Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Břeclav
Katastrální území: Pouzdřany
Mapové listy: 3412, 34122
Geologická správní oblast: Pouzdřanská, ždánická a zdounecká jednotka, račanská jednotka Chřibů
Lokalizace: krajní brázdy vinohradu při patě 4. a 5. terasy na jz svahu návrší Kolby, asi 800 m s. od železniční zastávky Pouzdřany
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: nepříliš hluboké brázdy odkrývající výchozy pouzdřanské jednotky, zejména čerstvě po orbě, v délce 70 m (4. terasa) a 195 m (5. terasa)
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1144

Geologie

Geologická charakteristika: V terasových vinohradech na jz. svahu návrší Kolby jsou krajními brázdami nedokonale odkryty výchozy spodního miocénu, méně i starších sedimentů pozdřanské jednotky a relikt štěrků středního miocénu předhlubně. Při patě 4. terasy vycházejí k povrchu hnědé jílovce pouzdřanského souvrství (spodní oligocén). Dále k V. následují za skrytým přesmykem v délce 64 m tmavošedé a hnědošedé nevápnité jíly/jílovce uherčického souvrství (svrchní eger) s vápnitými vložkami obsahujícími stratigraficky významnou foraminiferovou faunu a nanoplankton. a 5. terase byly hlubokou orbou odkryty pouzdřanské slíny, nejvyšší část uherčického souvrství, boudecké slíny a báze křepického souvrství. Následují nadložní boudecké slíny. Při patě 5. terasy vystupují od Z. v délce ca 10 m jílovce pouzdřanského souvrství, dále v délce 50 m jíly/jílovce uherčického souvrství. Následuje kompletní profil boudeckými slíny v délce 95 m (bělavě šedé značně zvětralé vápnité jílovce a slíny s konkrecemi šedých pelokarbonátů) a bazální polohy křepického souvrství (hnědošedé prachovité jílovce, podřízeně prachovité písky). Boudecké slíny zde mají mocnost 36 m a obsahují velmi bohatou mikrofaunu (foraminifery, radiolarie, jehlice hub, zbytky ryb a žraloků) a mikroflóru (vápnitý nanoplankton, rozsivky). Na z. konci profilu jsou sedimenty pouzdřanské jednotky překryty balvanitými štěrkopísky s vložkou jílů a siltů, které představují bazální klastika badenu. Zářez v boudeckých slínech na Kolbách byla prohlášena Cichou (1975) za faciostratotyp egeru. Na základě planktonických foraminifer a vápnitého nanoplanktonu bylo později doloženo stáří eggenburgu přinejmenším vyšší části boudeckých slínů (Stráník et al., 1981). Krhovský et al. (1995) aplikovali sekveční stratigrafii a přehodnotili biostratigrafické zařazení. Bohatou foraminiferovou faunu lokality zpracoval Krhovský (1981). V roce 1983 byl zářez teras na Kolbách exkurzní lokalitou 18. Evropského mikropaleontologického kolokvia.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů - pouzdřanská jednotka
Stratigrafie: kenozoikum - neogén - miocén - spodní miocén, kenozoikum - neogén - miocén - spodní miocén - ottnang
Témata: stratigrafie, paleontologie, geologie
Jevy: vrstva, výchoz, stratotyp
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: jíl, jílovec (lupek), slín, písek, štěrk
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Významný stratigrafický studijní profil miocénními sedimenty pouzdřanské jednotky (eger - ?ottnang) umožňující studium svrchní části uherčického souvrství, kompletního sledu boudeckých slínů a spodní části křepického souvrství. Jedná se o nejreprezentativnější profil trvalého rázu v těchto sedimentech s bohatým fosilním záznamem (mikro). Ačkoli byl předmětem intenzivních stratigrafických výzkumů, dosud čeká na komplexní zpracování a revizi.
Střety zájmů: zemědělství
Popis střetů zájmů: Území je využíváno jako vinohrady a je soukromým vlastnictvím (Kolby a. s. se sídlem v Pouzdřanech). Dosavadní hospodaření na vinohradu není v rozporu se zájmy ochrany geologické lokality.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Cicha, I. (1975): Faziostratotypen der Pouzdřaner Schichtengruppe. - In: Baldi, T. - Seneš, J. a kol.: Chronostratigraphie und Neostratotypen. Miozän der Zentralen Paratethys. V. OM Egerien. - Veda, 197 - 203. Bratislava. Krhovský, J. (1981): Svrchnoeocenní až spodnooligocenní foraminifery z okolí Pouzdřan, jižní Morava (vnější flyšové pásmo Západních Karpat). - MS (disertační práce), Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 278 str., 99 příl. Praha. Krhovský, J. - Bubík, M. - Hamršmíd, B. - Šťastný, M. (1995): Lower Miocene of the Pouzdřany unit, the West Carpathian Flysch Belt, Southern Moravia. - Knihovnička ZPN, 16, 73 - 83. Hodonín. Stráník, Z. - Jurášová, F. - Hanzlíková, E. (1981): Stratigrafické postavení boudeckých slínů v rámci oligocén-miocénního stupně. - Zem. Plyn, Nafta, 26, 4, 689 - 699. Hodonín.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Bubík Miroslav, 29.06.01

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1144 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1144.

Lokalizace v mapě: