Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Babí lom u Strážovic

Vyhledávání

Babí lom u Strážovic

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Hodonín
Katastrální území: Věteřov
Mapové listy: 3422, 34221
Oblast: Pouzdřanská, ždánická a zdounecká jednotka, račanská jednotka Chřibů
Lokalizace: staré kutiště na úbočí Babího lomu (kóta 417 m) 200 až 400 m sz. od vrcholu
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: stopy po historické těžbě železných rud ve vzrostlém lese: deprese po povrchovém dobývání, propadliny a ústí štol, haldy
Technický objekt: staré dobývky
ID : 1136

Geologie

Geologická charakteristika: Historická těžba železných rud na Babím lomu sledovala pruh konglomerátů v ždánicko-hustopečském souvrství ždánické jednotky. Předmětem těžby byly konkrece limonitu a pelosideritu tvořící klasty v konglomerátu i značných rozměrů (až 1 m3). Celé kutiště je v současnosti prakticky bez výchozů, pouze v jedné z propadlin na jz. konci kutiště lze vidět zaoblené bloky pískovců, slepenců a zelenošedých vápnitých jílovců v písčité základní hmotě. Na rudních haldičkách lze nalézt kusy limonitu a limonitizovaných hornin, ale i úlomky pískovců a střípky jílů. Litologii bloků a valounů pevných hornin popisovali např. Roth - Hanzlíková (1965). Obecně lze slepence v okolí Strážovic charakterizovat jako polymiktní tilloidní, složené z bloků světle hnědých detritické vápenců, kalových vápenců, šedých rohovcových vápenců a rohovců, organodetritických slepenců a pískovců s koralinními řasami a nummulity, limonitu a pelosideritů, drobnějších valounků křemene a závalků zelenošedých, šedých, černošedých, béžových, bělavých slínů, jílů a jílovců. Méně časté jsou žlutohnědé a rudé železité křemeny, vyvřeliny a metamorfity. Z bloků vápenců jsou známy nálezy stratigraficky významné fauny amonitů tithonu a apt-albu (Oppenheimer, 1916). Hanzlíková určila ve výbrusech valounů kalpionelidy dokládající spodní berrias a foraminiferovou faunu albu a svrchního eocénu - spodního oligocénu (Roth - Hanzlíková, 1965). Triasové foraminifery ve valounech zjistil Soták (1986). Kutiště představuje zajímavý doklad historické těžby železných rud z minulého století, dobývání rud však má na lokalitě nepochybně mnohem starší kořeny. Rudy byly hutněny v huti v Bojkovicích a koncem minulého století snad i přímo ve Strážovicích, kde se zachovala budova tzv. šmelcovny a kusy strusky.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů
Stratigrafie: paleogén
Témata: geologie, těžební činnost a její následky, mineralogie
Jevy: minerál
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: slepenec (konglomerát)
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Lokalita je zajímavým dokladem historické těžby sedimentárních železných rud z neobvyklého zdroje (resedimentované bloky v konglomerátech ždánicko-hustopečského souvrství) a do jisté míry je i technickou památkou. Případné vyčištění ústí dnes nepřístupných štol by mohlo přinést i nové geologické poznatky o konglomerátech, které prakticky netvoří výchozy. Štoly by pak mohly plnit i funkci zimoviště netopýrů.
Střety zájmů: rekultivace
Popis střetů zájmů: horní zákon - likvidace starých důlních děl
Stav lokality: ucházející

Literatura

Oppenheimer, J. (1916): Parahoplites Bigoureti Seunes und Lytoceras subtile Oppel aus den Blockenhäufungen von Stražowitz bei Gaya. ? Verh. Geol. Reichsanst., 259 - 262. Wien. Roth, Z. - Hanzlíková E. (1965): Původ slepence ždánicko-hustopečského souvrství od Strážovic u Kyjova - Věstník Ústředního ústavu geologického, 40, 1, 5 - 10. Praha. Soták, J. (1986): Stratigrafi a typológia vrchného triasu vo vonkajších jednotkách Západných Karpát (rekonštrukcia z redepozitov lokalizovaných na priestor sliezskej kordiliéry). - Zemný Plyn, Nafta, 31, 1, 1 - 53. Hodonín.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Bubík Miroslav, 28.06.01
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 20.08.04

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1136 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-10-23]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1136.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]