Významné geologické lokality

Chrtníky

Všeobecná charakteristika

Kraj: Pardubický kraj
Okres(y): Pardubice
Obec: Chrtníky
Katastrální území: Chrtníky
Mapové listy: 13-41 Čáslav, 13-412 Přelouč
Lokalizace: Lom na vrchu Mezihoří (kóta 297 m), V. od silnice Svojšice - Chrtníky, v pravobřežní části údolí potoka Struha
Přístup k lokalitě: vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Stručná charakteristika: Aktivní lom v paleozoických diabasech s odkryvy transgrese křídy přes paleozoický podklad
Technický objekt: lom
ID: 111

Geologie

Geologická charakteristika: Chrtníky – paleozoickou subvulkanickou žílu a křídovou transgresi odkrývá činný jámový lom j. od obce Chrtníky po obou stranách silnice z Chrtníků do Svojšic. Lom Chrtníky sledující na více než 1 km dlouhou žílu metadoleritu (diabasu), šikmo protínající hranici kambria a ordoviku, je jednou z klíčových lokalit na listu Přelouč. Těleso bylo popsáno poprvé Barvířem (1893). Později se zabýval chemismem a petrografií tělesa Fiala (1978), který jej popsal jako intruzivní spilit. Smutek (1977) identifikoval v metadoleritu prehnit a pumpellyit, které dokládají nízkoteplotní a výšetlakou přeměnu tělesa. Kontaktní metamorfóza je nezřetelná, místy je však pozorovatelná vyšší krystalinita muskovitu, aktivita fluid s vývinem en schelon křemenných žil s příměsí karbonátů. Žíla metadoleritu je poměrně slabě varisky deformována, takže na mnoha místech jsou zachovány původní magmatické textury a struktury horniny bohaté augitickým pyroxenem. Metadolerit patrně spolu s gabrovými porfyrity, které pronikají chvaletickým granitem patří patrně k jedné horninové suitě kontinentální tholeiitů, které intrudovaly patrně v ordoviku, a jsou tedy žilným doprovodem bazických členů chvaletického masivu. Ve východní části lomu jsou odkryty na několika místech křídové sedimenty cenomanského a spodnoturonského stáří a jejich transgresivní kontakt s podložními dolerity. Transgresní plocha cenomanských sedimentů je silně nerovná, vytváří v bedrocku hluboké „kapsy“ a úzké kanály. Jeden z nich, nazvaný Žíttem et al. (2006) „Velký kanál“ dosahuje výšky 13 m. Je vyplněný štěrkem s vápnitým tmelem a omletými balvany doleritu (pro veřejnost je vystaven blok vápnitého konglomerátu, dovezený z lomu, v obci Chrtníky). Svými rozměry představuje tento kanál nejhlubší „příbojovou“ lokalitu v české křídové pánvi. Ve výplni „Velkého kanálu“ byly nalezeny abradované bioklasty, méně často kompletní schránky makrofauny: mechovky, ústřice (Rastellum diluvianum), brachiopodi (Cyclothyris zahalkai) a ostny ježovek (Tylocidaris vesiculosa a T. sorigneti. Na základě makro a mikrofauny interpretují Žítt et al. (2006) hrubozrnnou výplň „Velké kapsy“ jako nejsvrchnější cenoman (zóna Metoicoceras geslinianum). Transgresní plocha, na kterou nasedají spodnoturonské sedimenty, je vyrovnanější a plošně rozsáhlejší. Překrývá v lomu nejen cenomanskou výplň „Velkého kanálu“, ale i abrazí opracovaný povrch podložního metadoleritu. Nad touto transgresní plochou spojenou s erozními horizonty (hardgroundy) mezi kterými byly Vodrážkou (in Žítt et al. 2006) nalezeny, poprvé v české křídové pánvi, unikátní stromatolitické nárůsty až 12 cm silné. Jsou tvořeny střídáním béžových fosfatických vrstviček a zelených vrstviček obsahujících nontronit. Nad nejsvrchnějším erozivním horizontem je tenká vrstvička vápence s valounky křemene a doleritu a s fosfatizovanými intraklasty. Zde se našel úlomek schránky inoceramidního mlže ze skupiny Mytiloides labiatus, který svědčí již pro spodnoturonské stáří těchto vápenců. Křídový profil je zakončen asi 2 m mocnou polohou světle šedých žlutavě šmouhovaných spongilitických jílovitých prachovců reprezentujících podmínky otevřeného šelfového moře. Prohlubující se charakter sedimentace je dokumentován mikropaleontologicky (palynologie, foraminifery) a sukcesí společenstva spongií (Pachytilodia bohemika – Chonella-Verruculina-Siphonia – Laocoetis-Guettardiscyphia-Diplodictyon). Křídový profil v lomu Chrtníky dobře dokumentuje postupnou křídovou záplavu Železných hor, které v cenomanu a ve spodním turonu tvořily paleoelevaci. Křídové sedimenty i podložní horniny paleozoika jsou z části překryty 1–3 m mocnou akumulací spraše, v jejímž podloží byla na odkryvu v sz. části lomu zdokumentována pohřbená půda typu luvizem (Bvh). Půdní horizont vyvinutý na balvanité suti smíšené s prachem by mohl náležet předposlednímu (eemskému) interglaciálu. Sedimentace nadložní spraše s úlomky hornin na bázi by pak odpovídala poslednímu (viselskému) glaciálu.
Regionální členění: Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - kolínský vývoj;
Český masiv > bohemikum > paleozoikum Železných hor
Stratigrafie: svrchní křída, paleozoikum
Témata: paleontologie, sedimentologie, geologie, petrologie
Jevy: zkameněliny - fauna, charakteristická hornina, transgrese
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , vulkanická
Hornina: dolerit, vápenec, slepenec (konglomerát)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Ojedinělé, 90 miliónů let staré pozůstatky mořské abrazní a korozní činnosti. Unikátní možnost studia fosilních přisedlých společenstev. Řešení otázky stáří paleozoických subvulkanických žil, vztahů kambrických a ordovických sedimentů
Součást národního geoparku: Železné hory
Střety zájmů: těžba povrchová
Popis střetů zájmů: Povrchová těžba.

