Skálí
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Zlínský kraj
Okres(y):
Vsetín
Obec:
Karolinka
Katastrální území:
Karolinka
Mapové listy:
25-23 Rožnov pod Radhoštěm, 25-234 Horní Bečva
Lokalizace:
Závěr údolí potoka Kobylská na j. svahu kóty Léští 900 m.
Přístup k lokalitě:
terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Území v délce 1,5 a šířce 1 km postižené svahovými deformacemi, kry hornin, skalní výchozy pískovců, pseudokrasové jeskyně, sutě, balvanové proudy.
ID:
1063
Geologie
Geologická charakteristika:
Výškový rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem na lokalitě činí 135 m. Horní (severní) část území je tvořena belovežským souvrstvím, zastoupeným zejména zelenými jílovci a arkózovými pískovci. Geologickým podkladem nižší (jižní) části území jsou vsetínské vrstvy tvořené vápnitými jílovci a podřízeně glaukonitickými pískovci. Kvartérní sedimenty zastupují hlinito-kamenité a blokové ostrohranné pískovcové sutě. Těleso sesuvu sklouzlo po lystrické ploše, zasahující do hloubky kolem 110 m. Těleso je rozpadlé do menších bloků oddělených skarpy. Nejsevernější bloky sklouzly podél vrstevní plochy pískovcové lavice (148/43°), která je nyní odkryta v podobě 20 m vysokého skarpu. V centrální části je pískovcová lavice rozpadlá do bloků o velikosti do 3 m a nachází se zde 5 pseudokrasových jeskyní. Největší z nich „Pokladnice“ je dlouhá 13 m a hluboká 3 m. V týlu hlavního bloku se nachází plošina 80 až 100 m dlouhá a 50 m široká, vzniklá zazemněním jezera (jíly, rostlinný detrit). Hloubka pánve 10 m byla doložena vrty a radarem. Akumulační část sesuvu prodělala kompresi jejímž výsledkem je soustava výtlačných vrás (brachyantiklinál), projevujících se na povrchu valy. Menší bloky oddělené z hlavní akumulace uzavřely rokle bočních potoků a vytvořily dvě hrazená sesuvná jezera o rozměrech 70x180 a 60x80 m. Výplně obou jezer byly provrtány vrty a z pohřbených dřev byly radiouhlíkovou metodou zjištěny věky 1065±140 let (v. jezero) a 704±120 let (z. jezero). Stejným způsobem byla datována výplň týlového jezera na 9080±95 let (po přepočtu 10410±100 let, tj. preboreál). Sesuvné území je stále aktivní. K větším pohybům došlo v důsledku enormních srážek v roce 1997. Došlo k vytvoření mělkého sekundárního sesuvu v jv. části hlavní akumulace. Význam lokality spočívá v množství rozmanitých fenoménů souvisejících se svahovými deformacemi a pseudokrasem: hlubinné ploužení, rozpad vrcholového hřbetu, rozsáhlé ostrohranné sutě, mohutné balvanové proudy, pseudozávrty, suťové jeskyně s vývěry vydatných pramenů, sesuvná jezera. Radiouhlíkové datování dokládá velmi staré založení svahových deformací (nejméně po celý holocén). Území je chráněno od r. 1999 se statusem přírodní památka. Předmětem ochrany jsou přírodě blízké různověké bučiny a suťové lesy a geomorfologické útvary.
Regionální členění:
Karpaty > flyšové pásmo > magurská skupina příkrovů > račanská jednotka
Stratigrafie:
paleogén, eocén
Témata:
geomorfologie, botanika, inženýrská geologie
Jevy:
jeskyně pseudokrasová, sesuv, suť, skála
Původ geologických jevů (geneze):
gravitační, sedimentární
Hornina:
pískovec
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní památka (PP) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Beskydy
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Skálí. Kód AOPK ČR: 2073. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Území postižené rozsáhlými svahovými deformacemi (hlubinné ploužení) a rozpadem vrcholového hřbetu. Výskyt řady pískovcových výchozů, ostrohranných sutí, balvanových proudů, pseudozávrtů, suťových jeskyní s vývěry vydatných pramenů, sesuvná jezera, přírodě blízké různověké bučiny a suťové lesy.
Střety zájmů:
lesnictví
Popis střetů zájmů:
V případě plošných těžeb dřeva možnost aktivizace erozních a sesuvných procesů.
Literatura a další zdroje
- Hasalová, E.(1992): Skalní tvary Vsetínských vrchů. Diplomová práce. Katedra geografie, přírodovědecká f.UP,Olomouc 1992,73 s.
- Kirchner,K.(1994): Pseudokrasové tvary ve Vsetínských vrších. V.Miedzynarodowe sympozjum pseudokrasowe.s.41,Szczyrk 1994, Polska.
- Bubík M. et al.(2006): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1:25 000, list 25-234 Horní Bečva, - MS, ČGS
- Baroň, I. – Cílek, V. – Melichar, R. (2003): Pseudokrasové jeskyně jako indikátory svahových pohybů. - Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2002, 84-88. Brno.
- Baroň, I. (2004): Structure, dynamics and history of deep-seated slope failures in the rača Unit, Magura Nappes, Outer Western Carpathians (Czech Republic). - MS Masarykova univerzita, Brno, 98 pp
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Karel Kirchner, 30.11.1995
Aktualizoval(a):
Bubík Miroslav, 18.01.2007, Bubík Miroslav, 18.04.2012, Krejčí Oldřich, 19.10.2012
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1063 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-21]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1063.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
regionálně-geologický význam (mapování)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
