Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Břeclav
Katastrální území: Pouzdřany
Mapové listy: 3412, 34122
Geologická správní oblast: Pouzdřanská, ždánická a zdounecká jednotka, račanská jednotka Chřibů
Lokalizace: staré hliniště na úpatí návrší Kolby sv. od Pouzdřan, 450 m ssz. od k. 294 m (Pouzdřanská step)
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: hliniště bývalé pouzdřanské cihelny s 7 m vysokou stěnou ve spraších; výchoz křepického souvrství vysoký asi 2 m je na j. konci stěny
Technický objekt: hliniště
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1140

Geologie

Geologická charakteristika: Opuštěné hliniště dnes již neexistující pouzdřanské cihelny na úpatí návrší Kolby odkrývá především pleistocénní spraše s půdními horizonty ve stěně vysoké kolem 7 m. Na j. okraji stěny u dnešního dna hliniště jsou pod sprašemi odkryty sedimenty křepických vrstev, značně zasucené. Odkryv je stratotypem (typovou lokalitou) křepického souvrství pouzdřanské jednotky (Cicha et al., 1965). Jedná se o hnědošedé nevápnité prachovce místy s kulovitým rozpadem, světlešedé jemnozrnné vápnité písky a šedé slabě vápnité jíly. Podle posledních názorů je křepickému souvrství přisuzováno stáří ottnangu. Odkryv zastihuje pouze nepatrnou část mocnosti křepického souvrství, která je udávána kolem 400 m. Vědecká hodnota lokality jako stratotypu boudeckého souvrství je nicméně nesporná. Odkryv reprezentuje nejběžnější horninové typy souvrství (písky, prachovce a jíly), které tvoří rytmické střídání turbiditů a hemipelagitů. Šedé jíly z lokality obsahují relativně unikátní dosud nezpracovanou mikrofaunu foraminifer s Globigerina ottnangiensis, Cassigerinella boudecensis, Turborotalita quinqueloba, Paragloborotalia sp. aj., která může přispět do dikuse o stratigrafickém zařazení souvrství (viz Krhovský et al., 1995).
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů - pouzdřanská jednotka
Stratigrafie: kenozoikum - neogén - miocén - spodní miocén - ottnang
Témata: stratigrafie, paleontologie, geologie
Jevy: výchoz, vrstva, stratotyp
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: písek, prachovec (siltovec), jíl
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Výchoz křepického souvrství v hliništi je typovou lokalitou křepického souvrství a tedy standardem (stratotypem) sloužícím pro vědecké účely definice a revize této litostratigrafické jednotky. Lokalita je významná paleontologicky a biostratigraficky vzhledem k relativně bohaté fauně foraminifer (křepické souvrství je převážně bezfosilní).
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Cicha, I. - Chmelík, F. - Pícha, F. - Stráník, Z. (1965): Eine neue tektonische Einheit der Äusseren Karpaten in Südmähren. - Geol. Práce, Zprávy, 36, 85 - 104. Bratislava. Krhovský, J. - Bubík, M. - Hamršmíd, B. - Šťastný, M. (1995): Lower Miocene of the Pouzdřany unit, the West Carpathian Flysch Belt, Southern Moravia. - Knihovnička ZPN, 16, 73 - 83. Hodonín.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Bubík Miroslav, 28.06.01

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1140 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-24]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1140.

Lokalizace v mapě: