Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Čertova stěna - Luč

Vyhledávání

Čertova stěna - Luč

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihočeský kraj
Okres(y): Český Krumlov
Katastrální území: Vyšší Brod, Loučovice
Mapové listy: 3241, 32412
Geologická správní oblast: Moldanubikum - centrální masiv, melechovský masiv
Lokalizace: Geologicky významná je část Přírodní rezervace která zahrnuje hluboce zaříznuté údolí Vltavy l,3 km sz. od okraje města Vyšší Brod a 2 km v. od kóty 933 m (Luč).
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Skalní stěna v údolí Vltavy pod Lipenskou přehradou. Kamenné moře na jihovýchodních svazích hory Luč a na západním hřbetu Čertovy stěny nad údolím řeky Vltavy. V kortě řeky významné erozivní tvary (obří hrnce)
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1126

Geologie

Geologická charakteristika: Skalní stěnu tvoří středně zrnitá až drobnozrnná muskovit - biotitická žula (eisgarnský typ),která je dislokací podél levého břehu Vltavy oddělena od muskovit-biotitické pararuly, místy se sillimanitem a cordieritem. Žulové kamenné moře a soliflukční sutě pod Čertovou stěnou patří k velmi známým geol.fenoménům. Mohutné kamenné moře obklopuje vlastní skalní útvar Čertovy stěny. K sz. straně skalního ostrohu se přimyká a pod jz. stěnou spojuje s dalším kamenným mořem, vytvořeným při jv. stěně vyčnívající žulové skály. Obě tyto mohutné akumulace hranáčů vynikají zejména při pohledu z vltavského údolí směrem vzhůru. Má přibližný tvar kužele, dosahujícího téměř až k horní hraně Čertovy stěny, je složeno z žulových kvádrů, chaoticky na sobě nakupených do několikametrové výšky, jejichž objem často přesahuje jeden krychlový metr. Sklon kamenného moře pod Čertovou stěnou je 30 - 40 stupňů, jeho výška nad řečištěm je kolem 50 metrů. Téměř celé kamenné moře je bez porostu. Jiné kamenné moře asi 200 m široké a l00 m dlouhé, je na levém břehu Vltavy poněkud výše proti Čertově stěně na v. svazích Luče. Na příkrých svazích hluboko zaaříznutého údolí Vltavy jsou vytvořeny též mohutné soliflukční sutě (žulové balvany neleží na místě svého původního vzniku, nýbrž byly přemístěny). Začínají již u Loučovic na levém břehu řeky na jižním svahu hory Luč (930 m) a pokrývají povrch území v celkové délce přes 700 m. Při sondáži v rámci výstavby přehradní zdi lipenské nádrže bylo zjištěno, že podobné soliflukční sutě vyplňují celé vltavské údolí až do výše 3O m - podle Rotha Z.,l955. Erozní jevy v korytě Vltavy mezi Loučovicemi a Čertovou stěnou se v tak neobvyklém rozsahu a dokonalém vývoji vyskytují u nás poměrně vzácně. Jejich typickým příkladem jsou kuželovité až válcovité prohlubně, tzv. obří hrnce. Vznikají výmolnou činností vířící vody ve skalnatém podkladě říčního koryta nebo i na volných balvanech v místech, kde se vytvořily stojaté víry. Vodou unášený písek s valouny, který se vírech hromadí a víří, pozvolna vybrušuje tvrdou horninu a vytváří v balvanech válcovitou prohlubeň. Většina obřích hrnců, které se vykytují pod Čertovou stěnou v nejrůznějších stádiích vývoje, má eliptický půdorys. Výjimečně se vyskytují v průměru i přes jeden metr a přibližně stejnou hloubku. Erozní tvary v korytě Vltavy se vyskytují v celém úseku velkého spádu řeky mezi Loučovicemi a myslivnou pod Čertovou stěnou. Vznikají zde téměř výhradně na volných žulových balvanech, zejména pod stupni z nakupených balvanů. Aby se mohl účinek vířivého vymílání projevit, je třeba, aby balvany zůstaly po dlouhou dobu v klidu na stejném místě. Tato podmínka je pod Čertovou stěnou umožněna tím, že žulové balvany jsou zde nakupeny na sebe, navzájem zaklíněny a dosahují takové velikosti, že ani dřívější velká unášecí síla vody jimi nemohla pohnout.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - magmatity v moldanubiku, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér erozních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: variské (hercynské) stáří vyvřelin, kenozoikum - kvartér
Témata: geomorfologie, kvartérní geologie, botanika, geologie, strukturní geologie (tektonika)
Jevy: kamenné moře, koryto řeky, evorzní hrnec, skála, skalní stěna, suť
Původ geologických jevů (geneze): magmatická, gravitační, akvatická (činnost vody)
Hornina: granit (žula)
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR)
Kód AOPK ČR: 2461     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Přírodní rezervace l0 ha. Geomorfologie - vysoká skalní stěna, kamenné moře. Vyhlášení ZCHÚ: MŠANO, 8. 2. 1935, č. předpisu 8.865/35; změny nebo doplnění: MK, 10. 5. 1956, č. předpisu: 4.875/56; dodatečná registrace ve Sbírce zákonů (Výnos MK ČSR č. 14.200/88 z 29. 11. 1988).
Střety zájmů: turistika
Popis střetů zájmů: Turisticky velmi navštěvováno.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Slabý J. et al. (1991): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1 : 25 000 list Vyšší Brod. - Český geologický ústav Praha. Chábera S. (l982): Geologické zajímavostí jižních Čech.- Jihočeská vlastivěda, s.75-76, Jihočeské nakladatelství České Budějovice