Literatura a další zdroje

Nekvasilová, O. (1973): The brachiopod genus Bohemirhynchia gen.n. and Cyclothyris Mc Coy (Rhynchonellidae) from the Upper Cretaceous of Bohemia. - Sbor. geol. Věd, Paleont., 15, 75-117. Praha
Nekvasilová, O. (1986): Thecideidina z vybraných lokalit cenomanu a spodního turonu české křídové pánve. - MS AV ČR Praha
Záruba, B. (1965): Nový výskyt druhu Exogyra reticulata Reuss v mořském cenomanu svrchní křídy. - Čas. Nár. Muz.,134, 151-152. Praha
Zázvorka, V. (1946): Transgrese svrchní křídy v severozápadní části Železných hor. - Věst. Král. čes. Společ. Nauk, Tř. math.-přírodověd., 1944, 1-26. Praha
Ziegler, V. (1984): Family Serpulidae (Polychaeta, Sedentaria) from the Bohemian Cretaceous Basin. - Sbor. Nár. Muz., 39 B, 4, 213-252. Praha
Žítt, J. - Nekvasilová, O. (1991): Epibionti přicementovaní k diabásovým klastům a skalnímu dnu ve svrchní křídě Železných hor a okolí. - Čas. Nár. Muz., Ř. přírodověd., 156, 1/4, 1987, 17-35. Praha
Čech, S. ed. (2021): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000. list 13-412 Přelouč. – MS Archiv Čes. geol. služ. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Stanislav Čech, 31.10.1994
Aktualizoval(a): Čech Stanislav, 17.10.2013, Čech Stanislav, 13.03.2021

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 111 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-03-12]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/111.

Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: střední
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality: střední
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: ucházející