hojnou makrofaunu s Pirenella picta picta (Defr.), P. disjuncta (Sow.), Brotia escheri escheri (Bron.), Hydrobia ambigua (Brus.), Valvata sp., Mactra sp., Cardium sp., Irus sp. aj. Z jílů byla získána rovněž hojná mikrofauna ostrakodů a foraminifer charakteristických pro sarmat: Cyprideis pannonica (Méh), C. tuberculata (Méh), Ammonia beccarii (L.), Porosononion granosum (Orb.), Elphidium macellum (F.-M.) a E. flexuosum Papp.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů, Karpaty - vídeňská pánev - vídeňská pánev (moravská část)
Stratigrafie: kenozoikum - neogén - miocén - střední miocén - sarmat, kenozoikum - paleogén - oligocén - střední oligocén
Témata: geologie, paleontologie, stratigrafie, litologie
Jevy: diskordance, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: jíl, pískovec
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Popisovaný zářez je relativně ojedinělým dokladem transgrese neogénu vídeňské pánve na vnější flyš Karpat. Je rovněž paleontologickou lokalitou typických měkkýšších společenstev sarmatu a učebnicovým příkladem úhlové diskordance vhodným pro geologické exkurze. V odkryvu je pozorovatelná úhlová diskordance mezi bílovickým souvrstvím vídeňské pánve a flyšoidní facií ždánicko-hustopečského souvrství (facie s převahou pískovců) ždánické jednotky. Lokalita zaslouží ochrany v kategorii přírodní památka.
Střety zájmů: vegetace
Popis střetů zájmů: Lokalita je ohrožována zarůstáním náletovými křovinami, k čemuž by měl přihlédnout plán péče v případě vyhlášení ochrany lokality v kategorii přírodní památka.
Stav lokality: špatný
Popis stavu lokality: Doporučena revize stavu lokality. 20.9.2012; Lokalita je zarostlá náletovou vegetací, je viditelný výchoz ždánického pískovce, sedimenty sarmatu jsou pokryty křovím. 5.12.2012;

Literatura

Petrová, P. - Novák, Z. - Čtyroký, P. (1999): Zpráva o geologickém mapování neogénu na listu 34-221 Kyjov v roce 1998. - Zpr. geol. Výzk. v Roce 1998, 28 - 30. Praha.; Bubík M. a kolektiv autorů, 2000: Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR v měřítku 1 : 25 000 list 34221 Kyjov.- Český geologický ústav Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Bubík Miroslav, 29.06.01
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 19.08.04, Gürtlerová Pavla 20.09.12, Gürtlerová Pavla 20.09.12, Tomanová Petrová Pavla 05.12.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1150 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1150.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Celkový pohled na lokalitu. , Pavla Tomanová Petrová, 2012
Konvolutní zvrstvení ždánického pískovce., Helena Gilíková, 2012
Ždánický pískovec., Pavla Tomanová Petrová, 2012
Ždánický pískovec., Pavla Tomanová Petrová, 2012


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]