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Vrána Stanislav, Plíšek Antonín, 04.12.00
Aktualizoval(a): Vrána Stanislav 12.11.08, Gürtlerová Pavla 13.11.08

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1126 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-09-23]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1126.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Strmá stěna nad meandrem Vltavy pokrytá blokovou sutí. Rozpad středně zrnité až drobnozrnné dvojslídné žuly ovlivnilo hlavně mrazové zvětrávání. Bloky ve vltavském řečišti podnítily vznik Čertových proudů se vzácnými obřími hrnci - mísovité prohlubně. , Markéta Vajskebrová, 2016
Strmá stěna nad meandrem Vltavy pokrytá blokovou sutí. Rozpad středně zrnité až drobnozrnné dvojslídné žuly ovlivnilo hlavně mrazové zvětrávání. Bloky ve vltavském řečišti podnítily vznik Čertových proudů se vzácnými obřími hrnci - mísovité prohlubně. , Markéta Vajskebrová, 2016
Strmá stěna nad meandrem Vltavy pokrytá blokovou sutí. Rozpad středně zrnité až drobnozrnné dvojslídné žuly ovlivnilo hlavně mrazové zvětrávání. Bloky ve vltavském řečišti podnítily vznik Čertových proudů se vzácnými obřími hrnci - mísovité prohlubně. , Markéta Vajskebrová, 2016
Strmá stěna nad meandrem Vltavy pokrytá blokovou sutí. Rozpad středně zrnité až drobnozrnné dvojslídné žuly ovlivnilo hlavně mrazové zvětrávání. Bloky ve vltavském řečišti podnítily vznik Čertových proudů se vzácnými obřími hrnci - mísovité prohlubně. , Markéta Vajskebrová, 2016
Strmá stěna nad meandrem Vltavy pokrytá blokovou sutí. Rozpad středně zrnité až drobnozrnné dvojslídné žuly ovlivnilo hlavně mrazové zvětrávání. Bloky ve vltavském řečišti podnítily vznik Čertových proudů se vzácnými obřími hrnci - mísovité prohlubně. , Markéta Vajskebrová, 2016
Strmá stěna nad meandrem Vltavy pokrytá blokovou sutí. Rozpad středně zrnité až drobnozrnné dvojslídné žuly ovlivnilo hlavně mrazové zvětrávání. Bloky ve vltavském řečišti podnítily vznik Čertových proudů se vzácnými obřími hrnci - mísovité prohlubně. , Markéta Vajskebrová, 2016
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]