Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Zkamenělý zámek

Vyhledávání

Zkamenělý zámek

Všeobecná charakteristika

Kraj: Vysočina
Okres(y): Žďár nad Sázavou
Katastrální území: Česká Cikánka
Mapové listy: 1433, 14333
Geologická správní oblast: Ohebské, svratecké a poličské krystalinikum; železnohorské proter.; hlinská zóna; železnohorský masiv; chrudimské paleozoikum
Lokalizace: Vrch (765 m), 2,5 km V od Svratky.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Soustava mrazových srubů z dvojslídného hrubozrnného metagranitu svrateckého krystalinika
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1039

Geologie

Geologická charakteristika: Soustava mrazových srubů budováných dvojslídným, hrubozrnným metagranitem, který obsahuje vyrostlice K-živce a křemene silně deformované do protažených ok - deformační struktury. Dobře jsou patrné projevy svahového pohybu v rozmístění jednotlivých bloků skal, kryoplanační procesy. Skály jsou součástí zbytků hradiště, které pochází pravděpodobně z doby Halštatské. Dosahuje malých rozměrů – jen 85 x 55 metrů. Podle vykopaných nálezů prováděných v 80. a 90. letech minulého století jde o místo s předhistorickým (neolitickým) a s historickým (slovanským) osídlením. Vrcholový skalní srub je obklopen dvojím příkopem ve tvaru půlměsíce. Jediným viditelným pozůstatkem obranného tělesa je krátký val na j. straně, který uzavírá mezeru mezi dvěma skalními útvary. Nejstarší stopy osídlení pocházejí z mladší doby kamenné. Podle nálezů z 13–14. století zde pravděpodobně existoval ještě ve středověku malý dřevěný hrádek (Lutovský et al. 2003). Na morfologickém hřbetu je zachováno několik skal, které jsou uspořádány do podkovovitého oblouku otevřeného širokým průchodem k severozápadu SZ a protaženého ve směru SZ–JV, tedy kolmo k průběhu hlavního hřbetu. Uzavírají tak vnitřní snížený prostor o rozměrech 40 x 16 m. Na SV se nacházejí menší a nižší skalní stěny (výška kolem 5 m), hlavní skalnatý blok o délce 50 m a šířce 20 m s několika dílčími věžemi se strmými, kolmými či převislými stěnami a protažený ve výše uvedeném směru je situován na JZ. Jeho vyšší sz. čelo dosahuje výšky až 20 m, z toho kolmý úsek kolem 10 m. Asi 100 m z. od hlavního skalního seskupení se nachází menší skála o délce 25 m, šířce až 10 m a výšce 8–12 m. Kolem jsou zachované balvanové soliflukční proudy přecházející v rozvlečené sutě na svazích. Proud na s. svahu hřbetu dosahuje délky 50 m a největší balvany mají v delší ose rozměry i přes 5 m (Kirchner 1989). Skalní výchozy jsou tvořeny hrubě zrnitými nehomogenně deformovanými biotitickými metagranity s muskovitem. Pouze na z. straně výchozu vystupuje při zemi středně zrnitý šedý, načervenalý dvojslídný migmatit. Silně převažuje leukosomová složka, melanosom tvoří 0,5 až 10 cm mocné pásky, ve kterých je hlavním minerálem biotit. Migmatity, ve kterých jsou zachovány vrásněné předintruzivní migmatitové struktury, reprezentují metamorfní plášť hrubozrnných granitů. V migmatitech lze pozorovat sevřené vrásy se subhorizontální SZ–JV orientovanou osou a vergencí k jihozápadu. V granitech je zřetelná relativně plochá foliace doprovázená výraznou agregátovou lineací trendu SZ–JV.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - kutnohorsko-svratecká oblast - svratecké krystalinikum, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér erozních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: proterozoikum, kenozoikum - kvartér
Témata: geomorfologie, archeologie, petrologie
Jevy: výchoz, mrazový srub, sesuv, suťové pole, skalní hradba, skalní převis , charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza), zvětrávání mrazové, gravitační
Hornina: metagranit
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP) v CHKO
Kód AOPK ČR: 915     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Geomorfologická lokalita, periglaciální jevy. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Žďár nad Sázavou, 2. 6. 1977. Hanžl, P., red. (2008): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 14-333 Svratka. Česká geologická služba.
Součást VCHÚ: CHKO Žďárské vrchy
Střety zájmů: bez střetů, turistika
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Čtverák, Lutovský, Slabina, Smejtek(2006): Encyklopedie hradišť v Čechách; Hanžl, P., a kol. (v tisku): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 14-333 Svratka. Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Melichar Rostislav, 29.11.93
Aktualizoval(a): Buriánková Krystina 20.06.07, Buriánková Krystina 27.06.07, Gürtlerová Pavla 06.01.09

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1039 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1039.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Soustava mrazových srubů z dvojslídného hrubozrnného metagranitu svrateckého krystalinika., Jan Doucek, 2019
Soustava mrazových srubů z dvojslídného hrubozrnného metagranitu svrateckého krystalinika., Jan Doucek, 2019
Soustava mrazových srubů z dvojslídného hrubozrnného metagranitu svrateckého krystalinika., Jan Doucek, 2019
Soustava mrazových srubů z dvojslídného hrubozrnného metagranitu svrateckého krystalinika., Jan Doucek, 2019
Soustava mrazových srubů z dvojslídného hrubozrnného metagranitu svrateckého krystalinika., Jan Doucek, 2019
Soustava mrazových srubů z dvojslídného hrubozrnného metagranitu svrateckého krystalinika., Jan Doucek, 2019
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]