Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Štola Liptál

Vyhledávání

Štola Liptál

Všeobecná charakteristika

Kraj: Zlínský kraj
Okres(y): Vsetín
Katastrální území: Liptál
Mapové listy: 2532, 25322
Geologická správní oblast: Předmagurská, račanská (v. od Napajedelské brány), bystrická a bělokarpatská jednotka
Lokalizace: Štola se nachází ve střední části pravého údolního svahu horního toku Rokytenky ve východní části obce Liptál (směr Kopřivné), východní část Hostýnských vrchů
Charakteristika objektu: Stará horizontální štola, nejdelší na Vsetínsku, zimoviště netopýrů
Technický objekt: štola
ID : 1061

Geologie

Geologická charakteristika: Na katastru obce Liptál (východní část Hostýnských vrchů) se nachází pozůstatky (zasypané vchody do štol, štoly, haldy) po staré těžbě břidličnatých pískovců, které byly využívány k výrobě brousků již tradičně v minulosti. Odolnější pískovce vystupují ze svahů ve formě výrazných hřbetů, které jsou protaženy zhruba ve směru SV-JZ v návaznosti na průběh břidličnatých pískovců vsetínských vrstev (zlínské souvrství - oligocén - eocén, račanská jednotka magurského flyše). Vystupující hřbítky jsou porostlé drobnými lesíky s habrem a bukem. Právě v nich byly v minulosti otevřeny lomy jak povrchové, později pak i podzemní štoly. Intenzivní těžba v rámci dané lokality byla hlavně po 1.světové válce. Těžilo se řadou lomů v pruzích pískovců. Po 2.světové válce, koncem čtyřicátých a v padesátých letech, byly pískovce dobývány ve velkém a brousky vyráběny ve výrobním družstvu Lipta Liptál. V současné době štoly zasypány a na pravém údolním svahu Rokytenky se nacházejí pouze čtyři sníženiny s výchozy pískovců (v relativních výškách 16, 28, 43, 56 m nad potokem Rokytenka). Přesto však zůstala zachována horizontální štola s vchodem v nadm.výšce 464 m (relativní výška nad potokem 9 m). Svou délkou 40 m patří k nejdelším štolám na Valašsku, průměrná výška 4 m, max.výška 8 m. Je protažena směrem JZ podél vylámaných vrstevních ploch (jejich směry 60-240 stupňů, 50-230 stupňů). V zadní části štoly je přítok vody po puklině. Voda je silně vápnitá a z vysráženého CaCO3 se vytváří náteky, povlaky, drobné kaskády a keříčkovité výrůsty. Můžeme je označit jako krasové jevy. Voda tvoří malé jezírko a postupně zasakuje. Přítomnost vody a částečně zasypaný vstup do štoly zmenšuje provětrávání vzduchu, zvyšuje vlhkost a stabilizuje teplotu. Tyto skutečnosti přispívají k vhodnému mikroklimatu, které umožňuje přezimování netopýrů. Lokalita je podle dosavadních poznatků významným zimovištěm netopýrů. Podle sčítání v únoru 1994 bylo zjištěno 27 kusů.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - magurská skupina příkrovů
Témata: těžební činnost a její následky, ložisková geologie, geologie, zoologie, petrologie

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Částečně zachovalá horizontální štola dosahuje délky 40 m, výšky průměru 4 m. Je nejrozsáhlejší na Vsetínsku. V zadní části štoly vytvořeno malé jezírko s povlaky vápnitých sintrů. Štola je významné zimoviště netopýrů. V únoru 1994 při sčítání bylo zjištěno zimování 27 kusů netopýrů.
Střety zájmů: právo vlastnické, turistika
Popis střetů zájmů: Lokalita se nachází na soukromém pozemku, přesto však je často navštěvována náhodnými návštěvníky, kteří zanechávají drobné odpadky u vchodu, narušují vstupní otvor, dochází k povlovnému zasypávání vstupu. V zimním období ruší zimování netopýrů.

Literatura

Baletka,L. a kol.(1994): Liptál. Kapitoly z historie obce na Valašsku. Vydal Obecní úřad Liptál, 1994, 515 s. Kirchner,K.-Řehák,Z.(1995): K zimování netopýrů v podzemních prostorech v okolí Vsetína. Speleo 19, 1995, s.33-35,ČSS Praha. Pesl,V.red.(1986): Základní geologická mapa ČSSR. List 25-322 Vsetín. Měřítko 1:25 000.ÚÚG Praha 1986.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Kirchner Karel, 30.11.95

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1061 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-26]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1061.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Oldřich Krejčí, 1996


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]